Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Jára Cimrman a psychologie

Publikováno: Vesmír 78, 469, 1999/8
Rubrika: Eseje

Každé malé dítě ví, že osobnost Járy da Cimrmana značně ovlivnila vývoj téměř každé technické disciplíny. Málo je však známo o jeho působení na zcela odlišném vědeckém poli. Dovolte, abych vás seznámil s Mistrovou činností na kolbišti psychologie.

Tímto vědeckým oborem se velikán začal zabývat po smrti svého přítele doc. Kratinohy, který ve jménu výzkumu právě na tomto poli obětoval život. Možná že to bylo krátké manželství, co přimělo docenta Kratinohu, aby opustil pohodlné místo univerzitního kantora a začal se zabývat problémem ženské logiky. V té době se aktivně stýkal s Cimrmanem, který ho v celé záležitosti podporoval. Doc. Kratinoha začal svou teorii budovat doslova na zelené louce. Zcela přirozeně si nejdříve musel vytvořit sadu nástrojů, o které by mohl svůj výzkum opřít. „Základní entitou,“ čteme v Kratinohových poznámkách, „je pro mne ženin výrok, který však není výrokem v pravém smyslu slova.“ Doc. Kratinoha pro své potřeby rozšířil tehdy již známou výrokovou logiku.

Zatímco v klasické vystačíme s výrokem pravdivým či nepravdivým, v Kratinohově ženské výrokové logice rozlišujeme výrok pravdivý, nepravdivý a ženský. Při svém výzkumu Kratinoha často propadal skepsi. „Bojím se jediné věci,“ uvádí ve svém deníku, „zdali to, co je předmětem mého zkoumání, vůbec existuje.“ Po několikaleté cílevědomé práci se přecejen začal blížit cíli. Cimrman, který se s ním v té době často stýkal, celou věc komentuje: „Začal být zničehonic veselejším a veselejším. Předtím se nikdy nesmál a najednou se dokázal hlasitě smát celé hodiny. Tvrdil, že zanedlouho bude jeho výzkum u konce.“ Cimrman v té době nemohl tušit, jak krutou pravdu tato poznámka skrývá. Již za pár dní Kratinoha telefonoval Cimrmanovi. „Sdělil mi, že konečně objevil princip ženské logiky,“ píše dále ve svých poznámkách Cimrman. „Bylo mu však dosti špatně rozumět, neboť se celou dobu silně smál. Ještě nikdy předtím se nesmál tak silně jako teď.“ Než však Cimrman stačil dorazit do badatelova bytu, postihla Kratinohu již zmíněná tragédie. Záhada smrti, při níž zdemoloval veškeré zařízení bytu, otloukl stěny a jež mu zanechala úsměv i v posmrtné křeči, se pitvou brzy vysvětlila. Doc. Kratinoha se do slova a do písmene umlátil smíchy. Princip ženské logiky si s sebou odnesl do hrobu a stal se tak dosud jediným člověkem, který v tomto směru dosáhl poznání. Zaplatil však za to cenu nejvyšší.

Cimrman, který se po Kratinově smrti snažil rekonstruovat jeho badatelský postup, daleko nedošel. „Vše mi v tomto oboru připadá jakési mlhavé, nejisté a vůbec,“ píše, a právě tato věta dala název dnes progresivnímu vědnímu oboru.

Popularitu dnešní disciplíny FUZZY LOGIC způsobuje především fakt, ze se tato opírá o Cimrmanovy-Kratinohovy výzkumy na poli logiky ženské. Zájemce o uvedenou problematiku odkazuji na příslušnou technickou literaturu. Co se však dnešním generacím bohužel nedochovalo, je Cimrmanův Žensko-člověčí slovník frází.

Přestože se Cimrman přestal ženskou logikou zabývat, u psychologie ještě nějaký ten čas zůstal. Při svých častých potyčkách s bytnou začal vypracovávat tzv. strategii tvrdého chování. Při jedné hádce se bytná neovládla a vybuchla hrozbou: „A -ser ty mě!“ Tento výkřik Mistra inspiroval k pojmenování nového oboru. Cimrman ve svých poznámkách říká: „Chovala se prostě ASERTYMně.“ Název ASERTYMně byl později zkomolen a dnes bychom řekli, že se chovala ASERTIVně. Asertivita se bohužel nedochovala v původní historické podobě. Postupně doznala značného zjednodušení.

Například Cimrmanovy metody „hladový pes“, „zakouslé klíště“ a „obtížný hmyz“ postupně zdegenerovaly na metodu „poškozený váleček fonografu“, kterou dnes známe pod názvem „přeskakující gramofonová deska“.

Snad jen na okraj by bylo dobré dodat, že Cimrman definoval také čtvrtý stupeň vzteku. Stalo se tak ještě za života doc. Kratinohy. Jedné srpnové neděle docent Mistrovi ve své pracovně předváděl, spíše v žertu, svou definici tří stupňů vzteku. Zavolal na náhodně zvolené telefonní číslo.

„Boubelík,“ ozvalo se z aparátu.

„Dobrý den,“ děl Kratinoha. „Je tam, prosím vás, pan Novotný?“

„To je asi omyl,“ odpověděl hlas. „Tady žádný pan Novotný nebydlí.“

Kratinoha zavěsil a teatrálně zvedl prst. „To je, prosím, první stupeň vzteku. Teď vám ukážu druhý.“

Zavolal na stejné číslo a opět se dožadoval pana Novotného.

„Už jsem vám jednou říkal, že tady žádný pan Novotný nebydlí,“ pronesl na druhém konci již mírně podrážděný hlas.

Docent Kratinoha zavěsil a po chvíli znovu vytočil to samé číslo, dožaduje se pana Novotného.

„Zatracený chlape!“ křičel hlas ze sluchátka. „Kolikrát jsem vám říkal, že máte zatraceně špatný číslo! Zatraceně, už mi voláte sna...“

Docent zavěsil a pousmál se. „Tak to je třetí stupeň vzteku, pane kolego.“

„Zajímavé,“ odpověděl Cimrman. „Já však znám ještě čtvrtý stupeň vzteku.“

„Skutečně?“ opáčil docent. „To mi musíte někdy předvést.“

„Klidně hned teď,“ odvětil suverénně Mistr. Přistoupil k aparátu a vytočil ono známé číslo znovu.

„Boubelík, prosím,“ zaznělo vztekle.

„Dobrý den,“ řekl Cimrman velmi milým hlasem. „Tady je Novotný. Nenechal mi tam někdo nějaký vzkaz?“

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1999_V468-469.pdf

Diskuse

Žádné příspěvky