Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Kupte si Knihu knih, jinou ani nemáme

< předchozí | seriál: Papuánské (polo)pravdy | další >
Publikováno: Vesmír 80, 531, 2001/9
Rubrika: Eseje

Překlad mimořádně komplikovaného a dlouhého textu z angličtiny do jazyka, pro nějž je třeba nejprve zavést systém přepisu exotických hlásek do latinky, vytvořit slovník a sepsat gramatická pravidla, nevypadá z komerčního hlediska příliš lákavě, zejména když potenciální čtenářská obec čítá všeho všudy 500 hlav a její kupní síla nepřesahuje 200 Kč na osobu a rok. Pro americkou společnost Summer Institute of Linguistics jsou ale takové zakázky typické. Tím dlouhým textem je samozřejmě Bible a cílem je její překlad do všech jazyků Nové Guineje, jichž je podle posledního sčítání 1043.

Po krátké instruktáži jak přežít na novoguinejském venkově se biblický překladatel usadí ve vybrané vesnici a začne s prací. S vydatnou pomocí místních je dílo za několik let hotovo, Bible pak vytištěna a prodávána za symbolickou cenu. A jelikož jde téměř vždy o první a jedinou psanou literaturu v daném jazyce, je její pozice bestseleru na národním žebříčku zajištěna, stejně tak jako pozice té jediné správné knihy. Překladatel se ovšem nejdříve musí vyrovnat s mnohými překážkami, z nichž malárie či jednotvárná strava, skládající se převážně z batátů, nejsou ještě těmi největšími. Svět biblických příběhů, tedy svět pasteveckých národů suchých krajin, je totiž velmi nepodobný novoguinejské realitě, jediné, kterou většina budoucích čtenářů kdy pozná. Biblické historky jsou těmito potížemi nutně redukovány na jejich základní dějovou linii, často nápadně podobnou tradičním kmenovým mytologiím, včetně příslušných ponaučení a morálních lekcí. Přijetí Bible tak spočívá do značné míry v přejmenování tradičních božstev.

Tak třeba co s metaforou o Bohu-pastýři a věřících jako stádu jeho oveček? Ovce je zvíře velikosti psa a stejně jako pes je výjimečná tím, že nemá vak na nošení mláďat. Na rozdíl od psa je ovce býložravá jako třeba stromový klokan. Nežere ovšem listí, nýbrž trávu. Ta tráva je ale zcela jiná než ta, co znáte, především nedorůstá výše tří metrů. Ovce jsou užitečné, neboť poskytují maso, mléko k výrobě sýra a srst, z níž lze vyrobit oblečení chránící proti chladu. Sýr je taková měkká potravina bílé barvy, asi jako ságo, ale chutná úplně jinak. Chlad je – ale do toho se snad raději ani nepouštějme. Ovce jsou drženy ve stádech, což jsou shluky mnohem většího počtu zvířat, než jste kdy viděli pohromadě. Stáda jsou na pastvinách, což jsou travnaté plochy mnohonásobně větší než kterákoli nelesní plocha, již jste kdy spatřili. O stáda se stará pastýř. To je povolání, jež rovněž neznáte, ale věřte, že metafora o Bohu jako vašem pastýři je opravdu povedená.

Je škoda, že propagace věrouk není oboustranná. Kdyby k nám do Evropy přijelo 1043 Novoguinejců, každý s cílem sepsat svoji kmenovou mytologii v angličtině, byl by to jistě přínos pro náš kulturní život, nehledě na obrovský vzrůst sortimentu v sekcích náboženství a kosmologie. A o pár generací později by se z takto vytvořených materiálů mohly novoguinejské kmeny dočíst o svých vlastních, v té době již zapomenutých kuturách. Překlad Bible totiž obvykle znamená nejen křesťanský nátěr tradiční víry, ale i konec mnoha starých zvyků a rituálů, jež jsou nahrazeny chozením do kostela. A jak jsou mytičtí zakladatelé kmene křtěni na Adama a Evu a zpoza každého stromu náhle vykukuje anděl strážný, staří usedlíci – lesní duchové masalajové – s kvílením prchají.

Stejné nebezpečí zániku jako víře a zvykům předků často hrozí i jazykům samotným. Ty jsou ohrožovány hlavně novodobou školní výukou v angličtině a migrací vesničanů do měst, kde se jejich menšinové jazyky stávají pro domluvu bezcennými. Díky úsilí překladatelů Bible zůstane mnoho jazyků, jejichž nevyhnutelným osudem v blízké budoucnosti je zánik, alespoň písemně doloženo. Ve chvílích nostalgie po ztracené minulosti si tak budou moci anglicky hovořící Novoguinejci najít, jak se v mrtvém jazyce jejich předků řekne dědičný hřích. ¨

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2001_V522-532.pdf (802 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky