mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

K původu násilí

Soupeřit, nebo spolupracovat?
 |  6. 6. 2013
 |  Vesmír 92, 329, 2013/6

Český rozhlas, Akademie věd České republiky a časopis Vesmír uspořádaly 17. dubna veřejnou besedu s názvem Násilí – první a poslední možnost.

Hosty byli arabista a politolog Mgr. Jan Čuřík (J&T Banka), etolog RNDr. Marek Špinka, CSc. (Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.) a fyziolog prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc. (Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.). Moderovala Jana Olivová (Český rozhlas – tvůrčí skupina popularizace vědy a techniky). Následují neautorizované poznámky z první třetiny diskuse.

Bylo by skvělé znát odpověď alespoň na jednu z otázek: Kde má původ násilí a proč lidé řeší konflikty násilím? Má člověk regulační mechanismy proti násilí? V úvodu požádala Jana Olivová hosty o „definici“ násilí z pohledu jejich oboru.

František Vyskočil: Násilí můžeme charakterizovat jako jakékoli poškozující vlivy. Poškozující vliv může být náhodný, nebo může být způsoben „ne-lidskými“ příčinami, pak jde o násilí v obecném smyslu. Zvláštní formou násilí je agrese – vědomě a záměrně směřované násilí, které má za cíl omezit něčí svobodu, poškodit jinou osobu… Marek Špinka: Jedním ze způsobů pro vymezení násilí je krajní podoba soupeření mezi jedinci či skupinami…

Jan Čuřík: Nechci se v debatě o násilí z obecně sociálního pohledu vracet k Hannah Arendtové, k její teorii banality zla,1) ale vracím se k myšlence, kterou v posledních deseti patnácti letech potvrzuje sociální antropologie na příkladech ze subsaharské Afriky, částečně z Blízkého východu – násilí jako sociální fenomén má jasný geografický podtext. V jistých regionech světa – a myslím si, že výborným příkladem může být Čad, Súdán, současná Sýrie – je násilí mnohem více zapuštěno do společnosti, je tam latentně mnohem více přítomno, lidé s ním mají pravidelnou zkušenost od narození. Do určité míry jsou období nenásilí něčím nepřirozeným…

Jana Olivová: Kde jsou kořeny násilí?

František Vyskočil: Všechno nezáleží jenom na genech. Lidé jsou vybaveni schopností reagovat na své okolí podobně, jako je tomu v živočišné říši – jde o zdroje, o jejich získání nebo udržení, o zdroje ekonomické, sexuální – a dochází k zápolení. Říkáme tomu vnitrodruhová agrese a podle údajů Světové zdravotnické organizace je toto násilí jedním z nejdůležitějších problémů pro zdraví populace a patří mezi hlavní příčiny úmrtí ve střední generaci. Archeologie ukazuje, že to není nic nového…

První studii kriminality provedl Ital Lombroso,2) který tvrdil, že 25 % kriminálníků jsou zločinci vrození a zbytek spáchá zločin v afektu nebo využije příležitosti. Bohužel tato teorie našla uplatnění na počátku dvacátého století a v jeho první polovině především tím, že docházelo k nuceným sterilizacím ve Spojených státech a v nacistickém Německu, a ještě to platily pojišťovny…

Jana Olivová: Dá se najít nějaký styčný bod pro násilí v lidské společnosti a v živočišné říši?3)

Marek Špinka: Člověk se nedá dost dobře postavit proti všem ostatním druhům, ale lze se podívat na to, čím je člověk specifický a co má společného s ostatními druhy. V řadě situací dochází k soupeření o určité zdroje. Vedle násilí a soupeření však existují velmi silné podněty k tomu, aby zvířata, jedinci i skupiny spolupracovali.

Systém násilí a sociálního uspořádání má u jednotlivých druhů tendenci vyvinout se do víceméně stabilního stavu, z nějž se nejde příliš snadno vychýlit. Jestliže jsou například všichni násilní, bude na to slušný jen doplácet a nemůže z takového systému sám vykročit. Když bude spolupracujících většina, budou trestat násilníka…

František Vyskočil: Před několika lety mě zaujal přírodovědný snímek o tuleni kuželozubém (Halichoerus grypus). Žijí v koloniích, kde samci ochraňují své stádo, dochází k bojům mezi samci, samice jsou často znásilňovány sousedními samci. Někdy se sebere jeden pár a odpluje na sousední malý ostrůvek, kde založí svůj rod – i zvířata mohou agresivitu řešit třeba migrací. […]

Jan Čuřík: V oblasti Jihu je násilí společensky lépe etablováno. Má rozměry, kterým u nás nerozumíme. Když se podíváme na koncentrační tábory v nacistickém Německu nebo v bývalé Jugoslávii, myslím si, že je namístě položit si otázku, zda jejich podoba nějak nesouvisí s tím, jak je organizována průmyslová výroba v dané zemi. Vzorný otec rodiny docházel do koncentračního tábora do zaměstnání v nějakém časovém úseku – to je v zásadě model fordovské ekonomiky vytvořený v USA na přelomu 20. a 30. let minulého století. Měl své trvání a byly podle něj organizovány jak státy na Západě, tak i státy socialistického tábora. Tento model intenzivní ekonomické produkce se paradoxně mohl promítnout i v takových zařízeních, jako jsou vězení a koncentrační tábory. V zemích jiných společenských vztahů a odlišného uspořádání tento model neexistuje. To, co lze v současné době pozorovat v Sýrii, je role násilí jako sociálního společenského vehiklu, je to profese jako jakákoli jiná, která v určitém okamžiku dává velkému množství mladých mužů směr a nějakou logickou možnost fungovat.

Jana Olivová: Násilí v Sýrii předcházely vlny protestů a demonstrací i v jiných arabských zemích, od roku 2010 hovoříme o arabském jaru… Dá se říci, že násilí je v tomto smyslu „nakažlivé“?

Jan Čuřík: Myslím si, že ne. Každý má kontrolní mechanismy na mnoha úrovních…

Celý záznam je na www.leonardo.rozhlas.cz

Poznámky

1) Hannah Arendt, Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla, Mladá fronta, Praha 1995, 428 stran.

2) Cesare Lombroso, L‘uomo delinquente, 1876.

3) Jan Zrzavý, Genocida a lidská přirozenost, Vesmír 81, 29, 2002/1; Jan Zrzavý, Proč se lidé zabíjejí. Homicida a genocida. Evoluční okno do lidské duše, Triton, Praha 2004, 136 stran.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie

O autorovi

Stanislav Vaněk

RNDr. Stanislav Vaněk (*1952) vystudoval biologii na PřF UK v Praze, krátce pracoval v Krajském středisku památkové péče a ochrany přírody v Ústí nad Labem, v časopise Živa a v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Deset let se v oddělení klinické hematologie 2. FN v Praze zabýval imunologií a zejména průtokovou cytometrií. K zájmům patří fotografie (absolvoval Institut výtvarné fotografie a Pražskou fotografickou školu) a horolezectví.
Vaněk Stanislav

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...