Kuřecí šišinka je světločivá
| 5. 7. 1995 | Vesmír 74, 415, 1995/7
Šišinka neboli epifýza je mozková žláza, která je pozůstatkem třetího oka některých pravěkých vodních obratlovců. Oko bylo na temeni hlavy a světlo vnímalo shora. Šišinka se účastní řízení denních rytmů nejen u zvířat, ale i u člověka (Illnerová, Vesmír 73, 425, 1994/8).
Světločivost zřejmě není zprostředkována jen nervy z oka, ale také přítomností zrakového pigmentu, opsinu, přímo v šišince kuřat (Science 267, 1502, 1995). Šišinkový (pineální) opsin se liší od opsinu sítnice, je maximálně citlivý na světlo o vlnové délce 500 nm a podílí se zřejmě na nezrakové světločivosti šišinky.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Vratislav Schreiber
Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.
Doporučujeme
Přírodovědec v ekosystému vědní politiky
Josef Tuček | 2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány
Peter Gál, Robert Zajíček | 2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes
Jana Doubravová, Jakub Klicpera | 2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...