Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Jak jsme neobjevili nový živočišný kmen na Třeboňsku ani na Vodňansku

Publikováno: Vesmír 76, 573, 1997/10
Obor: Zoologie

Objevit nový živočišný kmen jsme se vydali, vyzbrojeni cedníkem, v druhé polovině srpna 1996, jednou v pátek z Českých Budějovic autobusem do Třeboně a kolem rybníků do Chlumu, a následující sobotu vlakem z Českých Budějovic do Vodňan a dále na jih, až do Netolic. Jak si jistě vzpomínáte, to léto nebylo nic moc, ale tyhle dva dny byly velmi pěkné, sluníčko svítilo, tedy počasí na objevování nových živočišných kmenů jako dělané, snad jen těch komárů mohlo být méně, zvláště k večeru.

Nicméně jsme nový živočišný kmen neobjevili
Zvíře, kvůli kterému jsme doufali objevit nový kmen, se jmenuje Buddenbrockia plumatellae, objevil a popsal ho O. Schröder r. 1910. Je to takové dlouhé tenké, až tří milimetrů délky dosahující zvířátko, žijící v tělní dutině sladkovodních mechovek (Bryozoa). Protože o buddenbrockii od dob Schröderových celkem nikdo nikdy nic kloudného nenapsal, a když, tak japonsky (Shuzito Oda: Zoological Magazine 81, 173 – 183, 1972), nic se o ní neví. Zdá se, že postrádá jak ústní otvor, tak řitní otvor a trávicí soustavu vůbec, že nemá kompaktní pohlavní žlázy ani pářicí orgány, že nemá nervovou soutavu, že naopak má podélné svaly uspořádané do čtyř pásů a kutikulu pokrývající neobrvenou pokožku. O ontogenezi se moc neví, ale vypadá to tak, že embryonální vývoj není přesně determinován co do počtu a diferenciace buněk.

Tvor byl původně popsán jako příslušník skupiny Mesozoa, seskupení velmi jednoduše stavěných parazitů různých mořských zvířat. Mesozoa mají těla složená z nevelkého počtu obrvených buněk, žádnou nervovou soustavu, velmi redukované svaly, žádné střevo a bizarní vývojové cykly. Ačkoliv jejich fylogenetické postavení zůstává diskutabilní, jde nesporně o relativně „primitivní“ skupinu mnohobuněčných živočichů, do značné míry druhotně zjednodušenou; zda je to skupina monofyletická, se přinejmenším neví jistě (ale možné to je, mně to tak vychází). Byla-li by buddenbrockie příslušníkem této skupiny, byl by to příslušník hodně divný. Mnohé znaky (konkrétně tvar těla, uspořádání svalstva a chybějící obrvení) naznačují, že by mohlo jít o hodně aberantní hlístici (Nematoda), tedy o něco takového, jako je škrkavka, roup nebo háďátko, nebo o aberantního strunovce (Nematomorpha čili Gordiacea). Jako hlístice by ovšem měla mít nervovou soustavu, pohlavní žlázy a determinovanou embryogenezi, přinejmenším; což (asi) nemá.

Takže nevíme; když jsem tyto mlhavé znaky převedl do analyzovatelné podoby a sjel buddenbrockii ve fylogenetické analýze všech skupin živočichů, vyšla velmi nejistě spíše kamsi do okolí hlístic. No dejme tomu – v každém případě by bylo třeba mít ji v rukou, rozkrájet ji na plátky a strčit pod elektronový mikroskop a vytahat z ní geny a osekven(c)ovat je, nebo tak něco. Jenže my jsme ji bohužel neobjevili.

Výzva českým kryptozoologům
Měla by tu žít, popsána je z Německa a hlášena skoro z celého světa, s frekvencí asi tak jednou za 30 let. V našich rybnících se zkrátka skrývá sněžný muž. V každém případě, na rozdíl od jiných sněžných mužů, buddenbrockie (zřejmě) existuje a určitě představuje něco hodně divného. Objeví-li kdo kdy sněžného muže, překvapeně zjistí, že objevil nový druh, nebo rod nebo tak něco. Buddenbrockie vydá – no dejme tomu nejmíň na řád, pokud je to opravdu aberantní hlístice, ale já bych se pořád nevzdával myšlenky na kmen. (Já vím, že tyhle hierarchické kategorie nic konkrétního neznamenají, ale jakousi hrubou, spíše metaforickou představu přece jenom dávají.) Všichni rozumní kryptozoologové by se tedy měli vrhnout na objevování buddenbrockie a takové pitominky, jako je sněžný muž, lochneska, mokele mbembe a podobně si nechat, až budou v penzi. V každém případě vyzývám všechny ty, kdož se hodně máčejí v rybnících a občas vidí kolonii mechovek a mají doma nebo v práci zvětšovadlo, aby mi v případě, že na buddenbrockii narazí a nejsou schopni udělat s ní něco ultrastrukturního nebo molekulárně biologického, dali vědět. V článku popisujícím nový kmen (tedy v iniciálním stadiu plánovaného Projektu BUDDO) je zmíníme velmi dlouhou a velmi ozdobnou větou.

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1997_V572-573.PDF (208 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky