Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

IRENA VAŇKOVÁ: Mlčení a řeč v komunikaci, jazyce a kultuře

Nakladatelství Institutu sociálních vztahů, Praha 1996; 280 stran, cena 44 Kč
Publikováno: Vesmír 76, 155, 1997/3
Obor: Různé
Rubrika: Nad knihou

Na počátku knihy čtenář nabude dojmu, že mlčení a mluvení jsou protikladné jako oheň a voda, po chvíli zjistí, že obojí přitom může být jak ohněm, tak vodou, až nakonec mu mlčení a mluvení svým způsobem splynou v jeden celek. Jsou kultury západní, které víceméně stavějí na slovu, jsou kultury východní stavějící na tichu, rozplynutí v nicotě. Přitom ticho může vést jak k dobrání se vlastní autenticity, tak k utlumení vlastní individuality, ale v obou případech jako by ticho mluvilo víc než slova.

Pro čtenáře je to dobrodružný zážitek. Zpočátku jste o mluvení a mlčení nevěděli téměř nic, po dočtení knihy víte všecko, tudíž už víte, že nevíte vůbec nic. Pokud jste mezi mluvením a mlčením spatřovali rozdíl, zjistíte, že se prolínají tak dokonale, že definovat rozdíl se stane nepodstatným problémem. Onen celek – říkejme mu mlčomluvení – pak už nikdy nemůže být nudným, protože vždy bude obsahovat polaritu obou možností (a vždy bude těžké uhodnout, která z nich „exploduje“ dřív). Všechny kultury slova totiž operují s mlčením víc, než si myslí, a kultury mlčení naplácaly o mlčení více slov, než tuší. Pro každého je ovšem čas mlčení a čas mluvení (Kazatel 3, 7), a nejen pro svět křesťansko-židovský. Jestliže na počátku jste si spolu s Wittgensteinem řekli: Hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa, pak se vám na konci tento vypověditelný prostor rozšíří o nevypověditelný, nanejvýš snad vymlčitelný. (Wittgensteina to samozřejmě nikterak nepopírá, vždyť teď už víme, že mlčení je nedílnou součástí jazyka.)

Kniha je rozdělena do čtyř celků: Mluvení a mlčení, Mlčení gnoseologické a komunikační, Mlčení ve světě jazyka a kultury a Mlčení v české poezii. Dočtete se například o mlčení ve frazeologii, v pohádkách a v kulturní symbolice, v náboženství, v umění (v něm je výstižně rozlišeno mlčení, ticho a prázdno). V české poezii si pěkně – v kontrastech k mluvení – zamlčíte s Máchou, Holanem, Skácelem (sochaře neslyšnost pískovců nutí naslouchat...) a dalšími. Připomenete si Čapkův výrok, že bylo mnoho mlčení, než byly napsány Hovory (s TGM). Celá kniha je úchvatným pletencem mluvení a mlčení, snad bude lepší dále o ní nemluvit (i když kdo řekne: už mlčím, nemluví pravdu) – zkrátka si to raději přečtěte sami.

Citát

Vladimír Holan, Trialog

Mi lascio

Dočetl jsem se dnes v noci ve hvězdářské knížce,

že jisté hvězdy jsou ty nejstarší

blízké vyhasnutí... Vděčný oné zvěsti,

otevřel jsem okno

a hledal hvězdu nejmladší... Ale spatřil jsem

jen mraky, když tu něčí mrzký smích

(podobný meluzíně v komíně krematoria)

nutil mne nalézt

hvězdu v prostoru mezihvězdném,

a to zrovna, když začínalo svítat...

Ó lásko, jak milovat a nezoufat si,

jak býti zoufalý a moudrý zároveň?

Diskuse

Žádné příspěvky