Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Ještě jednou Mendel a mandelinka

Ad Vesmír 83, 57, 2004/1
Publikováno: Vesmír 83, 345, 2004/6
Obor: Historie

Pod tímto titulkem vyšla ve Vesmíru recenze P. Eliáše na knihu V. Orla „Gregor Mendel a počátky genetiky“, kterou vydalo nakladatelství Academia v roce 2003. Recenzent oceňuje obsah první česky psané monografie přibližující čtenářům G. Mendela (1822–1884), badatele, „o kterém se stále málo ví“. Zvlášť ho v knize (na s. 188) zaujala zmínka o Mendelově dopisu, v němž radí svým rodičům, jak mají postupovat při šíření škůdce – mandelinky bramborové. Podle P. Eliáše byla mandelinka popsána v Severní Americe v roce 1824 a do Evropy zavlečena až s dodávkami brambor po první světové válce. Proto má pro něj údaj o Mendelově dopisu „nádech senzace“.

Na žádost V. Orla jsem ověřila pramenné údaje týkající se informací o výskytu mandelinky v týdeníku „Mittheilungen der k.k. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde“, který je uchováván v Moravské zemské knihovně v Brně. Z obsahu dopisu jasně vyplývá, že Mendel radil rodičům, jak mají postupovat proti šíření plísně bramborové. V dokladech k překladu Mendlova dopisu omylem V. Orel uvedl „jak mají postupovat proti šíření mandelinky“ místo proti šíření plísně bramborové. O mandelince bramborové se zmiňuje V. Orel ve své knize také na s. 120, a to v souvislosti s Mendlovou působností v Zahradnickém spolku, jehož členové tehdy již navrhovali i zřízení ústavu pro ochranu rostlin. Krom toho zveřejnil v publikační řadě Folia Mendeliana 6 (1971, s. 213–223), vydávané Moravským muzeem v Brně, 46 recenzí zemědělské literatury z let 1869–1882, které vycházely pod zkratkou M nebo GM.

V „Mittheilungen der k.k. Mährisch-Schlesischen Gesellschaft“ (37, 294, 1877) byla recenzována také kniha Der Kolorado-Käfer in seinen Entwicklungsstadien, vydaná nakladatelstvím Meinhold und Söhne v Drážďanech (ve Folia Mendeliana bez doprovodného textu). Podle recenzenta píšícího pod značkou „M“ (Mendela) je na přebalu knihy černobílá kresba škůdce brambor ve skutečné velikosti, s proměnami od vajíčka až k dospělému brouku. Tomu v časopise odpovídá leták, na němž je „živě zbarvený“ stonek s kladenými vajíčky, larva, kukla a brouk. Pisatel „M“ zdůrazňuje, že kresbu vypracoval F. Foedisch pod „vědeckým vedením“ Dr. Brümmera v Ústavu zemědělské nauky univerzity v Lipsku. Doporučuje všeobecné rozšiřování letáku, který je vhodný pro školní výuku. Uvádí i jeho cenu 3/4 marky.

Při prohlídce zmíněného svazku časopisu jsem skutečně našla za stránkou 296 vložený leták s nápisem: Ein höchst gefährlicher Feind droht unsern ganzen Kartoffelnbau zu vernichten. Der Colorado- oder Kartoffelkäfer. Pod čarou je uveden vydavatel Verlag von Hermann Hucke, Leipzig. Text čtenáře informuje, že se mandelinka bramborová – mimořádně zhoubný škůdce – objevila v Severní Americe koncem padesátých let 19. století a v Německu „v poslední době“. Barevná kresba názorně vysvětluje výskyt škůdce na listech bramborového stonku s brouky i s kladenými vajíčky a larvami ve skutečné velikosti. Popis vývojových stadií škůdce během roku je doprovázen odhadem mimořádné schopnosti jeho rozmnožování. Jedna samička prý třikrát za rok naklade 700 až 1200 vajíček, ze kterých se může v průběhu roku vylíhnout až 125 milionů potomků. Domněnka, že recenzentem knihy byl zkušený učitel přírodopisu Mendel, který také věnoval velkou pozornost zemědělské výrobě, je oprávněná.

Zveřejněná recenze knihy V. Orla může být příkladem dvou rozporných a zároveň souvisejících poučných omylů. Autor knihy byl překvapen, že na nebezpečné šíření mandelinky, o níž se u nás po roce 1948 psalo, že ji k nám násilně importovali diverzanti, upozorňoval již Mendel. V té souvislosti zřejmě ukvapeně uvedl v popisu Mendelova psaní rodičům místo nebezpečné plísně mandelinku. Autora recenze zaujal především nadpis přílohy Mendlova dopisu. Zveřejněná kritika a doplňující objasnění mohou být poučné pro autora a nepřímo i pro recenzenta.Ö

ODPOVEĎ AUTORA:
Autorka potvrdila skutočnosti, ktoré som uviedol v príspevku. J. G. Mendel písal rodičom o plesni zemiakovej. O tom nebola žiadna pochybnosť. Preukázal som to jednoznačne citovaním z obsahu jeho listu. Mandelinka bramborová – pásavka zemiaková sa objavila v Európe oveľa neskôr, v Nemecku až v roku 1877 či krátko predtým, o čom svedčí aj uvedená recenzia v nemecky písanom časopise moravskosliezskej spoločnosti. Jej holožery zemiakov a neobvyklé množenie vyvolalo mimoriadny záujem v celej Európe. Boli známe už zo Severnej Ameriky, kde mandelinku objavili v štáte Colorado (odtiaľ pomenovanie „Der Kolorado-Käfer“), ďalej ju rozšírili zlatokopi na americkom západe a pomocou Pacific Railway sa v roku 1875 dostala až na atlantické pobrežie: na jeseň toho roku už bola v Bostone, v roku 1876 vyvolala paniku v New Yorku. -Odtiaľ bola zavlečená do Nemecka a časti severnej Európy. Daniel G. Lichard o nej píše v XV. ročníku Obzoru, novinách pre hospodárstvo, remeslo a domáci život v č. 19 „Kolorádsky chrobák v Nemecku !“, a potom neskôr v ďalších troch článkoch, k poslednému priložil aj obrázok „kolorádnika“, ako chrobáka pomenoval. Okamžité opatrenia proti „mimoriadne nebezpečnému škodcovi“ zemiakov, ako je to zrejmé aj z recenzií kníh a uvedených článkov uverejnených ešte v tom istom roku, a plošne obmedzený výskyt zabránili ďalšiemu šíreniu mandelinky a jej premnoženiu v Európe. K tomu došlo až vo vojnových a povojnových rokoch v prvej štvrtine 20. storočia a neskôr.

Pavol Eliáš

Diskuse

Žádné příspěvky