Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

JAN KOŘÍNEK: Staré paměti Kuttno-Horské

Pod figurou dvacíti drahých rudních kamenů (jimž horníci handštány říkají), vyobrazené a vypodobněné: Práci Jana Kořínka z Tovaryšstva Páně Ježíšova, kněze. Vytištěné v Starém Městě Pražském u Jiřího Černocha L. P. 1675. Přetisk původního vydání M. Bartoš, nakl. Kuttna, Kutná Hora 1997, 140 stran, cena 75 Kč, náklad neuveden (distribuce knihy: Kuttna, ulice 17. listopadu 97, 284 01 Kutná Hora)

Publikováno: Vesmír 78, 164, 1999/3
Obor: Různé
Rubrika: Nad knihou

Tato kdysi slavná kniha představuje jeden z klenotů českého barokního písemnictví. Nejde o běžné dějiny města, ale o jeho oslavu a mýtus. Ve dvaceti kapitolách připodobněných k drahým kamenům je nejprve téměř legendisticky zpracována historie dobývání, včetně předpovědi nálezu stříbrných dolů. Nejdůležitější část knihy je o zvycích horníků a o jejich řemesle – o větru přivádění a smradu vyvádění, o podzemních štol hnání a ohně sazení, též o mincování a mincmistřích. Z mnoha údajů, jejichž barvitý jazyk smíšený se zapomenutým hornickým slangem je nutné pracně ale s chutí luštit, vyvstává plastický obraz města. U některých kapitol máme dokonce dojem, že samotná skladba barokního jazyka nám o době promlouvá hlouběji než uvedená fakta. Kniha je opatřena jak dobovým slovníkem hornických výrazů (dozvíme se např. pozoruhodnou informaci, že barchaník je ten, kdo cány lije a barchan natažený drží, viz jazykový koutek, Vesmír 78, 176, 1999/3), tak i moderním věcným, místním a osobním rejstříkem.

O této knize se na stránkách Vesmíru zmiňuji především proto, že mi udělala radost, protože mne z prostředí chmurně postmoderních diskusí vrátila do světa přímých vztahů a jednoznačného jazyka, vztahujícího se buď k prostým věcem hmotného hornického života, anebo ke konkrétnímu náboženskému životu. Kniha prostá jako kámen, tedy lapidární, pohlížející na život ve městě jako na scénu barokního teatra mundi. Ale kromě uchvácení jazykem a tím i světem, který tento jazyk otevírá, existuje ještě jeden důvod k tomuto zamyšlení. Je to dluh, a dokonce dluh dvojí. První náleží celému baroknímu písemnictví – vždyť ani onen velezjev barokní vlastivědy Bohuslav Balbín neexistuje (až na omezené výběry) v českém překladu. A co teprve jeho souputníci, patrioti a básníci J. Bílek z Bílenberka, Jan Tanner, Jiří Crugerius a další. Vzdělanci minulého století je četli v latině, naše století se k nim (jezuitům) nespravedlivě obrátilo zády, přestože jejich dílo pomáhalo udržovat národní jazyk i identitu, a navíc obsahovalo pozoruhodné množství historických a přírodovědných údajů.

Druhý velký, jen pomalu splácený dluh se týká českého hornictví. Všechny rudní šachty na území ČR byly v posledních letech zavřeny jako neekonomické. Hornické památky nám mizí před očima, přestože bez kutnohorského stříbra by města nebyla zakládána tak velkolepě jako za posledních Přemyslovců a Karel IV. by možná ani nenechal vytyčit Václavské náměstí. Naštěstí v samotné Kutné Hoře, městě zapsaném do světového dědictví Unesca, jsou díky několika místním patriotům hornické památky chráněny, a v okolí města byly dokonce vytyčeny dvě hornické naučné stezky (jim je věnován další z několika svazků nakladatelství Kuttna). Kutná Hora je lokalita nadnárodního významu a zaslouží naši péči, zájem i další výzkum.

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1999_V163-169.pdf (319 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky