Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 12
Vesmír č. 12
Toto číslo vychází
8. 12. 2016
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Prosincové číslo Vesmíru
• Biologické čtvrtky ve Viničné
program na nejbližší semestr

Kroupy neboli škodnice

Historická krupobití v Čechách
Publikováno: Vesmír 78, 496, 1999/9

Ve jmeno Boha Otce, Boha Syna, Boha Ducha svatýho a ve jmeno Pána našeho Ježíše Krysta, našeho Spasitele, zapuď příval škodnej, vodžeň kroupy vodný, ať jsou vodou jasnou a tichou, jakož byla v Jordáně, v níž pán náš Ježíš Krystus pokřtěn jest. Pomni na nás, milej Pane Jezu Kryste, jakož si přisáhl otcům našim Abrahamovi, Izákovi a Jakubovi, abys nedopouštěl hněvu na pole a na vinice i na zahrady naše. Zaklínám vás, andělé pekelní, kteréž Bůh s nebe svrhl ze stolice velebnosti svý, jež nosíte a činíte povětří a posíláte kroupy, zaklínám vás skrze hroznej den soudnej, abyste ty kroupy vod polí setých a sázených odvedli, na pouštiny obrátili, kdežto nižádnej neseje, nesází, neštěpuje, abyste v den soudnej nemohli říci svou zlost, vymlouvajíce se: Nižádnej nám nedomlouval, nižádnej nás nezaklínal. Protiv se vám Bůh Otec nebeskej, protiv se vám Syn jeho milej jednorozenej, protiv se vám Duch svatej, Svatej Pán Bůh zástupův, plna jsou nebesa slávy tvý, spas nás na výsostech.

(Proslov zažehnávače krupobití podle zápisu ze sečského mlýna)


Jak potvrzuje uvedený záznam, lidé vždy se znepokojením sledovali blížící se mračna podezřelá z krupobití, která se na dálku prozrazovala především zelenavým zabarvením základny bouřkových kup, patrným zbělením vypadávajících srážek a nezřídka vysílaným charakteristickým, více či méně postřehnutelným „kruponosným“ hlomozem.

V povědomí zemědělců kroupy vždy náležely k obávanému druhu atmosférických srážek. I u nás jsou poměrně časté případy, kdy hustota a velikost padajících krup a ostatní okolnosti jejich výskytu vyústí v závažné až katastrofální hospodářské škody.


V sobotu před Sv. Trojicí (6. června) okolo Tábora pršely kroupy jako vejce slepičí a jako ráž... že kroupy nejprv pršely jako ráže (kuličky), potom co vejce, a naposledy jako talíř veliké padaly, a obilí popraly...

(rok 1528, výběr z dobových kronik)

Ten rok po tři soboty, a sice 22. června, 3. a 10. července postihlo naši obec krupobití. Z toho 3. července o desáté hodině večer, ač se říkalo, že kroupy v noci nepadají. Za blesků a hromobití cvrnčela rozbíjená okna a kroupy jako holubí vejce až doprostřed světnice vichrem hnané padaly. Škoda na úrodě v části katastru byla 60 %, v nejpostiženějším díle až 90 %. Zajímavé bylo, že všechna tři krupobití vždy jinou část katastru zastihla. – Od té doby potlouklo u nás vícekráte, 1881, 1888, 1897 a 1914...

(rok 1880, zápisky rolníka Jana Millera z Podmok)

Padající kroupy poškozují všechny nadzemní orgány plodin. Zvláště citelné škody nastávají u kultur s širokými listy, křehkými lodyhami, květy nebo pupeny. Proto je postihován především chmel, tabák, většina druhů zelenin, cukrovka, brambory, kukuřice a ovocné stromy. U obilnin kroupy způsobují v nejlehčích případech klasové deformace, zubatost klasů a výdrol zrna, při silnějším krupobití urážejí celé klasy, přerážejí stébla a někdy úplně ničí celé porosty. K řídčeji zaznamenávaným, nikoliv však výjimečným důsledkům krupobití patří poranění nebo zabití drůbeže (slepic, kachen, hus) a dalších drobných hospodářských i domácích zvířat, drobných divoce žijících savců a ptáků či venku se vyskytujícího dobytka, především ovcí (z historických hospodářských záznamů Českých zemí jsou známy případy usmrcení celých stád). Krom toho kroupy poškozují stavby, zejména střešní krytinu. Platilo to v éře doškových a šindelových střech a platí to i dnes, v době kusových keramických krytin a masivních střešních tašek, vyráběných např. na bázi probarvených betonů.


Léta Páně 1574, ve čtvrtek po Památce nalezení svatého kříže ( 6. V.) u Cerekve Leskovcovy (Horní Cerekev, okr. Pelhřimov) spadlo veliké krupobití blízko kostela sv. Markéty. Byly kroupy jako holubí vejce a některé co husí, kteréž se táhly více než dvě míle. Vosení všecko u vsi Prašivé (Veselá, okr. Pelhřimov), krávy, ptactvo v povětří, káčata na rybnících, zajíce v lesích potloukly.

Téhož léta žalostná a hrozná záhuba skrze povětří u města Opavy z dopuštění božího v pátek po Božím těle (11. VI.) se stala. Ukázali jsou se oblakové černí dešťoví, a to jeden od západu a druhý od poledne, třetí od půlnoci..., zvláště pak z toho, jenž od západu se přibližoval, takový hřmot a hluk od těch, kteří vně města byli, slyšán byl, jako by v těch oblacích sudy byly a v sudech koule se sem i tam převracely... Z toho potom veliké kroupy pošly, takže všecko obilí, a cokoli na polích bylo, až do gruntu ztloukly. Padaly kroupy veliké nejprve co holubí, potom jako slepičí, naposledy jako husí vejce a větší, každá majíc v prostředku díru, jako by nebozezem provrtaná byla. A ty všecky hranaté a vostré byly, všecka skla vybily v okních i pruty železné, jež při nich byly, zkřivily... V kostele farním všecka okna, kteréž proti západu byly, protloukly kroupy a velikou škodu podělaly na samých sklech a jiných věcech... Přinášeli nazejtří do města pobitý zajíce, káčata divoká, koroptvy i jiné ptactvo. V městě na mnoha místech šindelné střechy prorážely i cihelné.

(Bartoloměj Paprocký z Hlohol)

14. července 1636 mezi pátou a šestou hodinou odpoledne povstalo v jediném okamžiku, jak se povídá, strašlivé krupobití. Trvalo půl hodiny, a přesto lidé i zvířata z něho byli silně vyděšeni. Některé kusy padajícího ledu byly větší nežli husí vejce. Mnoho lidí bylo poraněno a množství zvířat dokonce zabito. Střechy doškové i z cihelné krytiny byly poničeny. Toto krupobití pohřbilo naděje jak sedláků, tak i vinařů, neboť bylo zničeno všechno obilí a vinná réva.

(Antonín Strnad: Chronologisches Verzeichnis

der Naturbegebenheiten im Böhmen...)


Méně časté jsou na našem území (v porovnání se svědectvími některých zahraničních pramenů) případy lidských obětí po zásahu kroupami. Tak např. v 19. století popsali britští novináři krupobití, při kterém kusy ledu o velikosti až 10 cm zabily 12. května 1853 v Himálaji 84 lidí a 3000 kusů dobytka. 10. července 1923 v Rostově na Donu zabily kroupy vážící kolem 0,5 až 1 kg 23 lidí, 13. června 1930 zahynulo v Řecku při krupobití 22 lidí a v čínské provincii Chu-nan se oběti krupobití z 19. června 1932 udávají v počtu kolem dvou stovek lidí, přičemž zraněných prý bylo na tisíce. I v našich písemných pramenech jsou jako oběti krupobití udávány „tu pachole, tu nějaký člověk...“, ale jen výjimečně, přibližně jednou za dvě stě let.


Toho léta v středu po sv. Sofie (20. května 1523) veliké kroupy spadly okolo Řípu a tudy a jinde a kry velikou škodu zdělaly, i někde dobytek zbily a člověka některého zabily, i tudy okolo Velvar víc než na tři míle.

(František Palacký: Staří letopisové čeští od roku 1378

do 1527 v kronikách Přibíka Pulkavy a Beneše z Hořovic z rukopisů starých vydané)


Po každém silném krupobití se diskutuje o velikosti či váze největších exemplářů krup. V písemných záznamech bývá jejich velikost srovnávána se známými předměty: s lískovými oříšky, žaludy, holubími, slepičími či husími vejci, kočičími hlavami apod. Z těchto údajů lze dedukovat, že kroupy o velikosti slepičích vajec (tj. s průměrem 5–6 cm) se na území ČR vyskytují několikrát za desetiletí. „Úředně“ ověřených údajů o maximální velikosti a hmotnosti spadlých krup na našem území není mnoho ani ze současného období. Většinou lze vycházet pouze z víceméně věrohodných svědectví přímých účastníků nebo z údajů publikovaných v denním tisku. Tak se např. uvádí, že 22. 7. 1939 byly na Zlínsku zaznamenány kroupy o hmotnosti 560 až 750 g. Jako největší ověřená velikost je v literatuře uváděna kroupa, která spadla za bouřky 3. září 1970 v kansaském Coffeyvilu. Její obvod byl 44 cm, průměr 14 cm, vážila 766 g. Je pravděpodobné, že například aglutinací mohou za určitých okolností vznikat mnohem větší a hmotnější hydrometeory, možná např. i ony „kilové až dvaapůlkilové“, které se údajně vyskytovaly při letošním zcela mimořádném „krupobití ledových tenisových míčků a kočičích hlav o černém úterý“ 6. července 1999 na Opařansku v okrese Tábor.

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1999_V495-497.pdf (283 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky