Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Klony s hezkou skořápkou a shnilým jádrem

Publikováno: Vesmír 81, 296, 2002/5
Obor: Genetika
Rubrika: Aktuality

Klonování je horkým tématem. Na jedné straně vzniká zmatek a terminologický chaos, na druhé straně se stále objevují nové práce, které na některé otázky odpovídají (ale zas hned kladou další).

K diskusi o bezpečnosti a kvalitě používaných metod klonování přispěla práce D. Humpheryse a jeho kolegů z Massachusettské techniky. V rámci svého projektu vytvořili klony z kmenových buněk myších embryí a sledovali aktivitu imprintovaných genů v kulturách kmenových buněk i v samotných embryích. Jde o geny, jejichž sekvence je nějakým způsobem označena tak, aby se nijak nezměnilo vlastní pořadí bází DNA (například metylací DNA). Takové označení pak různým způsobem souvisí s regulací exprese těchto genů. Jakákoliv změna v imprintingu genů může dramaticky změnit (ve většině případů poškodit) množené kmenové embryonální buňky nebo vyvíjející se klony. Ukázalo se, že už kmenové buňky v kulturách jsou velmi nestabilní a při jejich dělení často nastanou změny v imprintingu jednotlivých genů. Překvapivě velká část klonovaných embryí se však dožila dospělosti, což podle autorů naznačuje, že genom savců může být proti poruchám regulace genů nečekaně odolný. Závažným poznatkem však je, že na pohled normálně vyvinutá embrya mohou mít ve svém genomu nenápadné a nesnadno zjistitelné poruchy v regulaci genů, které se mohou projevit až během dalšího života klonu. Zastáncům rychlého klonování všeho živého včetně člověka tedy poněkud spadl hřebínek a pestrá směsice odpůrců klonování má zase o argument víc. Na druhou stranu sami autoři připouštějí, že zjištěné problémy nejsou nepřekonatelné. Rovněž se zdá, že použití embryonálních kmenových buněk v kombinaci s normálními buňkami, například při tvorbě tkání pro transplantace, je mnohem méně problematické a lze ho použít prakticky již dnes. (Science 293, 95-97, 2001)

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2002_v296-297.pdf (225 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky