Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Labe, řeka současnosti a budoucnosti

Vydala Společnost přátel Děčína Amici Decini ve spolupráci s MŽP, Dětmi Země a Správou CHKO Labské pískovce, Děčín 1994; náklad 1000 kusů, 104 str.
Publikováno: Vesmír 74, 44, 1995/1
Rubrika: Nad knihou

Délka Labe na území ČR je 379 km a plocha jeho povodí je o 2,7 % nižší než plocha Čech. Ročně z Labe odebíráme skoro 1 miliardu m3 pro závlahy a chlazení elektráren. Voda nerespektuje politické hranice, a proto je nutné ve sjednocující se Evropě zachovávat její množství a kvalitu. Řeky zároveň vytvářejí důležitou, tzv. “ekologickou″ variantu pozemní dopravní sítě. V září r. 1993 se v Děčíně sešli zástupci mnoha vědeckých institucí, ochranáři a technokraté, aby si vyříkali, jak to vlastně je s plánem postavit nové plavební stupně v Malém Březně a Dolním Žlebu na Labi. Padesát odborníků z Čech a Německa diskutovalo široký okruh otázek od budoucnostivodní dopravy, využitelnosti nových vodních cest v západní Evropě až po otázky kontaminace sedimentů a vod a ochranářskou problematiku.

Jedním z hlavních věcných problémů vytvářející se Evropy bude doprava, u níž se počítá s 5 až 10násobkem přepravovaných objemů. To bude vytvářet obrovský tlak na dopravní systém, a dokonce nechybějí hlasy, že pokud evropské státy budou chtít chránit své prostředí a omezovat transport zboží prostřednictvím různých regulací, čeká Evropu hospodářská válka. Jedno z řešení, jak ulevit železnici, je síť vodních cest, jejíž vybudování pomocí soustavy stavidel však podstatně změní celkový ráz krajiny. Stojí to vůbec za to? ptali se účastníci sympozia. A teď přijde ten zajímavý a pro mne nečekaný moment. Odpověď na tuto otázku, ať již kladná nebo záporná, nebyla prosazována, ale společně hledána, a to z mnoha různých hledisek. V. Straškrabová upozornila na dusíkový paradox (viz Vesmír 74, 11, 1995/1), což je schopnost anoxických bakterií v říčních nivách převádět dusičnany průmyslových hnojiv na vzdušný dusík. Hnojí se méně, ale řeky transportují stále víc dusičnanů do moře, protože koryto řeky je sevřeno pásem bariér. Tento pás svazuje koryto, brání rozlévání a tím zvyšuje nebezpečí skutečně velkých povodní, jaké např. zasáhly Německo v předjaří r. 1993 a 1994. Z. Borovec, J. Lellák a další autoři hodnotili znečištění Labe stopovými prvky, jejichž koncentrace přesahují násobkem až několikadesítkovým přirozené pozadí. Je to značný problém a dnes středním Labem neteče voda, ale kapalina barvy coca-coly, přitom jméno Labe je odvozeno od “albis″, tzn. bílý! V Děčíně pak každoročně opouští území ČR 800 000 tun suspendovaných sedimentů a několikanásobně větší množství rozpuštěných látek. Mnohé z nich dotují tzv. “toxická bahna″, vybíraná např. v Hamburku.

Další skupiny autorů se zabývaly geologickou minulostí labské nivy, vývojem údolí, rybami a flórou labských břehů. Výsledkem je pěkná malá monografie, jejíž význam zdaleka přesahuje dolní tok Labe. Je to jeden z prvních pokusů celkově uchopit fenomén říční nivy a zároveň cenný bibliografický zdroj. Navíc člověka příjemně překvapí otevřenost a přitom kulturnost projevu jak skalních ekologů, tak na druhé straně zastánců technické využitelnosti vodních cest.

Diskuse

Žádné příspěvky