mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Jindřich Chmelař

Klíšťata jsou fascinující tvorové
 |  7. 1. 2016
 |  Vesmír 95, 32, 2016/1
 |  Seriál: Jsem z Jihočeské univerzity, 1. díl

Klíšťata jsou nebezpeční paraziti. Biologové se však do nich můžou i zamilovat. Schopnosti těchto tvorů jsou totiž opravdu zcela mimořádné a jejich hlubší poznání může přinést nečekané ovoce – třeba i léky na alergie či proti nádorům. Jedním z vědců, kteří se zabývají účinky klíštěcích slin, je i Jindřich Chmelař z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Co všechno umějí sliny, které klíště vypouští během sání do rány? Je toho hodně: sliny (tedy stovky molekul bioaktivních látek v nich obsažených) brání srážení krve, potlačují bolest i obranou reakci organismu hostitele. To klíštěti umožní dostatečně nenápadně a dlouho sát (takzvaná tvrdá klíšťata včetně našeho nejběžnějšího klíštěte obecného – Ixodes ricinus – potřebují sát až deset dní). Naprosto neobyčejných vlastností a účinků klíštěcích slin však využívají další nezvaní hosté: se slinami se „svezou“ do organismu hostitele i bakterie, viry a další patogeny. Účinné látky z klíštěcích slin jim navíc zaručují, že to půjde snadno a rychle, že se bryskně pomnoží a lépe proniknou do vnitřních orgánů hostitele.

Klíště, práce všeho druhu

Není divu, že se klíště – přenašeč vážných chorob, jako je lymská borelióza a klíšťová encefalitida – ocitlo ve středu zájmu mnoha vědeckých týmů na světě. Patří mezi ně i tým profesora Jana Kopeckého na katedře medicínské biologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, který se se svými kolegy zabývá výzkumem klíšťat déle než dvacet let. Zkoumali zde například vliv klíštěcích slin na imunitu hostitele, studovali klíštěcími slinami aktivovaný přenos patogenů a zabývali se i přípravou vakcíny, která by vyvolávala imunitní odpověď proti antigenům klíštěcích slin, a tudíž by mohla blokovat přenos patogenů klíšťaty. Zatím se však nikomu látku, která by zastavila klíště i borelii, nepodařilo najít. Součástí skupiny profesora Kopeckého se během studií přírodovědy stal v roce 2003 i Jindřich Chmelař.

Nyní vidíte 14 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Parazitologie

O autorovi

Eva Bobůrková

Eva Bobůrková původní povolání systémové inženýrky nikdy nevykonávala, neb se zhlédla v novinařině. Ze zpovídaných lidí jí brzy jako nejzajímavější vyšli vědci, a tak se od ekonomického zpravodajství odklonila k popularizaci vědy, kteréžto se věnuje od roku 2000.
Bobůrková Eva

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...