Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Jsou tropy kolébkou nebo muzeem druhového bohatství?

 |  6. 12. 2012
 |  Vesmír 91, 701, 2012/12

Druhová rozmanitost napříč kontinenty je výsledkem tří hlavních procesů: jak rychle druhy vznikají (speciace), jak rychle zanikají (extinkce) a jak rychle kolonizují nové oblasti (migrace). Abychom zjistili, proč jsou některé oblasti druhově rozmanitější než jiné, potřebujeme znát, který proces v dané oblasti převládá. Tato zdánlivě jednoduchá otázka je však již několik desítek let předmětem vědeckých sporů. Hlavní debata se vede především o tom, proč v tropech žije tolik druhů organismů ve srovnání s oblastmi mírného pásma. Někteří věří, že tropy jsou tzv. kolébkou druhové rozmanitosti, což znamená, že tam druhy vznikají rychleji než jinde (Vesmír 83, 508, 2004/9, Vesmír 78, 338, 1999/6). Jiní ale tvrdí, že tropy spíš reprezentují tzv. muzeum druhové rozmanitosti způsobené pomalejší rychlostí vymírání (viz např. Vesmír 78, 338, 1999/6). Předpokládají, že zde druhy měly delší čas pro svůj vznik, ale nebyly zatím schopny přizpůsobit se novým oblastem s jiným klimatem. Tropické oblasti jsou totiž ve srovnání s ostatními biomy nejstarší.

Nedávná studie si dala za cíl prozkoumat tyto hypotézy pomocí srovnání fylogenetických stromů (stromů života) jednotlivých společenstev savců po celém světě. Testovali, jestli jsou v tropických oblastech jednotlivé savčí druhy vývojově starší ve srovnání s mírným pásmem nebo jestli zde naopak převažují druhy mladé. Přítomnost velkého množství druhů s relativně starým obdobím vzniku by odpovídala hypotéze o tropech jako muzeu. Pokud však většina druhů vznikla nedávno, můžeme uvažovat o rychlejší speciaci. Překvapivě se potvrdily oba případy. V tropech starého světa (Afrika) žije velké množství velmi starých druhů, které vznikaly pomalu během dlouhého období. Naproti tomu většina tropických savců Nového světa (jižní Amerika) vznikla poměrně nedávno. Z toho plyne, že zatímco Starý svět reprezentuje muzeum druhové rozmanitosti, kolébku druhů savců v současnosti představuje svět Nový.

Pozoruhodné na tom celém je, že druhová rozmanitost v obou případech (Starý i Nový svět) roste směrem k rovníku stejným způsobem, ačkoliv procesy za ní zodpovědné se liší. Proč výsledný pattern vypadá stejně, zůstává záhadou. (J. T. Davies & L. B. Buckley, Global Ecology and Biogeography 21, 1096-1105. 2012)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Irena Šímová

Mgr. Irena Šímová, Ph.D., (*1982) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. V CTS UK a AV ČR se zabývá možnými mechanismy, které jsou zodpovědné za variabilitu v počtu druhů na různých prostorových úrovních.
Šímová Irena

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...