Konec huskyů v Antarktidě

Huskyové jsou krásní polární psi. Dnes se s nimi setkáváme ale již i v našich městech a při psích závodech v tažení saní či lyžařů. Jsou to oni, kdo r. 1911 pomohli výpravě Roalda Amundsena, že stanula na jižním pólu jako první. Těsně před výpravou nešťastného Roberta Scotta. Ten již tehdy pokrokově věřil, že může psy nahradit moderní motorovou technikou, což se mu v té době ještě vymstilo.

Dnes již pláně Antarktidy brázdí motory a psi jsou tam drženi jednak kvůli možnostem mimořádných událostí, jednak – a to snad hlavně proto – pro jejich nezdolnou životaschopnost a vztah k člověku. Povzbuzují ducha od domova vzdálených a krušnými podmínkami trpících polárníků.

Tomu bude napříště konec. Zavinily to viry, které by měli huskyové hostit a které by měly být silně nakažlivé a zhoubné pro místní tuleně. A tak skupiny ochránců životního prostředí začaly prosazovat odvezení huskyů z Antarktidy. A uspěly tak, že od letošního dubna je přítomnost huskyů na tomto kontinentě zakázána. Dochází k tomu vlastně téměř po stu letech, když první huskyové tam byly přivezeni r. 1898.

Rozhodnutí o odvezení padlo již r. 1991 na konferenci o Antarktidě, která se konala v Madridu. Věřme, že bylo plně uvážené. Určitě se neobejde bez lítosti mnohých polárníků. Měli k huskyům citové vztahy. (Science 263, 606, 1994).

Na tomto místě měla tato zpráva končit. Před jejím odesláním ke zveřejnění byly však získány další překvapivé informace. Je úmyslně ponechána nepřepracovaná a s tímto dodatkem. Snad tak více vynikne patrná nesmyslnost celé akce! Podle vedoucího informačního oddělení „British Antarctic Survey“ odstěhovávaní huskyové žádné viry neměli!! Potvrdí-li se toto sdělení, bude to jen další příklad toho, jak se hysterie doprovázející akce některých „ochranářských“ skupin opět uplatnila. Kdo a na jakých skutečnostech provádí takováto závažná rozhodnutí? Podaří-li se získat podrobnější informace o této záležitosti, nenecháme si je pro sebe.