mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Kde začínal a končil les?

Vyprávění starých lesních map
 |  9. 10. 2008
 |  Vesmír 87, 666, 2008/10

Les byl na mapách 1) od počátku jejich existence zakreslován jako významný prvek. Již na počátku zobrazování zemského povrchu, i v těch nejjednodušších mapách, byly zaznamenávány lesy, zejména velké lesní celky. Spolu s významnými vodními plochami, vodními toky a vertikálním členěním terénu tvořily výrazné nebo charakteristické orientační prvky, ale často také představovaly nedostupná či neprostupná území.

Na prvních mapách českého území tvořil les výraznou hranici vůči zemím okolním, ale už byly zdůrazňovány i lesy ve vnitrozemí. 2) Na rozdíl od dnešního uspořádání naší krajiny, kdy vidíme oddělení lesů od otevřených polí, byly v minulosti hranice mezi lesy, poli a pastvinami plynulé a v mnoha případech pohyblivé. Pro obyvatele vesnic i měst tenkrát asi bývalo obtížné odpovědět na otázku, kde les začíná a kde končí. 3) Byly plochy porostlé stromy a keři už lesem, nebo částí otevřených polí? Mohl být oddělen les od pole, když orba a lesní využívání následovaly pravidelně po sobě? Teprve během 18. století vznikal nejprve tereziánský, a potom josefský katastr, díky nimž bylo v poslední čtvrtině století ujasněno rozdělení veškeré půdy.

Nejstarší mapy lesa

Pokud se zabýváme zobrazováním menších územních částí porostlých lesy, musíme začít někdy v 16. až 17. století. Důvodem pro zhotovování map v této době bylo většinou zakreslení majetku (majetková evidence) nebo šlo o mapy hraniční (obrázek 1 a obrázek 3), mapy sporných území, přílohy k soudním spisům, mapy neoprávněných těžeb, mapy určující či navrhující prodej ad.

Obecně lze říci, že lesnické mapy, které skutečně sloužily lesníkům při hospodaření v lese, začaly vznikat až v druhé polovině 19. století. Také v lesnickém pojetí prošly dlouhým vývojem – zejména se měnila lesnická problematika zobrazovaná na mapě. Jen vývoj věkového složení (věkové třídy a stupně) byl dlouhý, než se ustálil na dnešní podobě porostních map. Měnily se i způsoby grafického vyjádření dřevinné skladby a řady jiných lesnicky důležitých informací o lese (obrázek 5). Obvykle také nebyla zobrazována dřevinná skladba s výjimkou zmínek o hraničních stromech, například: Hruška, na níž se mezní lizování nespatřuje, 4) nebo brziza [bříza], wosika pod zahrádkou, dwa duby v gedlinie [jedlině] 5) (obrázek 1 a obrázek 3).

Existují mapy lesů jako úřední dokumenty, např. mapka ke zprávě lesních úředníků o stavu lesů Kladska z 16. ledna 1615, která byla připravena pro císařskou kancelář. Majetkové mapy nebo mapy vyznačující hranice územních celků doznaly velkého rozkvětu v 17. století. Například Krkonoše mapoval na konci 16. století trutnovský kronikář Simon Hüttl, po něm Samuel Globicz (r. 1668). Na jeho mapě je lesnicky zajímavé zakreslení značného počtu vodních nádrží (klauz) pro plavení dříví, a to i na malých potůčcích. 6)

Měrné jednotky a terén

Velmi složitá byla otázka používání měrných jednotek, jak délkových a plošných, tak objemových. Zejména jednotky objemu jde někdy velmi těžce převést na míry metrické, protože se velmi liší nejen v různé době a podle různých oblastí (míry české, moravské, hornorakouské, dolnorakouské ad.), ale často i podle dalších okolností.

7) Teprve zemský měřič Jan Šimon Podolský (1561–1617) sepsal u nás používané míry (Knížka o měrách zemských a vysvětlení, od kterého času míry a měření zemské v království Českém svůj původ mají), ale až jeho následníkovi Samuelu Globiczovi z Bučiny (1618–1693) se podařilo tento spis vydat.

Výškopis (reliéf, terén) se až do poloviny 18. století na mapách zobrazoval jen někdy a to stylizovanou kresbou vyvýšenin, nazývanou v dějinách kartografie kopečková (pahorková) metoda. Na lesnických mapách 17. a 18. století je kopečková metoda používána často a mnoha měřiči (obrázek 6). Takové grafické vyjádření pouze informovalo uživatele mapy o charakteru zobrazené krajiny. V druhé polovině 18. století již terén symbolicky znázorňovaly šrafy a pro zvýšení plastičnosti stínování (tónování). Teprve po roce 1799 zavedl Johann Georg Lehmann přesnější šrafování podle zásady „čím příkřejší, tím tmavší“. Vrstevnice se objevily na mapách daleko později.

Uspořádání starých lesnických map bylo také někdy velmi originální. Například na jednom listu mohlo být zobrazeno několik samostatných částí lesa, z nichž každá byla jinak orientována vzhledem k světovým stranám (obrázek 4). Sever byl na každém zobrazovaném celku vyznačen, ale zobrazovaná území byla pootočena tak, aby se jich na jeden mapový list vešlo co nejvíce. Označování orientace map, tzv. severky, byly často velmi nápadité, krásně graficky vypracované a zasloužily by si samostatný článek.

Mapy jako umělecká díla

Součástí kartografického díla byla až do 19. století výzdoba, především v podobě kartuší a parerg. 8) Ilustrované doplňky v rozích a na okrajích mapových listů se začaly objevovat od 17. století a ještě v 19. století byly poměrně časté.

Zobrazování postav, popřípadě skupin lidí při nějaké činnosti byl běžný doplněk panoramatických map (obrázek 7). Velmi často vídáme na mapách znázornění měřických pomůcek – buzoly, měřického stolu, nivelační latě aj. (obrázek 2).

Lesnické mapy se velmi dlouho kreslily jen v originálu, nebo nanejvýš s jednou či více kopiemi jako mapy rukopisné a je zajímavé sledovat odlišnost jednotlivých kopií. Teprve v 19. století, zejména v jeho druhé polovině, nastupují tištěné mapy a velmi rychle mizí zdobnost, zvyšuje se přesnost, technická jednoduchost, účelnost. Přesto se i na některých tištěných mapách objevují veduty. 9)

Staré lesnické mapy jsou krásná a zajímavá grafická díla dokumentující dobu i českou krajinu. Dosvědčují vysokou kulturu a úroveň českých zeměměřičů. Lesníci, jako správci velkých majetků, potřebovali nutně k vykonávání své profese mapy, a ty se postupně vyvíjely až po současné velmi praktické pracovní pomůcky.

Literatura

J. Nožička: Přehled vývoje našich lesů, SZN, Praha 1957
F. Schmithusen: Urwald und Waldkultur, in: Deu tscher Forstverein (Hg.), Waldfacetten – Begegnung mit dem Wald, s. 21–51, 222–225, LeinfeldenEchterdingen, DRWVerlag;
český překlad: Prales – a les kulturní. Dějiny a možnosti udržitelného rozvoje, ČZU, LF, Praha 2003
E. Semotánová: Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí, Libri, Praha 2001
Výřezy map jsou převzaty z publikací:
I. Roček, P. Fencl: Svědectví map, ČZUFL Praha, ÚHÚL, Brandýs n. L. 2001
I. Roček, P. Fencl: Svědectví map – mapy lesa, ČZUFL Praha, ÚHÚL, Brandýs n. L. 2005

Poznámky

1) Slovo mapa (z lat. mappa = ubrousek, šátek) je prý punského původu a přešlo do mnoha jazyků. Ve významu kartografického znázornění světa (mappa mundi) byl snad poprvé použit v 9. století, něm. Mappe je doložena z r. 1421 a prostřednictvím němčiny se dostala i do češtiny. Zároveň se používal termín karta (viz něm. Karte nebo fr. carte), který se u nás zachoval v názvu oboru – kartografie.
2) Příkladem může být Klaudyánova mapa Čech z r. 1518, méně to již platí pro jiné naše nejstarší mapy, např. pro Fabriciovu mapu Moravy z r. 1569, Komenského mapu Moravy z r. 1680 či pro Helwigovu mapu Slezska z r. 1655. Hlavním účelem všech dříve zhotovovaných mapových děl nebylo postihnout rozšíření lesa či výskytu druhů lesních dřevin na našem území, ale mapy měly především význam územně orientační, hraniční (zemské hranice, hranice panství, správní hranice), vyznačení průběhu zemských stezek, obchodní cestní sítě a později silnic, vzdáleností mezi sídly, rozlišení sídel (např. na královská, poddanská, kališnická, katolická apod.), znázornění reliéfu a říční sítě.
3) Ještě v návodu pro dělení pozemků z let 1843–1849 podle způsobu obhospodařování se u orné půdy (Ackerland) vymezovala role s lesními dřevinami, podobně u luk (Wiesland) se zvláště určovala kategorie s lesním užitkem (mit Holznutzen).
4) S. Globicz – Sporný les u Heřmanova Městce 1659, Národní archiv, Praha.
5) Mapa návrhu pro koupi části lesů Baština – Brdy, 1726, Národní archiv, Praha.
6) Klauza (clause) byla vodní nádrž zřizovaná k hromadění plavební vody pro vytvoření průtokové vlny pro dopravu dřeva (též splavovací nádrž).
7) Například nad mapou J. J. Manna z roku 1748 Lochovické lesy Baština a Bleševec (Národní archiv, Praha) si můžeme udělat představu o složitosti určování objemu pokáceného dříví: Když potom po vyznačení jednoho zemského provazce bylo v jednom zemském provazci spočítáno plus minus 30 až 40 stromů a jeden strom 3/4 lokte [=44,4 cm], také 1 loket [=59,3 cm] a 7/4 lokte [=103,7 cm] silný, bylo známo podle přiznání lesníků Jana Jiříka a Josefa Kbalíka (kteří byli k lesu přikázáni) a jiných lidí (kteří nesli šňůru), a kteří měli pomáhat za úplatu tento les vykácet, a z jednoho stromu měli nadělat nejméně 3 [=9,99 m3], také 6 [=20 m3] až 7 sáhů 10/4 loketního dříví [=23,3 m3].
8) Kartuše je ozdobné rámování mapového titulu či legendy; parerga je obrazová nebo grafická výzdoba umísťovaná nejčastěji do rohů starých map (ř. parergon – doplněk, přídavek).
9) Veduta je topograficky přesný malířský nebo grafický záznam, například výseku krajiny s bočním pohledem na město, obvykle v širším zorném úhlu; rozšířený od 17. století do poloviny 19. století, používal se často na starých mapách.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Ivan Roček

Prof. Ing. Ivan Roček, CSc., (*1932) vystudoval Lesnickou fakultu ČVUT v Praze. Po téměř desetileté praxi v lesnickém provozu zasvětil další část života lesnickému školství. Hlavně díky němu se podařilo znovu otevřít pražskou Lesnickou fakultu, kde pak působil jako děkan a později proděkan. Profesorem pro obor lesní těžba byl jmenován r. 1992. Jako uznávaného odborníka ho vybrala FAO pro spolupráci na mezinárodních rojektech (nejvíce působil v Kongu). Mezi jeho velmi bohatou publikační činnost patří také práce o starých lesnických mapách.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...