Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Je život na Marsu?

Publikováno: Vesmír 96, 55, 2017/1

1927:

Na tuto otázku odpovídají astronomové objektivně, že nevědí. Ale někteří z nich mají soukromé přesvědčení, že je tam pravděpodobně aspoň život takový, jakým je na naší zemi život rostlinný. To je také mínění prof. Russella z university v Princetonu. Máme sta milionů hvězd, které vydávají vlastní světlo, a již z toho plyne, že jejich teplota je příliš vysoká, než aby tam mohl býti život podobný životu na naší zeměkouli. Není však vyloučeno, že některé z těchto hvězd mají své oběžnice, tak jako je má naše slunce. O těchto oběžnicích však ničeho nevíme. Nejbližší stálice Alfa Centauri je od nás vzdálena 4 světelné roky. Kdybychom se z této vzdálenosti dívali na naši zemi, neviděli bychom jí, ani jiných oběžnic našeho slunce, nýbrž jenom slunce jako jasnou hvězdu. Život na naší zemi vyžaduje vody a kyslíku a teploty, která může kolísati nejvýše mezi bodem mrazu a bodem varu. Takové podmínky musely by býti také na jiných tělesech nebeských, kde by měl existovati život. Měsíc nemá ovzduší ani vody na svém povrchu a malé asteroidy jsou příliš maličké, než aby si mohly udržeti vlastní ovzduší. Také na Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu nelze přepokládati podmínky umožňující život. Na Merkuru jedna strana vykazuje teplotu příliš vysokou a druhá příliš nízkou, takže ani Merkur nemůže míti života. Spektroskopicky bylo ukázáno, že Venuše nemá ve svém ovzduší kyslíku. V roce 1924 zaujímal Mars tak výhodnou polohu, že jeho povrch mohl býti podrobněji prozkoumán. Byly tam konstatovány zelenavé plochy, které se mění s ročními obdobími Martu. Prof. Russell se domnívá, že tyto změny mohly by býti působeny změnou rostlinného pokryvu jeho povrchu. Pokud se týče tak nazvaných kanálů, prof. Russell nesouhlasí s názorem, že by to byly pouhé optické klamy. Ovšem, že tu neběží o nějaké úzké kanály, jaké byly kdysi kresleny a viděny. Dosud ovšem diskuse o životu na jiných planetách nejsou nežli spekulacemi.

(Vesmír 5, 123, 1927/5)

2017:

Před devadesáti lety se zdálo nemožné, že bychom dokázali odhalit planety obíhající kolem cizích hvězd. Na první spolehlivě detekovanou exoplanetu jsme si museli počkat do roku 1995, dnes jich známe více než 3500 a další budou přibývat. Dokážeme odhadnout jejich velikost, vzdálenost od mateřské hvězdy a stále více detailů lze zjistit i o podmínkách panujících na jejich povrchu. Drtivou většinu z nich astronomové odhalili nepřímými metodami (především tranzitní fotometrií, astrometrií nebo měřením změn radiální rychlosti hvězdy), ale několik exoplanet se už podařilo pozorovat i přímo.

Kyslík už nepovažujeme za nutnou podmínku života. I na Zemi se molekulární kyslík v atmosféře objevil až zásluhou fotosyntetických organismů a pro většinu původních mikroorganismů byl toxický, stejně jako nesvědčí dnešním anaerobům.

Tmavé oblasti Marsu se opakovaně různým pozorovatelům jevily jako zelené, ale šlo pouze o barevný klam. Sezonní změny jdou na vrub bouřím, které přinášejí čerstvou vrstvu světlejšího prachu. Nicméně až do šedesátých let byla přítomnost života na Marsu považována za pravděpodobnou a zpráva NASA z roku 1963, zvažující detaily budoucího pilotovaného letu na Mars, počítala s tím, že členem tříčlenné posádky bude i biolog, mimo jiné aby posoudil výživové hodnoty potenciálních marťanských organismů. Až 21 snímků, které v roce 1965 pořídila sonda Mariner 4, očekávání zmrazilo, protože ukázaly pustý, nehostinný povrch. Otázka nicméně zůstává stále nerozřešena. Přinejmenším se zdá pravděpodobné, že v minulosti na Marsu panovaly podmínky vhodné pro existenci mikrobiálního života.

-ov-

Soubory

článek ve formátu pdf: V201701_055.pdf (273 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky