Krajně neúplný slovník divných věcí a podezřelých procesů

Neonormalizace (autor snad S. Komárek) je sterilizační proces politického zprůměrování. V české společnosti začíná někdy po roce 2000, kdy začalo docházet k omezování počtů alternativních pořadů ve státních médiích, alternativních časopisů a různých akcí podporovaných grantovými systémy. Neonormalizace vede k potlačování nepříjemných zpráv např. o nepokojích ve Španělsku, zkreslování a zplošťování politicky obávané reality – např. ve zprávách o hnutích „Occupy Wall Street“ se jako typický představitel vybere asociální bezdomovec s dredy. Normalizace 70. let pracovala s cenzurou a násilným potlačováním informací. Současná neonormalizace nejčastěji pracuje s mlčením o citlivých tématech, účelovým vybíráním faktů a vizuální nápovědou či přímo falzifikací – tedy takovým výběrem obrazu (fotografie, televize), který působí objektivně, ale dění zkresluje.

Bumerangová generace (americký tisk) je generace dětí, kteří nemohou najít zaměstnání, a tak se po čase vracejí ke svým rodičům. Jev je sice typický pro státy se silnými rodinnými vazbami, jako je Španělsko, ale překvapivě zasahuje i USA, kde dřív děti odcházely od rodiny již po osmnácti letech svého věku. V bumerangové generaci (25–34 let) dnes žije v USA šest milionů Američanů, tedy o 26 % víc než před krizí roku 2007. Někdy na rodičích jemně parazitují, ale jindy se učí opatrnosti a skromnosti a jisté lásce k rodičům. Viz též stať o hikikomori.

Teorie racionální nepozornosti (autoři Filip Matějka, Christopher Sims): teorie popisující racionální chování podmíněné neúplnými nebo iracionálními informacemi. Lidé sice při nákupu a prodeji reagují racionálně, ale nemají dost času a energie, aby si sehnali všechny potřebné podklady. Ve vypjatých chvílích tak i chytří lidé často volí nějakou hloupou zkratku.

Proces hysterizace společnosti (autor S. Komárek): sociální proces, při kterém nejprve křičíme a pak se teprve ptáme proč. Je typický zejména pro tlupy východoafrických paviánů a odborové svazy.

Postautomobilismus: série procesů vedoucích k odstraňování automobilů či omezování jejich činnosti v moderním světě. Roli hraje nejenom cena paliv a drahé pojištění, ale hlavně změna mentalit. Skoro polovina (46 %) mladých (18–24 let) Američanů uvedlo, že připojení na internet je pro ně důležitější než mít auto. Proč bych cestoval někde na přecpané dálnici, když internet je rychlejší. Navíc tím snižuji závislost na ropě a oddaluji ropný zlom.

Karnevalová společnost (autor částečně M. Petrusek): společnost zahánějící prázdnotu sofistikovaně nabubřelým a hlučným způsobem, který nikoho dlouho nebaví.

Soucitný kapitalismus (Rich De-Vos) je kapitalismem s lidskou tváří, hybrid zisku a odpovědnosti. Je vyjádřením touhy, že potřebujeme něco jiného než socialismus, který selhal, a kapitalismus, který v své současné podobě rovněž selhává. Ale ono už nic jiného není. Boží království (autor Ježíš) je něco, co se z definice nedá realizovat na tomto světě.

Industriální holokaust (E. Hobsbawm) je proces, při kterém se ruší průmysl v nepodložené naději, že země bude bohatnout vývozem bankovních služeb, počítačových her a televizních seriálů. Jedeme krajinou a cítíme, že je něco v zásadním nepořádku – nikdo nic nevyrábí, ale všichni převáží zboží sem a tam. Schází základ a to je na tom ČR ve srovnání se zbytkem Evropy relativně dobře. Je to jako ve skutečném příběhu, kdy se Mirjam ptá svého druha, zda jí pomohl s domácností: „Tak, co jsi dneska udělal?“ Marian odpovídá: „Ale, vynesl jsem koš“. A tiše dodává: „V počítači“.

Odložená reakce (delayed reaction, podle R. Shillera): ceny akcií obvykle nereagují na nějakou špatnou zprávu okamžitě, ale se zpožděním několika dní, během kterých jsou publikovány hlubší analýzy dané krize a ukáže se, že celý systém byl víc rizikový, než se původně zdálo.

Psychologické rozvodí (psychological watershed, více autorů): podobně jako v krajině existuje obvykle na horském hřebeni dělící čára, od které řeky tečou do různých moří, tak i ekonomický systém či lidská mysl vstřebává různé, často protichůdné ekonomické informace. Ty po určité kumulativní době vedou k rozhodnutí, kterým diametrálně odlišným směrem se dát. Je to rozhodnutí kapky vody na ostří nože.

Kaskádový efekt (attention cascade, podle R. Shillera): obecně se jedná o stav, kdy jedno rozhodnutí vyústí v další a opět další. V teorii sdělovacích prostředků se jedná o stav, kdy zpráva v novinách na určité téma vede k dalšímu prošetřování tohoto tématu a dochází k postupnému odhalování nějakého stavu, přičemž každé stadium tohoto procesu je závažnější než předcházející. Kaskádový efekt ve fyzickém světě můžeme popsat například schématem: sucho → hlad → nepokoj → cholera → občanská válka.