Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Kdo je intelektuál

Publikováno: Vesmír 89, 201, 2010/3

Když jsem se kdesi setkal s tím, že jistá vzdělaná a mediálně známá dáma byla označena za naši nejvýznamnější intelektuálku, začalo mne toto slovo zajímat.

V našem dosud největším výkladovém slovníku češtiny, Slovníku spisovného jazyka českého, (bohužel již v mnohém dosti zastaralém) se píše, že intelektuál je „vzdělanec duševně pracující“ (z čehož snad máme usuzovat, že vzdělanec nepracující duševně není intelektuál; inu, patrně jeho chyba); dále je zde o slovu intelektuál podotknuto, že se užívá někdy hanlivě ve smyslu „člověk se sklonem k planému teoretizování odtrženému od života nebo k snobismu“, a jako jeden ze dvou příkladů na tento význam je zde uvedeno spojení kavárenští intelektuálové. Jistou mírnou poplatnost době tento výklad slova intelektuál jistě nezapře; podstatnější však je, že definice nejspíš nevystihuje jisté podstatné atributy, které pojmu intelektuál náležejí – ale o tom o něco později.

Z nedávno vydaného Slovníku Karla Čapka lze zjistit, že tento velký Čech v celém svém díle užil slovo intelektuál celkem stokrát, z toho 87krát v publicistice, osmkrát v soukromé korespondenci a pouze pětkrát v próze; typická Čapkova užití tohoto slova ovšem tento slovník bohužel neuvádí. Nahlédnutím do Českého národního korpusu jsem zjistil, že zde má toto slovo přes deset tisíc výskytů.

Leccos o významu a smyslu slova intelektuál nám napoví již statistický přehled adjektiv, která tomuto slovu (v kterémkoli z jeho tvarů, tedy i v plurálu – intelektuálové, intelektuálů atd.) v korpusu bezprostředně předcházejí. To nejfrekventovanější z nich, český, nám nejspíš mnoho nenapoví, avšak již druhé nejfrekventovanější, levicový, nám řekne mnoho. V této souvislosti nepřekvapí, že v internetové Wikipedii se v poměrně rozsáhlém výkladu o anglickém slovu intellectual hovoří též o marxismu. Nemusí se nám to líbit, avšak pojem intelektuál, hleďme, má co dělat s politikou! (nejspíš jsme to jaksi niterně tušili, ale zde to máme objektivně potvrzeno). Zkusme ještě malou chvíli, aby nás to nezačalo nudit, v té statistice pokračovat: mladý intelektuál, s tím nic nepočneme, pojďme dál: závislý, západní, katolický, komunistický, liberální, opoziční, disidentský, pravicový… Vidíme, že všechna tato adjektiva, nejčastěji se slovem intelektuál spojovaná, ukazují k politice; ovšem nikoli obvykle přímo k politice stranické, nýbrž k politice, abychom tak řekli, obecně sociální či občanské (koneckonců víme, odkud slovo politika pochází).

Podívejme se nyní na slovo intelektuál v malém kontextu jediné výpovědi, již jsem vybral z ČNK: Poněkud kožený intelektuál Gore, který je ochoten a schopen podat souvislou třicetiminutovou přednášku na jakékoli téma od teorie velkého třesku až po pečení svatebních koláčků v Ohiu, měl podle veřejného mínění v debatách s Bushem převahu.

Lze-li pro náš účel ponechat stranou jistou ironii tohoto textu (nepoznáme z něj dobře, zda si jeho autor dělá ze známého prezidentského kandidáta tak trochu legraci, nebo zda si naopak tolik cení jeho vzdělanosti), můžeme tento text pokládat za typický komunikativní rámec, v němž se pojem-slovo intelektuál obvykle uplatňuje; tento rámec nás dovádí k definici významu tohoto slova: intelektuál je „mediálně známý, politicky filozofující vzdělanec“.

Být vzdělancem či myslitelem jaksi jen sám pro sebe či pro své rodinné, příbuzenské, přátelské či kolegiální (pracovní) okolí nestačí k tomu, abychom měli právo prohlašovat se za intelektuály. Je ovšem poněkud zvláštní, že slovo odvozené od slova intelekt směřuje od primární, snad bychom mohli říci vlastní soustředěné intelektuální, myšlenkové činnosti filozofa a vědce k aktivitám obecně politickým či filozoficko-politickým. Proto nalézáme intelektuály spíše mezi publicisty, spisovateli, ostatními umělci, filozofy a samotnými politiky (např. Masaryk, Havel) než mezi fyziky či botaniky. Jaký je vztah mezi intelektuálem a vědcem? Podstatný rozdíl plyne z toho, že zatímco slovo vědec je slovo poměrně neutrální stylové povahy, slovo intelektuál je stylově příznakové, knižní a poněkud vznešené. Vědcem můžeme právem nazývat každého, kdo je pracovníkem vědeckého ústavu a je v něm veden jako badatel příslušné „vědecké kategorie“ – nehledě k tomu, jaký je jeho výkon, jaké jsou jeho schopnosti a zda je či není homo politicus. Vědec může být pouhým dělníkem vědy, nebo navíc intelektuálem. Na druhé straně významný, či dokonce nejvýznamnější vědecký intelektuál jistě nemusí být zároveň významným, či dokonce nejvýznamnějším vědcem svého oboru.

Název intelektuál je již hodnotícím soudem, opírajícím se o pojem intelekt. Proto atributy intelektuála jsou hluboká a široká vzdělanost, značná inteligence a společenská angažovanost. Intelektuálem par excellence je pak taková osoba alespoň v dané době a v dané společnosti obecně známá a respektovaná.

Soubory

článek ve formátu pdf: 201003_201.pdf (110 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky