Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Jazz, nebo Symfonie?

Scénáře vývoje energetiky podle Světové energetické rady

Publikováno: Vesmír 93, 412, 2014/7

Světová energetická rada (World Energy Council) na svém 22. kongresu, konaném v jihokorejském Daegu v říjnu 2013, prezentovala zprávu World Energy Scenarios – Composing energy futures to 2050. Z této poměrně rozsáhlé zprávy (více než 280 stran) připravil a vydal Energetický komitét České republiky překlad vybraných částí. V tomto článku uvádíme stručnou informaci o formování scénářů WEC, některých jejich výstupech a získaných poznatcích.

V předmluvě uvádí předseda WEC Pierre Gadonneix: „Globální ekonomický růst a společenský rozvoj vyžadují bezpečné, spolehlivé a sociálně spravedlivé zásobování čistou energií, a to je nyní pro nás velká výzva. Budoucí dodávka a poptávka po energii jejich environmentální a sociální souvislosti jsou ovlivněny změtí obtížně předvídatelných nejistot, jako jsou globální a geopolitické problémy a nové technické a technologické inovace.“ Toto konstatování sice neobsahuje žádné převratně nové informace, ale ve výhledu do vzdálenější budoucnosti zdůrazňuje, že potenciální vliv nejistot zesílí a postupně dojde k rozšiřování „trychtýře“, ve kterém se může nacházet „budoucí stav energetiky“.

Při zpětném pohledu na nedávnou minulost vymezila WEC řadu událostí, které již mají podstatný vliv na vývoj světové energetiky, i když možný výskyt mnohých z nich byl považován spíše za „černou labuť“ (málo pravděpodobnou událost se značným dopadem). Jde například o:

  • budoucnost jaderné energetiky po Fukušimě;
  • rozvoj těžby a spotřeby břidlicového plynu zejména v Severní Americe;
  • nejistoty dodávek a volatilitu cen energie, ke kterým došlo v souvislosti s „arabskou dekádou“ v regionu Středního východu a severní Afriky (MENA);
  • posun růstu poptávky po energii zejména do východní Asie;
  • propad cen solárních panelů a související obchodní spory Evropy a USA s Čínou;
  • řešení vazeb energie–voda–potraviny;
  • nejistoty klimatického rámce;
  • globální ekonomické trendy a globální recesi.

Proč scénáře a ne prognózy?

Světové energetické společenství se musí těmto změnám a nejistotám rychle přizpůsobovat, a proto jsou světoví lídři skeptičtí vůči prognózám budoucnosti, které by se mohly ukázat jako falešné, nebo je odmítají. Dlouhodobá investiční rozhodnutí, která přijímají, musí být stabilní a zajišťovat odolnou energetickou infrastrukturu schopnou pružně reagovat na budoucí vývoj. V období, o kterém nyní – ať správně nebo špatně – rozhodují, budou všichni „uzamčeni“ v této infrastruktuře, a to minimálně do poloviny tohoto století.

Při přijímání rozhodnutí musí být lídři připraveni na to, že existují i jiné možnosti budoucího vývoje. Proto požadují spíše dlouhodobé scénáře, které by výstižně prezentovaly různé možné trajektorie vývoje, identifikovaly i „slabé signály“, jež by se mohly stát faktorem měnícím hru, zvažují regionální problémy či rozpory a poskytují představu o tom, jaký by mohly mít vliv na globální scénu.

Jak se scénáře Světové energetické rady tvořily

Scénáře jsou pojaty jako kvantifikované „příběhy“ budoucího vývoje a jsou navrženy tak, aby jejich výstupy pomohly zainteresovaným subjektům hledat řešení vlastního energetického trilematu, tj. vzájemné vyváženosti požadavků na energetickou bezpečnost, spravedlnost a environmentální udržitelnost.

Studijní skupina pro scénáře (Scenarios Study Group) zahájila činnost v roce 2010. Formování scénářů je založeno na jedinečném a původním přístupu.

Scénáře

  • mají „průzkumný“ charakter, tj. nejde o cestovní mapu, která by vedla k dosažení předem normativně stanovených cílů – např. úrovně CO2 v atmosféře;
  • vytvářejí se postupem zdola-nahoru, tj. jsou budovány na regionálním principu (viz obr. 1), takže berou v úvahu zásadní odlišnosti mezi (barevně odlišenými) osmi regiony světa, totéž platí pro formování scénářů v jednotlivých regionech;
  • využívají tradiční neutralitu WEC, která umožňuje uplatnit širší možnosti výběrů, tj. jsou z hlediska budoucnosti považovány za životaschopné bez „politických“ preferencí či apriorního odmítání některých z nich;
  • jsou otevřené (zdokumentované), transparentní (jdou od jasně formulovaných předpokladů k výpočtům a návazně k výstupům) a „všezahrnující“ (nedělá je jen úzká skupina expertů).

V průběhu přípravných prací bylo vymezeno 116 hlavních věcných problémů, které budou ovlivňovat prostředí energetiky až do roku 2050. Tyto problémy byly seskupeny do 29 zásadních otázek a odpovědí. Dále bylo v kombinaci s výstupy regionálních zpráv a expertních vstupů stanoveno 15 klíčových faktorů, jejichž vzájemným provázáním byly vytvořeny dva scénáře budoucnosti (viz obr. 2). V roce 2012 byly na Výkonném shromáždění WEC v Monaku představeny dva scénáře nazvané Jazz a Symfonie.

Tyto scénáře odpovídají dvěma odlišným „světům“:

  • scénář Jazz popisuje svět řízený spotřebiteli – jeho prioritou je zajištění individuálního přístupu k energii a její cenová přijatelnost, tj. faktory podporující ekonomický růst: jako v hudbě evokuje název scénáře silnou, ale pružnou rytmickou strukturu, s improvizacemi sólistů a kapely, kdy muzikanti mohou volně převzít vedení hlavní melodie a ostatní je doprovázejí;
  • scénář Symfonie odpovídá světu, který je řízen voliči – prioritou je environmentální udržitelnost prosazená mezinárodně koordinovanými politikami: název odpovídá složité hudební skladbě, která má pevně komponovanou strukturu, muzikanti hrají podle rozepsaných partů a jejich orchestraci řídí dirigent.

Scénáře jsou konstruovány tak, abychom viděli, jak by mohla budoucnost vypadat, způsobem, který je hodnověrný a možná i provokující – nejde však o exaktní předpovědi. Záměrem Světové energetické rady není představit jeden scénář jako lepší než druhý. Realita bude zřejmě někde mezi nimi (a možná i mimo ně). Získané poznatky by ale měly pomoci dosáhnout pokroku a vyváženosti všech tří kategorií energetického trilematu [1].

Tvorba scénářů

Příběhy scénářů jsou popsány soudržným souborem budoucích ekonomických a sociálních hybných sil ve světové ekonomice a energetice (obr. 4). Pro modelování a kvantifikaci scénářů byly seskupeny do specifických skupin, a pak převedeny do kvantifikovaných vstupů, jako jsou poptávka po energii, charakteristiky technologií a jejich nasazení, možnosti přístupu ke zdrojům energie a náklady na těžbu, ceny CO2 a další.

Politická opatření a aspekty týkající se chování byly v předpokladech scénářů vyjádřeny v modelu jako další omezení a parametry, např. pro netradiční fosilní zdroje, biopaliva a klimatickou politiku. Vývoj příběhu a postupné kvantifikace usilují o vysvětlení vzájemných vazeb mezi různými hybnými silami a vstupními předpoklady.

Hybné síly jsou vstupem do modelu energetické soustavy, který: a) modeluje strukturu energetické soustavy; b) používá číselné údaje a časové řady; c) obsahuje informace o mezních hodnotách/omezeních zadaných uživatelem a d) může se přizpůsobovat různým scénářům a strategiím.

Pro modelování energetiky se používá model MARKAL (MARKet ALlocation), který již aplikuje více než 250 institucí ve zhruba 70 zemích. Pro zadané předpoklady a omezení směřuje model k nalezení nejnižších nákladů světové energetické soustavy. Je to dynamický model, který postupně v časových průřezech zajišťuje rovnovážné stavy; podíly technologií a nositelů energie použitých pro těžbu a přeměny a konečná spotřeba energie jsou vypočteny v modelu, ale požadavky na užitečnou energii jsou rovněž vstupem scénářů.

Globální multiregionální model řeší problém postupem zdola-nahoru, který odpovídá decentralizovanému přístupu Světové energetické rady k vytváření příběhů scénářů; podrobně zobrazuje zdroje, technologie, toky energie a předpoklady týkající se technologických změn, procesu učení, zlepšování nákladů a účinnosti v průběhu doby.

Základní rozdělení světa na 8 regionů je při výpočtech rozšířeno na 15 oblastí; samostatně jsou řešeny velké země (USA, Rusko, Čína, Indie, Brazílie) a skupiny zemí (EU, východní Evropa, Kanada a Mexiko, Austrálie a Nový Zéland, Japonsko, Jižní Korea a Tchaj-wan). Dlouhodobý časový horizont (do a za rok 2050) umožňuje analyzovat problémy s vyčerpáním zdrojů energie, ekonomickým rozvojem, politikou klimatické změny a osvojováním technologií. Regionální a technologické odlišnosti vedou k tomu, že při optimalizaci se v modelu operuje s více než 200 000 rovnicemi.

Vybrané výstupy scénářů Jazz a Symfonie

Celkový počet obyvatel by se měl do roku 2050 zvýšit o cca čtvrtinu (Jazz), resp. o více než třetinu (Symfonie). V Evropě, po počátečním růstu, se počet obyvatel v závěru sledovaného období sníží ve scénáři Jazz na výchozí úroveň a ve scénáři Symfonie bude mírně vyšší. Globální růst HDP je o řád vyšší než v Evropě, přičemž i rozdíly mezi oběma scénáři jsou významné.

Světová spotřeba primárních zdrojů energie (PEZ) se v obou scénářích trvale zvyšuje (viz obr. 6). V Evropě se očekává jiný vývoj: ve scénáři Jazz dochází k růstu do roku 2040, a pak k mírnému poklesu; v Symfonii úroveň PEZ postupně mírně klesá a koncem období je o 6 % nižší než v roce 2010. (Obdobný vývoj jako v Evropě se očekává jen v regionu Severní Amerika.) Energetická náročnost HDP (vztažená k PEZ) se v obou scénářích snižuje zhruba stejně (o 50 až 53 %) a totéž platí pro Evropu (pokles o 42 až 45 %).

Jaký bude očekávaný globální energetický mix v roce 2050, ve kterém mají v PEZ dominantní pozici fosilní paliva? Vývoj jednotlivých složek fosilních paliv je ve scénářích odlišný:

  • uhlí – ve scénáři Jazz roste jeho spotřeba (+51 %), i když podíl se mírně snižuje na 25,4 %; v Symfonii však spotřeba klesá (–17 %) a podíl se snižuje na 15,5 %;
  • kapalná paliva – jsou dominantní v dopravě, přestože se v tomto sektoru ve scénáři Jazz zvyšuje spotřeba zemního plynu, resp. ve scénáři Symfonie biopaliv a elektřiny; jejich spotřeba roste v Jazzu o 26 % a v Symfonii klesá o 18 %, přičemž podíl v obou scénářích klesá na 24,6 % (Jazz), resp. na 20,2 % (Symfonie);
  • zemní plyn – v obou scénářích spotřeba roste: v Jazzu o 105 %, resp. v Symfonii o 46 %; jeho podíl se zvyšuje na 26,6 % (Jazz) a 23,8 % (Symfonie).

Jaderná energie není považována za faktor, který bude „měnit hru“. Její výrazný růst je pouze ve scénáři Symfonie (o 163 %) a podíl na PEZ se zvyšuje na 11,3 %; ve scénáři Jazz činí přírůstek 23 %, a proto její podíl klesá na 4,2 %.

Vodní energie má velký potenciál růstu zejména v subsaharské Africe a v Latinské Americe. Ve scénáři Jazz se její využití zvyšuje o 62 % (aniž by se změnil podíl 2,4 % na PEZ) a v Symfonii o 115 % (podíl se zvyšuje na 4 %).

Ostatní obnovitelné zdroje (OZE) strmě rostou – zejména jde o zdroje využívající energii slunce a větru – především v Symfonii, a to o 3200 % (i když růst o 2400 % ve scénáři Jazz je také extrémně vysoký). Celkový podíl OZE se zvyšuje ze 14,8 % (2010) na 19,2 % (Jazz), resp. 29,3 % (Symfonie). Nelze přehlédnout, že tyto globální údaje jsou velmi vzdálené úvahám o cílových hodnotách podílu obnovitelných zdrojů v EU!

Podíl nízkouhlíkových a bezemisních primárních zdrojů energie mezi roky 2010 a 2050 roste ve scénáři Jazz o 86 % a ve scénáři Symfonie o 152 %. Jejich podíl na PEZ se zvyšuje z 20,5 % (2010) na 23,4 % (Jazz), resp. 40,5 % (Symfonie).

Globální tempo růstu konečné spotřeby energie (KSE) je rychlejší než PEZ, neboť se zvyšuje celková účinnost energetických přeměn. V Evropě však tento podílový ukazatel dosahuje nejvyšší hodnoty v roce 2020 a pak postupně klesá (zejména po roce 2040). Zřejmě jde mj. i o vliv zavádění technologií pro zachycování, využívání a ukládání uhlíku CC(U)S.

Konečná spotřeba energie (obr. 7) se ve scénáři Jazz zvyšuje o třetinu (v Evropě o 9 %), ale v Symfonii klesá o 4 % (v Evropě dokonce o 16 %). Energetická náročnost HDP ve vztahu ke KSE má podobný vývoj jako tento ukazatel vztažený k PEZ.

Vývoj struktury výroby elektřiny a instalovaného výkonu je podobný jako PEZ (s výjimkou kapalných paliv). Obr. 8 zřetelně dokládá nejen setrvalý růst výroby elektřiny v obou scénářích, ale zejména instalovaného výkonu ve scénáři Symfonie. Ve scénáři Jazz se celkové využití instalovaného výkonu zvyšuje a ve scénáři Symfonie naopak klesá zejména v důsledku růstu výkonů větrných a solárních elektráren.

Ve scénáři Jazz se výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů oproti roku 2010 zvyšuje o 290 % (z toho ve vodních elektrárnách o 66 %), v plynových zdrojích o 181 %, v uhelných zdrojích o 134 % a v jaderných elektrárnách o 19 %. Ve scénáři Symfonie roste výroba z obnovitelných zdrojů energie o 435 % (z toho ve vodních elektrárnách o 121 %), v jaderných elektrárnách o 151 %, v plynových zdrojích o 99 % a v uhelných zdrojích se mírně snižuje (o 2 %).

Ve scénáři Jazz se zvyšuje využití instalovaného výkonu plynových zdrojů o 48 %, uhelných o 19 % a jaderných elektráren o 5 % (dosahuje téměř 7800 hodin za rok). Ve scénáři Symfonie nejsou změny využití tak výrazné: uhelné zdroje +5 % a jaderné +6 % (při využití 7860 hodin za rok). Z toho vyplývá, že je ve značném rozsahu již vyřešena spolupráce OZE a ostatních zdrojů, protože OZE jejich využití výrazně negativně neovlivňují.

Ve scénáři Jazz činí výkon zdrojů vybavených technologiemi CCS/CC(U)S 397 GW, které vyrobí elektřinu ve výši 2006 TWh; ve scénáři Symfonie jde již o 1750 GW a výrobu 10 405 TWh.

Vývoj výroby elektřiny v Evropě bude v porovnání se světovým vývojem odlišný. Její růst je zhruba o jeden řád pomalejší a s výjimkou biomasy to platí pro všechny skupiny agregovaných zdrojů. Podíl OZE je ve scénáři Jazz o 9 % vyšší, než by odpovídalo světovému průměru, a ve scénáři Symfonie jde v podstatě o shodné hodnoty.

Celosvětově i v Evropě by mělo dojít do roku 2050 k podstatným změnám ve struktuře zdrojů pro výrobu elektřiny. Klesá podíl fosilních paliv. Podíl jaderné energie se ve scénáři Jazz snižuje, ve scénáři Symfonie se mírně zvyšuje o 1,5 % a v Evropě dochází ke snížení o cca 2,5 %. Jednoznačná tendence vývoje se očekává pro obnovitelné zdroje energie. Jejich podíl by se měl celosvětově zvýšit o 11 % (Jazz) až 28 % (Symfonie) a v Evropě o 17 % (Jazz) až 24 % (Symfonie). Souběžně se celosvětově zvyšuje podíl nízkouhlíkových zdrojů a zdrojů bez emisí uhlíku na 40 % (Jazz) až 82 % (Symfonie); v Evropě by měl být tento podíl ještě vyšší.

Posilování pozice obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, úspory energie a postupné zavádění technologií CC(U)S mají výrazný vliv na očekávanou globální úroveň emisí CO2. Přesto ani ve scénáři Symfonie není dosažena úroveň emisí skleníkových plynů v atmosféře, která je k roku 2050 považována za žádoucí pro řešení rizika klimatické změny (450 ppm). Přitom v obou scénářích je dosažení úrovně emisí CO2 spojeno se značnými nejistotami, které se týkají zejména zavádění technologií CCS/CC(U)S, využívání sluneční energie a skladování energie.

Posouzení scénářů z hlediska jejich vlivu na řešení energetického trilematu

Na obrázku 9 je provedeno souhrnné „verbální“ porovnání charakteristických výstupů scénářů z hlediska jejich vlivu na kategorie energetického trilematu, tj. na energetickou bezpečnost, energetickou spravedlnost a udržitelnost životního prostředí.

Pro hodnocení ex post vývoje energetiky v jednotlivých členských zemích Světové energetické rady se používá soubor ukazatelů, které v agregované formě vedou ke stanovení tzv. Indexu energetické udržitelnosti ESI (Energy Sustainability Index). Pro hodnocení míry „udržitelnosti“ scénářů jsou však použity modifikované ukazatele, které na rozdíl od „klasického“ přístupu lze použít k posouzení budoucího vývoje. Jde celkem o osm ukazatelů, které lze kvantifikovat na základě výstupů scénářů Jazz a Symfonie.

Energetická udržitelnost

Pro její hodnocení jsou použity dva ukazatele:

  • podíl čistého dovozu na dodávce prvotních zdrojů energie – vývoj ukazatele a jeho úroveň není v obou scénářích výrazně odlišná;
  • diverzita primárních zdrojů energie, stanovená podle Simpsonova indexu – vyšší diverzitu vykazuje scénář Symfonie.

Proto ze souhrnného pohledu na tuto kategorii energetického trilematu vykazuje „příznivější“ plnění scénář Symfonie.

Energetická spravedlnost

Hodnocení se provádí pomocí čtyř ukazatelů:

  • podíl HDP na obyvatele – po celé období je hodnota ukazatele vyšší ve scénáři Jazz;
  • přístup obyvatel země k elektřině – ve scénáři Jazz se snižuje proti roku 2010 počet lidí bez přístupu k elektřině z 1267 milionů na 319 milionů, zatímco ve scénáři Symfonie „pouze“ na 530 milionů;
  • konečná spotřeba energie a elektřiny na obyvatele – vyšší úroveň ukazatele je ve scénáři Jazz;
  • relace ukazatelů HDP/počet obyvatel vs. PEZ/HDP – oba scénáře jsou zhruba shodné.

Z hlediska této kategorie je o něco „lepší“ scénář Jazz.

Environmentální udržitelnost

Předmětem hodnocení jsou tři ukazatele:

  • náročnost PEZ na emise CO2, která je nižší ve scénáři Symfonie;
  • úroveň emisí CO2 a zavádění technologií CCS/CC(U)S je vyšší ve scénáři Symfonie;
  • míra vyčerpání zásob ropy a plynu – příznivější vývoj se očekává ve scénáři Jazz.

Proto se jako „lepší“ jeví scénář Symfonie.

Závěrem hodnocení je, že žádný ze scénářů není „lepší“ nebo „horší“. Jinými slovy: v každém z nich jsou „vítězové“ a „poražení“, a to z hlediska kategorií v poměru 2 : 1 pro Symfonii a podle indikátorů 4 : 3 pro Jazz (při dvou „remízách“).

Deset klíčových poselství pro tvůrce energetické politiky a lídry energetiky

1. Složitost energetických soustav se bude do roku 2050 zvyšovat a budou s ní spojeny značné náklady pro zajištění systémové integrace, především vlivem vysokého podílu OZE zvláště ve scénáři Symfonie.

2. Energetická účinnost je kritická pro řešení situací, kdy poptávka po energii předbíhá nabídku a společně s úsporami energie vyžaduje nejen kapitál pro realizaci opatření, ale i změnu priorit a chování spotřebitelů.

3. Energetický mix bude i v roce 2050 převážně založen na fosilních palivech, zejména v dopravě, i při růstu podílu nekonvenčních zdrojů pro výrobu elektřiny. Výrazný vliv budou mít rychle se rozvíjející země, jako jsou Čína a Indie.

4. Regionální priority se liší, a proto neexistuje žádné univerzální řešení energetického trilematu, které „bude vyhovovat všem“. Významnou roli budou hrát vlády při zavádění funkčních tržních rámců pro energii a uhlík a energetická odvětví s využitím trhů musí zajistit jejich efektivní realizaci.

5. Výzvou pro světovou ekonomiku je zajištění cílové úrovně koncentrace skleníkových plynů v atmosféře ve výši 450 ppm při ještě akceptovatelném zvýšení cen uhlíku. Scénáře naznačují, že je možné docílit významná snížení emisí CO2, pokud budou jednat vlády aktivně a trhy a odvětví dostanou správné pobídky pro zajištění vhodných technologických řešení. Ve scénáři Symfonie se emise mírně snižují již po roce 2020 a ve scénáři Jazz po roce 2040.

6. Nízkouhlíková budoucnost není spojena jen s obnovitelnými zdroji energie – důležité budou technologie CC(U)S, které při určité výši ceny CO2 mohou po roce 2030 sehrát významnou roli jako nákladově efektivní řešení pro snižování emisí CO2, a změna chování spotřebitelů. Na dekarbonizaci ekonomiky a energetiky proto mají zásadní vliv občané jako spotřebitelé ve scénáři Jazz a jako voliči ve scénáři Symfonie.

7. Do roku 2050 jsou největší nejistoty spojeny se zaváděním technologií CC(U)S s využíváním sluneční energie a se skladováním energie.

8. Hledání rovnováhy mezi kategoriemi energetického trilematu je spojeno s přijímáním nesnadných rozhodnutí. Občané stojí před výběrem mezi cenově přijatelnou energií a vyšším ekonomickým růstem (Jazz), nebo vyššími cenami energie a nižším negativním vlivem na životní prostředí (Symfonie).

9. Fungování trhů s energií, které přináší prospěch všem spotřebitelům, vyžaduje investice a regionální integraci, tj. dlouhodobá opatření, která se neobejdou bez jasných signálů z fungujících trhů a bez stabilních regulačních rámců snižujících podnikatelská rizika. Potřebné finanční zdroje budou značné a jen pro rozvoj zdrojů elektřiny činí do roku 2050 ve scénáři Jazz cca 19 bilionů USD a ve scénáři Symfonie 26 bilionů USD.

10. Energetická politika by měla zajistit fungování trhů s energií a uhlíkem způsobem, který bude přínosný pro všechny spotřebitele a při podpoře nových technologií se vyvaruje rizika spojeného s vytvářením nežádoucích „bublin“ na trhu s energií.

Závěr

Pro energetiku na celém světě budou příští desetiletí spojena s nejistotami v rozsahu, který dosud neměl obdoby. Tlaky a výzvy, které souvisejí s rozvojem a požadovanou transformací energetických soustav, jsou nesmírně silné a netýkají se jen vytváření energetického mixu a infrastruktury pro energetiku 21. století.

Žádný ze scénářů, jež představuje studie World Energy Scenarios to 2050, se nespoléhá na nějakou „kouzelnou hůlku“, kterou by bylo možné radikálně změnit budoucnost. Oba scénáře mají „průzkumný“ charakter a předkládají různé varianty zajištění vyváženosti kategorií energetického trilematu. Světová energetická rada je přesvědčena, že zveřejněním této studie zahájí širší dialog než jen mezi členy rady, tvůrci politik a lídry odvětví energetiky, v jehož rámci se budou zkoumat strategie, které pomohou zajistit udržitelnou a cenově přijatelnou energii přinášející větší prospěch pro všechny.

Literatura

[1] Vlček M., Vrba M.: WEC usiluje o definování a měření energetické udržitelnosti, Energetika 7, 2013.

Soubory

článek ve formátu pdf: V201407_412-417.pdf (1 MB)

Diskuse

Žádné příspěvky