Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Magnetické krávy a internet přitahují

Historie jedné vědecké práce s neobvyklým ohlasem aneb Potvrzení tezí profesora Zrzavého, zpochybnění hypotézy docenta Grima, ilustrace a doplněk k esejím profesora Novotného
Publikováno: Vesmír 87, 750, 2008/11
Obor: Zoologie

Připomeňme (bez nároku na doslovnou citaci) výroky či teze pánů známých nejen čtenářům Vesmíru – Grima, Novotného a Zrzavého:

  • Tomáš Grim (Palackého Univerzita, Olomouc): Pití piva v České republice snižuje publikační výkonnost ekologů (přinejmenším ornitologů), Oikos 117, 484–487, 2008/4 – hypotézu zpochybňujeme.
  • Jan Zrzavý (Jihočeská Univerzita, České Budějovice): Sedě za počítačem studuji přírodu a pro studenty biologie je dnes nejdůležitější znalost angličtiny a internet, Reflex – Interview II, podzim-zima 2006 – teze potvrzujeme.
  • Vojtěch Novotný (Jihočeská Univerzita, České Budějovice): Ne že bychom naši vědu v zahraničí popularizovali špatně, my ji nepopularizujeme vůbec, Vesmír 86, 810, 2007/12 – tezi doplňujeme: my (česká média) ji nepopularizujeme ani doma. I strohé odborné statě mají záživnější historii, na jejíž publikaci však nezbývá dnes již prostor – postřeh zde ilustrujeme naším příběhem, byť méně dobrodružným než ten papuánský.

Google Earth, krávy, srnci, jeleni
Nebudeme tyto výroky dále rozebírat, ale nabídneme příběh, který se nedávno odehrál okolo publikace našeho článku. 1) Šlo o magnetickou orientaci skotu a jelenovitých při pastvě a odpočinku. Analýza prostorového rozmístění stád skotu na satelitních snímcích, které jsou volně dostupné na internetu ve vyhledávači Google Earth, terénní sledování a zaměřování jeleních a srnčích zálehů na sněhové pokrývce prokázaly, že sledovaní velcí býložravci dávají přednost poloze, při níž osa těla probíhá severojižním směrem. Celkem bylo sledováno 8510 kusů skotu na 308 pastvinách Evropy, Severní a Jižní Ameriky, Asie, Afriky a Austrálie a 2974 kusů pasoucích se a odpočívajících jelenů lesních a srnců obecných na 241 lokalitách České republiky. Přímé pozorování srnčí zvěře při pastvě a odpočinku prokázalo významně častější směřování těla přímo k severu než náhodnou orientaci. Protože vliv meteorologických faktorů (síla a směr větru, pozice slunce) mohl být vyloučen, za nejpravděpodobnější příčinu byla označena magnetická orientace. Magnetický sever byl přitom přesnějším vektorem než sever geografický. Výsledky studie byly prováděny na dostatečně velkém vzorku a byly statisticky vysoce průkazné. 2) Výzkum magnetické orientace velkých sudokopytníků otvírá nové možnosti pro studium magnetorecepce (Vesmír 86, 224, 2007/4; 86, 284, 2007/5) či aplikované etologie a je velkou výzvou dalším oborům.

Všech patnáct, milostpaní
Práce měla – pro zoology naprosto nezvykle – velký mezinárodní ohlas. Jednou z nejčastějších otázek novinářů bylo, jak jsme na to přišli. Strohou odpověď lze nalézt již u článku v poznámce pod čarou: H. B. and J. C. designed research. To však novinářům nestačilo. Vysvětlení by mohlo znít (asi i podle představ grantových agentur): V rámci výzkumného projektu magnetické orientace savců jsme se cíleně zaměřili na skot a jelenovité. Protože jde o ekonomicky a ekologicky významné živočichy s velkou populační hustotou a velkým geografickým rozšířením, a hlavně velkých tělesných rozměrů, dalo se očekávat, že budou na satelitních snímcích viditelní… Při spolupráci navázané mezi Univerzitou Duisburg-Essen; katedrou ochrany lesa a myslivosti Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, Ústavem biologie obratlovců AV ČR v Brně a Správou NP i CHKO Šumava jsme výzkum rozvrhli do následujících fází… Tak tomu však nebylo, výzkum plánován nebyl. Nápad či vnuknutí dopředu plánovat nelze a výzkum nestál grantové agentury ani korunu, ani cent.

Možná by také byla odpověď zdůrazňující náš literární přehled, postřeh, detektivního ducha a vědeckou zvídavost: Vzpomněli jsme si na následující pasáž v Dobrodružství Huckleberryho Finna: „Poslyšte, když kráva leží a vstává, kterým koncem začne vstávat – předkem, nebo zadkem? A odpovězte zčerstva, bez dlouhého rozmýšlení. Zvedá kráva napřed předek, nebo zadek?“ – „Zadek, milostpaní.“ – „A kůň?“ – „Předek, milostpaní.“ – „Na které straně stromů roste mech?“– „Na severní.“ – „A když se na stráni pase patnáct krav – kolik z těch krav žere s hlavami obrácenými tímže směrem? “ – „Všech patnáct, milostpaní.“ – „No, mám dojem, že jste opravdu žil na venkově. Chtěla jsem jenom vědět, zda se nepokoušíte znova mě balamutit.3) Jakže to vlastně Mark Twain myslel: všech patnáct krav se pase jedním směrem, nebo se všech patnáct pase směrem severním, stejně jako roste mech? Ale i když jsme Hucka Finna kdysi četli, nevěnovali jsme tomu pozornost a dávno jsme to zapomněli.

Stany a holandské krávy
Plán výzkumu se vynořil nenápadněji a roli také sehrály neformální diskuse v uvolněné atmosféře. Při obhajobě doktorské práce Reginy Moritzové (Wegnerové) o magnetorecepci afrických rypošů na essenské univerzitě padla otázka, jakže to vypadá s magnetickou orientací člověka. Regina citovala dvě práce Robina Bakera (dnes známého díky knize Válka spermií) z osmdesátých let, jimiž výzkum magnetorecepce člověka prakticky začal, ale také skončil. Hynek Burda poznamenal, že Bakerův přístup možná nebyl nejvhodnější. Spíše by stálo za to zkoumat spontánní projevy magnetorecepce (třeba polohu při spánku), tak jak to děláme u rypošů. Chtělo by to podívat se třeba na Woodstock, ale na Google Earth bohužel nenajdeme odpovídající (z brzkého rána) satelitní snímky z Wood stocku či jiných open-air festivalů. Bylo řečeno a zapomenuto. Při oslavě obhajoby se Hynka zeptala spolupracovnice (někdejší doktorandka) Sabine Begallová, jakže to vlastně myslel. A začalo se spekulovat, sršely (víceméně nerealizovatelné) nápady. Jeden nám však zůstal v podvědomí – podíváme se, jak si lidé stavějí stany a zda preferují určitý směr (stany bývají často stavěny až večer, po západu slunce) – nejlépe v Holandsku, což je nedaleko Essenu. Krajina je tam placka, lidé rádi kempují, rozlišení v Google Earth je většinou dobré. Hynek nabídl téma studentu učitelské větve (kombinace biologie – zeměpis) pro jeho závěrečnou práci. Po diskusi, kdy byl zmíněn i Robin Baker, a čase na rozmyšlení si však kandidát zvolil téma „kritéria pro volbu partnera-partnerky u člověka“. Zdůvodňoval to také tím, že stany nelze v Google Earth najít. Hynek se zatvrdil, a aby studentovi zeměpisu ukázal, že uvedený důvod neplatí, zaostřil v Google Earth na Nizozemsko. První, co spatřil, bylo stádo krav, které se všechny pásly hlavou směrem na sever… To bylo začátkem listopadu 2007 a dál už stany nehledal.

Druhé dějství se odehrálo v prosinci minulého roku při vánočním večírku na Přírodovědecké fakultě v Praze. Po obvyklém „Co je u vás nového? Jaké máš objevy? Na čem bádáš?“, Hynek nadšeně líčil, jak s manželkou a Sabinou hledají krávy na Google Earth. Poslouchal ho také Jaroslav Červený. A když pak jel o Vánocích strakonickou výpadovkou z Prahy na jih, na Šumavu, uvědomil si již u Zbraslavi, že se srnčí zvěř, která se pase u dálnice, kouká směrem na Prahu… Silvestra slavili Burdovi a Červení společně na Šumavě. Když si po půlnoci šli vyčistit hlavy ven a Hynek spadl do sněhové závěje, bleskla Jardovi hlavou myšlenka: vždyť přece můžeme proměřovat zálehy jelenů a srnčí zvěře… Šťastnou souhrou náhod tyto myšlenky vznikly v zimě, kdy se srnčí zvěř shlukuje do větších tlup, jež se dají pozorovat podél cest, a kdy je možno také studovat zálehy ve sněhu. Pak už jsme nestíhali a do týmu přizvali naše doktoranty Julii Neefovou a Oldřicha Vojtěcha. V březnu byla práce sepsána a nabídnuta k publikaci postupně do Science, Nature, PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences, ne nadarmo přezdívané „Previously Not Accepted in Science“).

Výřad médií, česká „úspěšně“ prchla
Článek měl neočekávatelný ohlas. Naše zkušenosti se shodují s poznatky Vojtěcha Novotného (Vesmír 86, 810, 2007/12). Již před publikací jsme nestačili odpovídat na maily (během tří týdnů jsme jich dostali asi 600) a telefonáty (několik desítek). V den, kdy mělo o půlnoci skončit publikační embargo, volala večer dvě novozélandská rádia, jejichž posluchačům jsme v živém vstupu popřáli dobré ráno, a ráno v 7.30 jsme živě popřáli dobrý večer posluchačům australského rádia… V den publikace navštívilo pracoviště v Essenu šest televizních štábů (tři německé, jeden švýcarský, jeden rakouský a BBC) a všechny (a spousta dalších) odvysílaly informaci v hlavních večerních zprávách. Během dalších dvou týdnů s námi v Německu natáčely delší pořad tři jiné televize. Poskytli jsme tucty rozhlasových interview (většinou živé vstupy): pro argentinský rozhlas, tři australská rádia, BBC, belgické rádio, Radio France, irské Tipperary, dvě kanadská rádia, kolumbijské rádio, nizozemské, NBC, pět dalších rádií z USA, tři rádia novozélandská, dvě rakouská a dvě švýcarská, německá jsme přestali počítat. Chybějí vám snad české stanice? Ne tak docela, velmi dlouhé interview jsme poskytli Českému rozhlasu Praha. Dodejme však: německému vysílání. Jinak se o práci česká rádia ani televize nezajímaly, a to přesto, že ze jmen autorů a souhrnu práce je zřejmé, že výsledky byly (alespoň zčásti) dosaženy doma. Pokud víme, Nova informovala, že objev učinili američtí vědci; v Radiožurnálu zaznělo, že za objevem stojí tři čeští vědci a jejich dvě německé studentky.

Bylo by těžké najít zemi, jejíž tiskoviny o práci neinformovaly. V Německu, Rakousku a Švýcarsku referovala snad všechna periodika, počínaje bulvárním Bild a konče intelektuálními Die Zeit, Frankfurter Allgemeine Zeitung, Süddeutsche Zeitung. O objevu přinesly původní zpravodajství The Economist, Focus, Newsweek, Spiegel, Time Magazine. O práci se psalo v mnoha jazycích, včetně čínštiny a arabštiny. Česká média – na rozdíl od světových – informovala poskrovnu a mnohdy kuriózně. Blesk napsal s odvoláním na Daily Telegraph, že byl u krav objeven kompas. Původní články na základě rozhovoru přinesly pouze Lidové noviny a MF Dnes. Rozhovor byl poskytnut pro časopis Svět myslivosti a zájem měl také časopis Šumava.

Kontaktovaly nás světové tiskové agentury (např. Associated Press, CNN, Deutsche Press Agentur). My jsme oslovili ČTK, Novinky, iDNES, iHNed – nikdo z nich však neodpověděl. Server iHNed.cz převzal několikráte přežvýkanou zprávu ze světových médií, takže z farmáře Roba Fletchera z města Tulare v Kalifornii (byl také dotazován na názor na náš objev a je znám jako spoluorganizátor světové zemědělské výstavy) se stal farmář Fletcher Tulare z Kalifornie.

Reakce byla velká i v odborném a popularizačním světovém tisku všech možných oborů a zaměřění. Původní story přinesly Nature a Science (předtím práci jako „obecně nezajímavou“ odmítly), American Scientist, GEO, National Geographic, New Scientist, Scientific American ad. Dotazy publicistů z celého světa stále přicházejí.

Počet webových stránek, které o práci informovaly, jde do tisíců a nebylo v našich silách je evidovat. Byla otevřena internetová diskusní fóra a blogy věnované jen tomuto tématu. Vznikala řada nedorozumění: kritici, polemici, všeznalci, samolibové a podobné typy přednášeli vlastní „vysvětlení“. Označili nás za pavědce, navrhli na IG Nobelovu cenu, vše označili za internetový hoax. Tam, kde jsme poskytli detailní vysvětlení (např. na fórech Nature, Scientific American či českého ScienceWorld), polemika hned ustala. Většina reakcí však je pozitivní. Existence magnetické orientace u skotu a jelenovitých byla vzrušeně diskutována i na britské politické scéně (potom na oficiálním britském internetovém politickém fóru). Reakce na českém internetu se rozbíhaly pomalu a se značným zpožděním, i slovenský internet byl rychlejší.

Mezi osobními emaily jsou příspěvky dětí, 77leté indiánky a 80letého australského farmáře, černošského školáka z Nairobi, učitelky jednotřídky z Texasu, gymnaziálních a vysokoškolských profesorů a dvou nositelů Nobelovy ceny. Když nepočítáme novináře, patřili pisatelé k nejrůznějším profesím a zájmům (většinou však profese nebyla uvedena), byli to například antroposof, armádní důstojník, architekt, astronom, bankéř, biochemik, botanik, ekonom, etolog, ekolog, farmář (těch bylo nejvíce), fyzik, geolog, hráč golfu, kosmolog, lékař, lovec, manažer, myslivec, neurobiolog, ornitolog, pilot, politik, právník, proutkař, strážce zvěře v africkém národním parku, senzibil, starosta, stavitel, student, učitel, veterinář, zoolog, zootechnik, žák. Také jsme dostali osm mailů z České republiky… Na citační ohlas v odborných pracích si musíme ještě počkat, ale již teď přišly ohlasy od renomovaných kolegů. 4)

„Very clever“ a co dál
Široce diskutované výsledky se dají dosáhnout také v jiných biologických oborech, než jsou molekulární genetika, neurofyziologie či medicína, a to velice jednoduchými metodami. Ani obrovská celosvětová mediální publicita však nemusí vždy zaručit zájem na domácí půdě.

Naprostá většina reakcí médií i veřejnosti se týkala skotu a hodnocení satelitních snímků, zatímco pozemní pozorování jelenů a srnců, která přinesla pro naši interpretaci magnetorecepce rozhodující důkazy, byla zatlačena do pozadí.

Pokusili jsme se zpochybnit obecnou aplikovatelnost Grimovy hypotézy poukazem na roli, kterou pití piva sehrálo při vzniku této práce (lze vyčíst mezi řádky). Poznamenejme ještě, že Kary Mullis (laureát Nobelovy ceny za objev polymerázové řetězové reakce), jehož životopis v české Wikipedii chybí (na rozdíl třeba od Lepešinské či Lysenka), označil náš výzkum za „very clever“. Své nápady (nejde jen o PCR) přičítá občasnému užívání LSD a ve svém oficiálním životopisu (nobelprize.org) vzpomíná s láskou na to, kdy jako dítě upíjel pivo. Snad to s pitím piva nebude až tak hrozné…

Publikované výsledky přinesly více otázek než odpovědí. Byla zjištěna pouhá existence geomagnetické orientace skotu, jelenů a srnců; nic však stále není známo například o recepci magnetického pole, o biologickém významu magnetické orientace či o praktickém významu objevu.

Poznámky

1) S. Begall, J. Červený, J. Neef, O. Vojtěch, H. Burda: Magnetic alignment in grazing and resting cattle and deer, Proceedings of the National Academy of Sciences of USA 105(36), 13451–13455, 2008.
2) Testy kruhové statistiky pro osové směry: Rayleigh Test Z a Rayleigh Test p.
3) Mark Twain: Dobrodružství Huckleberryho Finna, kap. XI, s. 64, SNKLHU, Praha 1956.
4) Například: I published over 150 papers, but I envy yours – …a landmark paper! – I wish I had thought of that. – This is an incredibly neat use of Google Earth. – This is a study we would not have dreamed about doing five years ago? – The paper is beautiful in its elegant simplicity. – My heartiest congratulations for your fascinating and exciting discovery! – Well done.

Soubory

článek ve formátu pdf: 200811_V750-753.pdf (570 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky