Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Jaderná energie

aneb Být, či nebýt?
Publikováno: Vesmír 84, 288, 2005/5

Přesně před třiceti lety jsem uveřejnil ve Švédsku článek – či vlastně sérii článků – s tímto hamletovským titulkem. Po havárií v americké elektrárně Three Miles Island dostali Švédové strach ze svého dobře vymyšleného ambiciózního jaderného programu: Do roku 1985 mělo být vybudováno 12 velkých a moderních jaderných bloků, které měly poskytovat nejméně 50 % elektrické energie. Druhou polovinu měly dodávat velké a bouřlivé švédské řeky, odnášející z hor a ohromných jezer vodu do Baltického moře. Švédsko se mohlo stát čítankovým příkladem země bohatě zajištěné vlastní elektrickou energií (kolem 150 TWh za rok), jejíž výroba nezatěžuje atmosféru skleníkovými plyny.

Koncepčně zcela nepřipravená vláda nakonec souhlasila s referendem, ve kterém občané měli vybrat jednu ze tří ne zcela jasně formulovaných alternativ. Ačkoliv každá alternativa dostala kolem 30 % a přestože má referendum pro švédský parlament pouze poradní váhu, byl v roce 1977 přijat zákon, který dovoluje dostavět rozestavěné jaderné bloky, ale zároveň stanoví, že Švédsko skončí s využíváním jaderné energie nejpozději do roku 2010. Datum bylo určeno na základě přesvědčení, že životnost jaderných reaktorů je maximálně 25 let. Zákon navíc zakazuje ve Švédsku výzkum a vývoj jaderné energetiky.

Říká se, že i mistr tesař se někdy utne. Švédský Riksdag se svým protijaderným zákonem uťal pořádně. Ač se píše již rok 2005, byl zatím uzavřen pouze reaktor v Bärsebäcku, který je nejmenší a nejstarší. Většina nejmodernějších reaktorů má povolení k provozu buď neomezeně, nebo nejméně na 35–45 let. Jejich výkon se neustále zvyšuje. Zvyšuje se i efektivnost jaderných elektráren a stupeň jejich využívání. Pět let před lhůtou stanovenou parlamentem k uzavření všech jaderných bloků Švédsko stále vyrábí přes 45 % elektřiny z jaderných zdrojů – v letech chudých na srážky i mnohem více.

Počátkem třetího tisíciletí mají Evropa i svět naštěstí protijadernou hysterii za sebou. Rychle se rozvíjející Asie (Japonsko, Čína, Korea) si nedovedou svou energetickou budoucnost bez jaderné energetiky představit. Grandióznost čínských plánů na výstavbu jaderných bloků až zaráží. USA povolují prodloužení provozu jaderných elektráren a připravují urychleně výstavbu nových. Výstavba jaderných bloků na Ukrajině i v Rusku pokračuje. K výstavbě nových reaktorů se přihlásily Finsko, Polsko, Česká republika i Rumunsko.

Nové generace jaderných elektráren budou levnější, jednodušší v obsluze a mnohem bezpečnější – v nových jaderných elektrárnách se ve stále větší míře uplatňuje koncept pasivní bezpečnosti. Nové jaderné bloky budou také mnohem lépe využívat jaderné palivo. Transmutační technologie, jejichž uvedení do provozu můžeme očekávat v průběhu asi deseti let, pomohou odstranit z odpadu nejdéle žijící a nejaktivnější izotopy, a tím se zjednoduší a zlevní výstavba úložišť. Rychlé reaktory 1) pomohou vyřešit problém světových zásob uranu. Vysokoteplotní reaktory mohou pomoci získávat vodík, který v palivových článcích zřejmě nahradí dnešní benzinový motor.

Koncept trvale udržitelné jaderné energetiky se začínat ve světě prosazovat a je brán jako vážná alternativa k ostatním způsobům získávání (nejen elektrické) energie.

Jaderná energie se nestane panaceou. Jaderná energetika má však zajištěno místo pod sluncem na řadu dalších století a bude nezbytným článkem vybudování energetických systémů, které poskytnou alespoň rozumné množství energie pro všechny obyvatele naší planety, aniž se život na ní stane neudržitelným.

Poznámky

1) Od počátku jaderné energetiky je v dlouhodobé perspektivě přisuzován zásadní význam tzv. rychlým množivým reaktorům – reaktorům bez moderátoru, v nichž řízená štěpná reakce probíhá působením nezpomalených, rychlých neutronů. Rychlé neutrony jsou zároveň schopné jadernou reakcí transmutovat izotop uranu 238 na neptunium, které se beta-rozpadem mění na štěpitelné plutonium 239. Uran 238 tvoří asi 99,3 % přírodního uranu, ale není štěpitelný v energetických reaktorech. Štěpitelný uran 235 tvoří pouze 0,7 % přírodního uranu. Pokud by se jaderná energetika opírala pouze o přírodní uran 235, jako je tomu dnes, nevydržely by jeho zásoby lidstvu o nic déle než zásoby ropy. Pokud by však energetika využívala štěpitelné plutonium vyrobené rychlými množivými reaktory z uranu 238 (nebo uran 233, který stejným procesem vzniká z thoria 232), mohly by zásoby paliva pokrývat současné energetické potřeby stovky let. Podrobněji viz např. www.energyweb.cz.

Soubory

článek ve formátu pdf: 2005_V285-288.pdf (282 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky