Jde žirafám o krk?

Žirafu zná každý. Statný africký kopytník s nápadně protaženým krkem. Každý také ví, proč mají žirafy krk tak dlouhý. Umožňuje jim dosáhnout na lístky stromů, které rostou v místech, kam se jiní spásači nedostanou. Slovy evoluční biologie: dlouhokrké žirafy se z předchozích krátkokrkých forem vyvinuly přírodním výběrem proto, že jedinci s delším krkem po sobě zanechali více potomků, neboť měli snadnější přístup ke kvalitní potravě.

Poměrně nedávno se objevila teorie, která praví, že toto vysvětlení původu rozměrů žirafího krku není správné. Žirafí samci totiž svými hlavami a krky bojují mezi sebou o to, kdo se bude pářit se samicemi. Delší krk představuje v těchto zápasech výhodu. Nejvíce potomků zanechá nejzdatnější samec s nejdelším krkem. Hlavní roli tedy hraje pohlavní, a nikoliv přírodní výběr. Že se takto upravená tělesná konstrukce hodí i pro obstarávání potravy, je věc až druhořadá.

Teorie o původu žirafího krku pohlavním výběrem obsahuje řadu předpokladů, které musí být pro její potvrzení splněny. Jelikož krk a hlava slouží k bojům mezi samci, měli by mít samci tyto části těla výrazněji vyvinuté než samice. Krom toho by růst těchto orgánů měl být u samců rychlejší. Tyto předpoklady testovala skupina jihoafrických zoologů, kteří pracovali s žirafami odstřelenými při redukci jejich stavů v jihovýchodním Zimbabwe. Změřili všechny části těla zabitých jedinců, kteří pocházeli z nejrůznějších věkových a velikostních kategorií obou pohlaví, a tyto rozměry pak porovnávali u samců a samic.

Výsledky byly z hlediska teorie pohlavního výběru překvapivé. Žádný z rozměrů, jimiž se výzkumníci zabývali, nebyl u žirafích samců o dané hmotnosti větší než u stejně těžkých samic. Samci sice měli delší krky, ovšem pouze proto, že byli celkově větší. Po zohlednění tělesné hmotnosti rozdíl zmizel. Když se délka krku vztáhla k délce nohou, které by pohlavním výběrem neměly být selektovány, vyšel dokonce delší krk samicím.

Pohlavní výběr jakožto vysvětlení nápadně dlouhého žirafího krku tedy nepřipadá v úvahu. Na jednu stranu je to škoda. Prominentní zoologové už nebudou moci při svých přednáškách ohromovat publikum tvrzením, že žirafy tak nevyrostly proto, aby dosáhly na potravu, nýbrž proto, aby se jim lépe mezi sebou bojovalo. Na druhou stranu – proč má žirafa dlouhý krk, ví přece každý. Naklání se jím jako jeřábem doprostřed širokých korun nízkých akácií. S výškou stromů to nemá nic společného. (Journal of Zoology 278, 281–286, 2009)