Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Jak fungují jednotlivé části mozku?

FRANTIŠEK KOUKOLÍK: Mozek a jeho duše, Galén, Praha 2005, třetí vydání, ilustrace Vladimír Renčín, doporučená cena 350 Kč, 264 stran, ISBN 978-80-7262-314-3

Publikováno: Vesmír 88, 273, 2009/4
Rubrika: Nad knihou

Od prvního vydání knihy uplynulo deset let. Od vydání druhého, rozšířeného, osm. Neuropatolog František Koukolík se snažil, aby kniha poskytla představu, jak a z čeho je mozek postaven i jak funguje jednak ve zdraví, jednak při některých onemocněních. Jde o přehlednou rešerši soudobého poznání o lidském mozku.

Publikace se zabývá smyslovým vnímáním a poznáváním, typy pamětí, řečí a jazykem, motorikou, spánkem, vědomím, orientovanou pozorností, opomíjením a bezvědomím, emotivitou, řídicími funkcemi i vědomím ve smyslu sebeuvědomování, včetně jejich poruch. Součástí jsou i kapitoly o Alzheimerově nemoci, Huntingtonově nemoci, Creutzfeldtově-Jakobově nemoci, schizofrenii a depresi.

Již z názvů jednotlivých podkapitol lze usuzovat na čtivá i překvapivá témata. Např. pod názvem „Slovo spisovatel je stříbřitě šedé“ se skrývá popis nezvyklého jevu synestezie, což je schopnost prožitku barvy při poslechu konkrétního slova. Několik podkapitol se zabývá popisem spouštěčů násilného chování a činnosti mozku vrahů. Na případech konkrétních pacientů autor dokresluje symptomy jednotlivých poškození mozku. Na závěr kniha nabízí v přehledu užité literatury i výběr kvalitních informačních zdrojů v podobě URL adres, převážně anglicky psaných internetových stran. I rozsáhlý poznámkový aparát odkazuje na množství zajímavých internetových adres. Ilustrace Vladimíra Renčína vtipně odlehčují závažnost jednotlivých témat. Text je dále doplněn i 86 schematickými obrázky.

Tam, kde se text dostává do hraniční oblasti jiných věd, dopouští se nepřesností. Většina z nich má jistě příčinu ve snaze nerozmělňovat sdělení na dílčí informace, např. samozřejmost bakteriálního původu mitochondrií (s. 21), počítání s náhodou (s. 23, 209) apod. Zastavila bych se pouze u odkazů na chování živočicha nejpodobnějšího člověku, šimpanze. Některé informace jsou velmi čerstvé, např. poznámka o používání a výrobě nástrojů u šimpanzů, orangutanů a jednoho druhu krkavcovitých ptáků (s. 101) bez uvedení dalších podrobností. Co se týče ptáků, autor má zřejmě na mysli novokaledonské vrány (Corvus moneduloides), které k získání potravy používají klacíky a během ověřeného experimentu si vyráběly z kusu drátu háčky, jimiž vytáhly oříšek ze zkumavky. Na straně 95 autor uvádí: „Šimpanzí dítě sleduje, jak maminka řeší problémy, ale maminka je neopravuje.“ Okamžitě se mi vybavil obraz šimpanzice Washoe (viz R. Fouts: Nejbližší příbuzní), která sama naučila adoptované šimpanzí mládě americký znakový jazyk a opakovaně mu opravovala nastavení prstů, aby dosáhlo správné „výslovnosti“.

Vedle poznámky o závěru lingvistické skupiny Noama Chomského, že jazyk je záležitost výlučně lidská, by bylo poctivé uvést i méně vyhraněné názory renomovaných etologů. Ti by možná vyvrátili i poznámku (uvedenou na jiném místě) o tom, že také schopnost rozlišovat duševní stavy je výhradně lidská. U šimpanzů ji F. Koukolík připouští pouze v zárodečné podobě (s. 184). Naproti tomu při hledání odpovědi na otázku o původu etiky uvádí v podkapitole „Poznám, co je dobré a co špatné“ vedle sebe tři modely vzniku etického chování. Z experimentů a klinických příkladů odkrývá konkrétní „uzly morálního mozku“, tedy oblasti odpovědné za morální chování.

Čtenářsky přívětivou publikaci lze doporučit širokému okruhu čtenářů. Snažit se pochopit, jak fungují jednotlivé části mozku, je veliké dobrodružství.

Soubory

článek ve formátu pdf: 200904_V273.pdf (90 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky