Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Jemnost bytí

Publikováno: Vesmír 81, 298, 2002/5

Začátkem tohoto roku se v Nečtinách (v bývalém zámku, který nyní patří Západočeské univerzitě) konal už potřetí interdisciplinární seminář Alternativy ve vědě a společnosti. Posláním těchto seminářů je umožnit specialistům z nejrůznějších oborů – od matematiky přes přírodní vědy a techniku až k vědám o člověku a společnosti, filozofii a umění – aby v diskusích uvažovali o alternativách dalšího vývoje. Letošními diskusními bloky byly alternativy ve vědě a umění, alternativy v technice, alternativy vysokého školství, ekologie a kořeny extremizmu.

Ve volné návaznosti na blok o alternativách ve vědě a umění přijal letos pozvání i profesor AVU a generální ředitel NG Milan Knížák, který pak redakci Vesmíru poskytl písemný podklad své přednášky Umění a věda, věda a umění, umění a umění. Text značného rozsahu nebylo možno otisknout v úplnosti, a tak jsem si dovolil udělat výběr asi jedné třetiny – filozofičtější a obecnější, který v tomto čísle vychází pod názvem Jemnost bytí ve světě nejistot. Nečtinské setkání s Milanem Knížákem bylo také příležitostí, na kterou jsem dlouho čekal – příležitostí uvést jej na uměleckých stránkách Vesmíru a zároveň i možností vyhnout se v tomto sloupečku nějakému pokusu dostat do pár „kunsthistorických“ řádků tak komplexní, a přitom jednotné dílo, sahající od akčního umění šedesátých let přes malbu, koláže, fotografii, hudbu, architekturu, nábytek, design a módu až k poezii a literatuře. Myslím si, že výtvarné dílo Milana Knížáka bylo a je více známo i ceněno v zahraničí než u nás, kde se pozornost veřejnosti zaměřila spíše na některé Knížákovy projevy či výroky (jimž by bylo možno lépe porozumět, kdybychom si uvědomili, že Milan Knížák nepřestal být „aktuálem“, akčním umělcem).

Původně jsem navrhoval, aby se výběr z přednášky jmenoval Jemnost bytí, autor však tento název opravil na Jemnost bytí ve světě nejistot. To „bytí ve světě“ v Knížákově textu je totiž Dasein, nikoli Sein: je to bytí „pobytu“, lidské existence ve světě (nejistot). Právě jemnost (rozmazanost) pobytu (Dasein) ve světě dovoluje dosáhnout přesnosti, kterou hrubý (ostrý) způsob lidské existence nedokáže uchopit. Moje teze je, že je tomu tak proto, že bytí samo (Sein) je svou povahou jemné, tj. rozmazané (proto jsem také nazval tento sloupeček zdánlivě podobně). Problémem je zde slovo přesnost. Otázka zní např.: Je příroda přesná a naše přírodní zákony nepřesné (žádný reálný hmotný předmět nepadá podle Galileiho zákona), nebo jsou zákony přesné a příroda je poslouchá jen přibližně, a je tedy „nepřesná“? Anebo ještě jinak: Jsou naše přirozené jazyky jen nedokonalými nápodobami nějakého dokonalého jazyka, nebo jsou všechny pokusy o vytvoření takového dokonalého jazyka jen nepřesnými nápodobami jazyků přirozených? Zdá se, že jediná rozumná odpověď zní: Příroda je přesná právě proto, že je rozmazaná (totéž platí pro jazyky). Chceme-li tedy lépe porozumět oběma velkým podnikům lidstva – vědě a umění – budeme muset revidovat naše pojetí přesnosti tak, aby přesnost odpovídala jemnosti (rozmazanosti) bytí. Možná to není tak absurdní, jak by se na první pohled mohlo zdát. Třeba by stačilo si uvědomit, že v požadavku, aby naše pojmy byly definovány dokonale a ostře, není (a nemůže být) žádné ze slov – „definovány“, „dokonale“ a „ostře“ – definováno dokonale a ostře. A že je to dobře, protože jinak by se naše poznávání světa nemohlo vyvíjet.

Obrázky

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2002_v298.pdf (182 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky