Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

JIŘÍ KAŠE, PETR KOTLÍK: Braunův Betlém, Drama krajiny a umění v proměnách času

Nakladatelství Paseka, Praha 1999, grafická úprava Pavel Štefan, náklad a cena neuvedeny
Publikováno: Vesmír 78, 673, 1999/12
Rubrika: Nad knihou

Historik umění Jiří Kaše a technolog restaurování Petr Kotlík se spojili, aby napsali knihu usilující o záchranu Betléma – komplexu barokních soch Matyáše Bernarda Brauna v Novém lese u Kuksu.

Braun tyto sochy vytvořil v letech 1717–1732 v areálu hraběte Františka Antonína Sporcka, příznivce vydavatelské, hudební i výtvarné činnosti. V evropském sochařství 18. století má Kuks mimořádné postavení nejen pro působivost sochařských děl, tesaných většinou do rostlé skály, ale i jako příklad pokročilého krajinného myšlení s barokními a postbarokními prvky. Historické pasáže s životními příběhy Sporckovými i Braunovými zvyšují čtivost knihy. Zároveň si při jejich četbě uvědomíme, proč je potřeba Braunovo dílo chránit.

Kaše a Kotlík ukazují, že dosavadní snahy o záchranu areálu Nového lesa, soch a reliéfů nebyly úspěšně završeny, protože nebyly pojaty mezioborově. Stav kamene se velmi zhoršil a záchrana Braunových děl i obnova celého areálu vyžaduje spolupráci historiků umění a restaurátorů, biologů a mikrobiologů, chemiků a fyzikálních chemiků. Autoři shrnují výsledky umělecko-historického průzkumu, historii restaurátorských zásahů i informace získané přírodovědeckým a technologickým zkoumáním. Na tomto základě jsou postavena praktická řešení k záchraně Braunových děl i obnovy areálu.

Kniha je psána srozumitelným jazykem, poučení v ní najdou nejen odborníci, ale i zájemci o historii.

Citát

Bohumil Hrabal: Harlekýnovy milióny, Československý spisovatel, Praha 1981, s. 23

Když mlčící starci kráčeli v zamyšlení kolem mne, otočila jsem se a zeptala: Slyšela jsem, že jste pamětníci starých časů, kdo to, prosím, byl hrabě Špork? Pan Václav Kořínek si oběma rukama přitiskl ke spánkům své neposlušné vlasy, a pak pravil, nevěstou hraběte Šporka byla baronka Františka Apolonia ze Sweerts-Reistu, rok jí dal hrabě na rozmyšlenou, kdyby cítila, že srdcem lne k jinému muži, aby mu to řekla, svatba pak byla prvního máje roku šestnáct set osmdesát šest ve Slezsku... pravil a otočil se na svoje dva přátele, pan Otokar Rykr si zatlačil cvikr ke kořeni nosu a pokračoval ...Jeho manželka mu tady povila dva synáčky, pokřtili je se slávou přímo královskou, ale oba záhy uložili v malých rakvičkách do hrobky u loretánské kaple, tam, pod jihozápadním koutem klášterního dvora, později je dal převézt do Kuksu...

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1999_V671-673.pdf

Diskuse

Žádné příspěvky