Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Když hvězdy požírají velké planety

Publikováno: Vesmír 78, 707, 1999/12
Rubrika: Aktuality

Jen v naší Galaxii je na 100 milionů hvězd podobných Slunci a kolem nich obíhají v těsné blízkosti obří planety nebo hnědí trpaslíci – hvězdy narozené jako mrtvé. Právě tímto směrem se zaměřil Hubblův kosmický teleskop. Jeho oko spočinulo na hvězdách, které už své blízké masivní sousedy neměly. Astronom Mario Livio ze Space Telescope Science Institute a jeho student Lionel Siess přišli na nápad, jak by se daly identifikovat hvězdy, které někdy v minulosti „pohltily“ obří planetu.

Přibližně čtyři až osm procent hvězd v naší Galaxii vykazuje odchylky od stavu, v němž by vzhledem k délce svého vývoje měly být. Vyzařují větší množství infračerveného světla, rychleji rotují a jejich spektrum je znečištěno lithiem. Právě tyto známky vedou k domněnce, že zmíněné hvězdy v minulosti pozřely obří planetu.

Hvězda, která spolkne nějakou velkou, hmotnostně nezanedbatelnou planetu, se zvětší a zjasní. Stane se teplejší a začne vydávat pozorovatelné množství infračerveného záření. Hybnost získaná od planety hvězdu urychluje a lithium v jejím spektru může pocházet jedině z obří planety srovnatelné s Jupiterem. V nitru samotné hvězdy totiž lithium v takovém množství ani nemůže existovat. Jediným zdrojem lithia mohou být planety nebo hnědí trpaslíci, kteří se stali součástí hvězdy.

Z posledních objevů planet mimo sluneční soustavu vyplývá, že většina těch obrovitých těles obíhá velmi blízko své hvězdy, mnohdy dokonce blíže, než má k svému Slunci Země nebo Merkur. Jelikož známe budoucí vývoj takových hvězd podobných Slunci, je zřejmé, že dříve či později se planeta ponoří do chromosféry své mateřské hvězdy a ukončí tak svou existenci. Tak jako hvězda podobná Slunci stárne, začne po určitém čase nabývat na objemu. Postupně se z ní stává červený obr. Planeta, která je dost blízko své hvězdě, tedy bude časem pohlcena žhnoucím plazmatem chromosféry. Stejný osud čeká za šest miliard let naši Zemi.

(STScI Press Release No.: STScI-PR99-24: 12. 8. 1999; oposite.stsci.edu/pubinfo/pr/1999/24)

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1999_V707-709.pdf (352 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky