Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

JAMES D. WATSON, ANDREW BERRY: DNA – The Secret of Life

Knopf Publishing Group 2003, 464 stran, ISBN: 0375415467

Publikováno: Vesmír 82, 469, 2003/8
Obor: Genetika
Rubrika: Nad knihou

Letos na jaře jsme si připomněli padesáté výročí Watsonova a Crickova rozluštění prostorové struktury DNA. Jejich epochální objev stojí na začátku řady významných úspěchů biologických věd, jakými je například odhalení genetického kódu, sekvencování celých genomů či analýza transkripce pomocí mikročipů. Uplynulé půlstoletí proto můžeme právem nazvat obdobím věd studujících život, aniž bychom je uměle dělili do škatulek jednotlivých disciplín, jako jsou biochemie, molekulární biologie, genetika, bakteriologie či chemická biologie.

Jen málokdy se vědec dočká padesátého výročí svého objevu a rozmachu oboru, u jehož zrodu stál. Ve světle reflektorů je především mladší James Watson (narozen 1928), neboť druhého objevitele struktury DNA Francise Cricka trápí stáří. Watson není jen prototypem vědce 20. století, ale je i plodným a úspěšným spisovatelem. Jeho kniha The Double Helix (česky pod názvem Tajemství DNA), která popisuje objev struktury DNA, se stala bestsellerem a Watson napsal několik dalších popularizačních knih i učebnic.

Jeho poslední kniha „DNA – The Secret of Life“ se zabývá historií a současností výzkumu DNA. První kapitola je nazvaná „Počátky genetiky – od Mendela k Hitlerovi“ a Watson píše nejen o Mendelových objevech, které musí být každému českému vědci dobře známy, ale i o dopadu Mendelových zákonů na eugeniku a její pozdější zneužití v nacistickém Německu. Druhá a třetí kapitola popisuje historii objevu dvojšroubovice a do značné míry se překrývá s jinými Watsonovými knihami. Čtvrtá kapitola se zabývá umělými molekulami DNA a pozdvižením, které tyto – z dnešního hlediska neškodné – rekombinantní molekuly DNA způsobily. Watson popisuje atmosféru Asilomarské konference a neochotu města massachusettské Cambridže povolit výzkum rekombinantní DNA.

Pátá kapitola „DNA, dolary a léky“ se věnuje biotechnologiím. Zrod Genentechu je fascinujícím příběhem vytrvalosti a úspěchu; firma zvládla výrobu prvního rekombinantního proteinu – inzulinu. V závěru kapitoly Watson polemizuje s pseudoargumenty zájmových skupin, které nesouhlasí s používáním rekombinantního hovězího růstového hormonu a inteligentní čtenář nemůže s Watsonovou logikou nesouhlasit.

V šesté kapitole diskutuje geneticky modifikované potraviny, sedmá a osmá kapitola se zabývají nedávnou historií sekvencování lidského genomu. Sám Watson byl prvním ředitelem Projektu lidského genomu, takže může nabídnout informace z první ruky.

Devátá kapitola je věnována evoluci lidského druhu a tomu, jak sekvence DNA doplňuje archeologické poznatky. Desátá kapitola se zaměřuje na DNA jako důkaz, jsme přeci v USA a co je u soudu, o tom se mluví; o čem se mluví, v tom jsou peníze. Watson popisuje identifikaci ostatků ruské carské rodiny pomocí profilování DNA a příběh Anny Andersonové, která byla považována za carovu dceru Anastázii. Nesmírnému zájmu veřejnosti se od dob skandálu Billa Clintona s Monikou Lewinskou těší sexuální život amerických politiků; kritickému pohledu současnosti neunikl ani třetí prezident USA Thomas Jefferson, který je pomalu dvě stě let po smrti. Watson o něm píše, že nebyl jen Otcem zakladatelem (Jefferson byl hlavním autorem amerického Prohlášení nezávislosti z roku 1776), ale nejspíš i otcem nemanželského dítěte, které měl se svou otrokyní.

Jedenáctá kapitola popisuje hon na geny závažných chorob, jako jsou Huntingtonova nemoc či cystická fibróza, a následující kapitola se zabývá možnostmi léčby těchto chorob genovou terapií. V závěru knihy se Watson zamýšlí nad budoucností lidstva i DNA.

V knize je pár drobných faktografických chyb, nechám však na čtenáři, ať je najde sám. Knihu jsem přečetl téměř jedním dechem a musím ji vřele doporučit i laikovi, neboť Watson ví, jak jednoduše vysvětlit biologický výzkum. Watsonův typický styl je do značné míry uhlazen profesionálním spisovatelem Andrewem Berrym, ale přesto je jasně rozpoznatelný. Některé Watsonovy názory jsou kontroverzní, avšak nemusíme s autorem ve všem souhlasit; alespoň nás provokuje k vlastnímu názoru. Pevně věřím, že i proto se kniha dočká rychlého překladu do češtiny, a vím, že podobně jako Tajemství DNA osloví i nebiology.

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2003_V466-472.pdf (200 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky