Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

J. KRATOCHVÍL a E. BARTOŠ: Soustava a jména živočichů

Nakladatelství ČSAV, Praha 1955, str. 544, 42 Kčs
Publikováno: Vesmír 74, 225, 1995/4
Obor: Zoologie
Rubrika: Nad knihou

Tato celkem málo zajímavá kniha je přece jen zajímavá tím, že uskutečňuje utkvělou myšlénku zemřelého profesora Emila Bayera, brněnského zemědělského zoologa, že v češtině musí být vybudována přesná kopie Linnéovy soustavy živočichů s latinskou nomenklaturou, kde substantivum označuje rod a za něj je jako adjektivum připojeno označení druhu. Prof. Bayerovi tedy nestačilo, aby český učitel říkal mládeži: to je zajíc, tady je veverka, tohle je noční bukač, támhle vidíte virginského jelínka, nýbrž měl na mysli a chtěl, aby se učilo: to je zajíc polní, tady veverka obecná středoevropská, tohle je kvakoš noční starosvětský, támhle vidíte jelence viržinského, čili aby byl duch latinské vědecké terminologie prostě přepsán do češtiny, rodové označení napřed a za něj druhové adjektivum. Tam, kde má latinská vědecká terminologie nomenklaturu trinární, měl ji mít i prof. Bayer, tam kde věda roztřídila latinsky starý rod ve více rodů, mělo se tak stát i v češtině. Ačkoliv se odjakživa po česku říkalo skalní, říční, mořský orel, zaváděl on nová jména orlan, orlovec, orlík atd. Prof. Bayer měl kvůli tomu již před válkou s českými zoology polemiky, neboť mu bylo vícekráte vysvětlováno, že pro vědu je závazná a směrodatná jen nomenklatura latinská, kdežto terminologie zoologická v národních jazycích není pro vědu směrodatná a může být upravena libovolně v duchu jazyka.

Ve slovanských jazycích je základní pravidlo, že vysvětlující adjektivum je vždycky před substantivem a nikoliv za ním, jak si podle latiny přál mít prof. Bayer. Neříká se: nůž ostrý, matka moje, osel divoký, nýbrž vždy obráceně. Kdo by tak mluvil, na toho by se obyčejný Čech díval jako na blázna.

Podívali jsem se proto do ruských učebnic, jak je tam terminologie provedena, a ejhle! Rusové si svůj jazyk neprzní, nýbrž mají druhové adjektivum vždycky před označením rodovým.

V naší nové knize je však všechno tak, jak si to přál mít prof. Bayer, ale musíme uznat, že se stala náprava potud, že bujné hýření ve vymýšlení nových českých jmen pro latinské rodové roztřídění bylo přec jen opuštěno. Proto jsou např. všichni netopýři opravdu netopýry a nestali se z nich večerníci, soumrakovci, nočníci ap. Je to sice nevědecké, ale budeme si aspoň navzájem česky rozumět.

Musíme si ovšem říci, že toto české dorozumívání o zoologii bude velice sporé, protože málokdo bude schopen, aby podržel v hlavě vedle latinských jmen zvířat ještě někdy zcela podivuhodné názvosloví české. Univerzitní zoolog si nebude s absolventem střední školy rozumět. Řekne-li tento bachořec, vyvalí na něj univerzitán udivené oči. A což ještě, řekne-li lesní inženýr dřevařům, aby šli na kůrovcovité místo na kůrovce. Jsme však ochotni tuto výtku vzít zpět, neboť pedagogové si žádají českou terminologii. Ale co říci tomu, že zoologové zemědělští řekli, že nová terminologie není pro ně závazná, protože mají pro většinu jich se týkajících zvířat názvosloví svoje.

Uvažujeme-li s klidnou myslí o účelu této knihy, vzpomínáme maně na lékaře. Nemocen je každý a každý by rád věděl, co mu je předpisováno. Přesto jsou recepty latinské a označování nemocí při nálezech se děje jen latinsky. I u nemocí zvířecích. Jsou echinokokózy, strongylózy, akarinózy atd. Latina je pro ně vědecký jazyk, který nenahrazují vymyšlenými jmény českými.

Ale české názvosloví zoologické již vyšlo, a to s odvoláním na usnesení opavského sjezdu, kde jeden z podepsaných před věcí varoval a i později svoje námitky nezamlčoval, protože nikdy s Bayerovým stanoviskem nesouhlasil.

Diskuse

Žádné příspěvky