Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Komunikační pasti v nás a kolem nás

Nejen forma, ale i obsah hraje v komunikaci nezastupitelnou roli
 |  5. 3. 1998
 |  Vesmír 77, 127, 1998/3

Každý člověk „umí mluvit“, a přesto si mnozí lidé uvědomují, že selhávají v komunikaci. Nejen odborníci, kteří používají komunikativní techniky jako důležitý prostředek realizace své profese (například lékaři, pedagogové apod.), ale i laici reflektují skutečnost, že se při setkání s druhým člověkem dopouštějí chyb, nebo je jim líto, že zažívají pocity nedorozumění, nepochopení, míjení, a to nejen v profesi, ale i v osobních mezilidských vztazích. To samo o sobě není negativní, protože uvědomění si určitého nedostatku motivuje dotyčného ke kvalitativní změně. Zarážející je však způsob, jakým se mnozí lidé chtějí v komunikaci zdokonalit. Domnívají se totiž, že vhodně, správně, účelně a úspěšně komunikovat závisí především nebo převážně na formách komunikace. Jistě není náhodou, že důraz na formu je obecnějšího charakteru a že není věnována přiměřená pozornost také obsahu sdělovaného. Za jistou past, která je mimo nás, lze považovat všechny, i když dobře míněné a zčásti pravdivé výzvy k péči o formu komunikace, a to na nejrůznějších komunikačních úrovních. „Svítící optimizmus“ je pojem, který je hojně používán jako viditelný ekvivalent úspěchu, pohody a štěstí. A kdo z nás by nechtěl ve společenském kontextu moderní doby vypadat báječně, kdo by nechtěl zvládat nával pracovních povinností lehce a s přehledem, kdo by netoužil řešit běžná nedorozumění i závažnější konflikty s nadhledem? A díky promyšlené strategii reklamy a záplavě tendenčních knižních titulů se můžeme dovědět, že stačí zvládnout „pár pravidel“, tedy formu, a bude vyhráno. Nebývalý boom návodů, školicích akcí i knižní produkce se společným jmenovatelem pozitivní strategie nebo strategie pozitivního myšlení je výrazem nejen touhy dospět k „svítícímu optimizmu“, ale také svědectvím, že mnozí uvěřili, že forma – a často nic než forma – je klíčem k dosažení vytyčených met.

Forma komunikativních technik je jistě neobyčejně důležitá a neznalý člověk by měl mít možnost se v ní zdokonalovat, a to i s využitím technik pozitivního myšlení, do kterých bývá zahrnována vysoce populární asertivita. Potíže spočívají v tom, že výhradní důraz na formu dovede nejednoho důvěřivce ke zklamání, a dokonce do dyskomfortu, který může vyústit v psychickou rozladu, nebo i v psychickou nemoc. O rizicích pozitivního myšlení se lze poučit z ojedinělé a mimořádně cenné knihy německého psychologa Güntera Schleicha. Jeho publikace s názvem Pozitivní myšlení způsobuje nemoc vyšla péčí nakladatelství Eichhorn v roce 1997 a stala se poprávu bestselerem. Günter Schleich měl jako první odvahu nazvat věci pravými jmény a pro jednoduché návody a zaručené recepty jak docílit „svítícího optimizmu“ neváhal použít výraz „švindl s příslibem úspěchu“. Samozřejmě, že ohlasy na jeho práci jsou emotivní a zahrnují jak nadšený souhlas, tak i nekompromisní odmítnutí. V brzké budoucnosti se však nepochybně právě rizika pozitivního myšlení a mnohé další podobné techniky stanou předmětem odborných diskusí a jistě budou zvažována nejen deklamovaná a uznávaná pozitiva, ale zpřesňována rizika a na základě toho vymezena indikační oblast. Sám autor neskrývá, že jeho varující hlas je problematický, a to proto, že lavina jednoduchých receptů jak „dokonale“ zvládat nejednotné situace se dala do pohybu. Postupně zachvacuje všechny oblasti lidského jednání a chování, a nevyhýbá se ani intimní sféře jemných lidských vztahů. I v České republice se už etabluje hnutí swingsexu, jehož podstatou je teorie, že zvládnutá teorie sexu je zárukou spokojeného soužití milujícího se páru.

Tento poněkud dlouhý úvod je napsán záměrně. V situaci, kdy forma bývá nadřazena obsahu, je třeba mimořádně ocenit snahu těch, kteří vědomi si důležité formy, vyváženě pečují také o obsah sdělovaného. Takovým příkladným autorem je Radkin Honzák, jehož kniha s názvem Komunikační pasti v medicíně se právě objevuje na pultech českých knihkupectví. Publikaci vydalo r. 1997 pražské nakladatelství Galén, a to s podporou České lékařské komory. I když je uvedený text určen především lékařům a čtenářské obci zdravotníků, mohou v ní nalézt mnoho dobrých rad a inspirací i odborníci jiných oborů, popřípadě vzdělaní laici.

Radkin Honzák je psychiatr a zkušený publicista. Ukázněně se rozhodl nezahltit čtenáře přemírou odborných pojmů, nýbrž naopak nabízí kultivovaný, čtivý a přehledně uspořádaný text všem, kteří se chtějí zdokonalit v komunikaci, a to s vědomím, že nejen forma, ale také obsah hraje nezastupitelnou roli. V prostředí okolních a „objektivních“ pastí nám přibližuje „pasti“ speciální a lze snadno dovodit, že k nim dochází především tam a tehdy, kdy sdělované je v neshodě s prožívaným. Pacient – a obecně každý z nás – může mluvit dokonale „jako kniha“ a dodržovat všechna formální pravidla, a přesto svým neverbálním projevem prozrazuje, že jde o něco zčásti nebo zcela jiného.

Knížka Radkina Honzáka je rozdělena do 10 nestejně velkých celků. Čtenáře nelékaře osloví nepochybně ta část, která se týká jevů paralingvistických a neverbálních, jakož i pasáž nazvaná Kus psychologie, s dodatkem, že nejde o psychologizování. Radkin Honzák favorizuje tzv. transakční analýzu a výstižně ji přibližuje zvídavému čtenáři neznalému speciálních pojmů. Vzhledem k tomu, že lze v intencích základních rolí této teorie dešifrovat skoro všechny naše vztahové komunikační „karamboly“, pokládám tuto kapitolu za význačnou a mimořádně zdařile propracovanou. V každém z nás se „pere“ rodič, dítě a dospělý, a my se můžeme naučit rozlišovat, kdo k nám vlastně ústy jednoho a téhož člověka mluví a kdo odpovídá.

Lékaře a zdravotníky naopak zcela logicky osloví zejména ty kapitoly, které se zabývají speciální komunikací s pacienty, hendikepovanými lidmi i s nešťastnými pozůstalými.

Vzhledem k transformaci základního paternalistického vztahu lékaře a nemocného v praktické profesionální partnerství zaujme každého problematika informovaného souhlasu, popřípadě terapeutické smlouvy. Není třeba dodávat, že důvodem je fakt, že každý z nás se může stát pacientem.

Předností knihy je značné množství ilustrativních příkladů z praxe. Pro toho, kdo by chtěl studovat další literaturu týkající se komunikace, je uveden seznam potřebných titulů. Předností tohoto seznamu je, že jde o knihy dostupné a převážně české.

Každému přeji, aby se pokud možno vymanil z komunikačních pastí, které nás obklopují a do kterých padáme vlastním přičiněním. Dobrá instruktáž Radkina Honzáka nám k tomu určitě může dopomoci.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Helena Haškovcová

Prof. RNDr. PhDr. Helena Haškovcová, CSc., (*1945) vystudovala Přírodovědeckou fakultu a Filozofickou fakultu UK v Praze. Roku 1992 se stala první profesorkou lékařské etiky u nás. Na Husitské teologické fakultě v Praze vedla v letech 1996–2002 katedru psychosociálních věd a speciální etiky. Od r. 2002 působí na Fakultě humanitních studií UK. Věnuje se zejména problematice pravdy na nemocničním lůžku, právům pacienta a thanatologii. Kromě jiných publikací je autorkou knih „Thanatologie“ (Galén 2000), Lékařská etika (3. vydání, Galén 2002).

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...