mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Jedle a tektonika

 |  5. 9. 1994
 |  Vesmír 73, 507, 1994/9

Průběh teplot ve čtvrtohorách nejlépe odráží klimatická křivka konstruovaná z izotopového poměru δ18O v hlubokomořských vrtech. Problém spočívá v tom, že poměr obou stabilních izotopů kyslíku je sice závislý na teplotě, ale zároveň je ovlivňován množstvím sladké vody vázané na pevnině. Obvykle předpokládáme, že tato voda tvoří ledovce, ale stejně dobře si umíme představit situaci, kdy dojde jen k menšímu ochlazení, při kterém je sladká voda vázána do menších ledovců, jezer a zásobníků podzemní vody. Z hlediska izotopové křivky δ18O bude výsledek stejný - velká ledová doba zanechá stejný záznam jako pouhá chladná oscilace, při níž je velké množství vody vázáno na pevnině jinak než v ledovci.

Význačný holandský palynolog W. H. Zagwijn rozlišuje oba klimatické typy zvláštní kombinací tektonického modelu pobřeží severní Evropy a vrstev obsahujících pyl. Velká ledová doba totiž způsobí váhou kontinentálního ledovce stlačení pevniny o několik desítek metrů. Při oteplení ledovec rychle roztaje a moře pevninu zalije. Pevnina reaguje na odlehčení mnohem pomaleji, postupným výzdvihem. Moře ustupuje a na jeho místo se vrací les. A teď přijde to hlavní: Pokud v tomto lese rostla jedle, tak v podloží vždy narážíme na mořské sedimenty. Jev intepretujeme tak, že po velké době ledové přichází velká doba meziledová. Jedle totiž vyžaduje oceánický typ klimatu, ve kterém se poměrně chladná a vlhká léta střídají s nepříliš studenými zimami. Naproti tomu, objeví-li se v holandských sedimentech pyl smrku, který snese chladnější, kontinentálnější zimy než jedle, mořské sedimenty v podloží nenalezneme, protože v tomto případě šlo o chladnější a teplejší vlny celkově vyrovnanějšího, studeného, ne však extrémně chladného klimatu.

Literatura

(W. H. Zagwijn, Quaternary Science Reviews, 1992, 11, 583 - 591)
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...