Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Inventura industriální identity

Publikováno: Vesmír 94, 370, 2015/6
Rubrika: Architektura

Brno, stereotypně asociované s místními veletrhy a meziválečnou architektonickou produkcí, se v uplynulých měsících přihlásilo několika událostmi ke své zásadní historické vrstvě. Rekonstrukce a zpřístupnění vily Stiassni a výstava Brno – moravský Manchester. 250 let metropole textilního průmyslu v Moravské galerii dokumentují postavení Brna jako důležitého centra ve sféře tohoto průmyslového odvětví. Do uvedené kulturní sestavy v létě přibude i otevření další rezidence místních textilních magnátů vily Löw-Beer.

Kurátoři Andrea Březinová, Tomáš Zapletal a spisovatelka Kateřina Tučková, tedy autorský tým v úvodu zmíněné výstavy, nápaditým a napínavým způsobem prezentovali textilní průmysl jako klíčový element, který zapříčinil dynamický rozvoj Brna. Vzestup průmyslu se pak zákonitě projevil také na tvářnosti města, které v 19. století procházelo radikální proměnou podle velkorysého urbanistického vzoru nedaleké Vídně. Výstavní projekt a tematické publikace tak veskrze invenčním způsobem poodhalovaly nejen pozapomenutou historii továrníků, dělníků anebo jejich výrobků, ale také proměny městské krajiny v důsledku rozvoje průmyslu v minulosti i jeho úpadku v současnosti.

Autoři výstavy tak plasticky vyobrazili ekonomické a kulturní zázemí, ze kterého mohla vzniknout vila Tugendhat. Tento dům výjimečných kvalit od německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe je architektonickým vyvrcholením příběhu brněnských továrníků, jejichž sepětí s Brnem razantně skončilo v polovině 20. století exilem, holocaustem, druhou světovou válkou, odsunem Němců a zestátněním továren.

Zatímco totální devastace průmyslových objektů vedla k proměně charakteru městských čtvrtí, jak je patrné v oblasti Cejlu anebo v místech dopravních tahů a komerčních nákupních center mezi vlakovým a autobusovým nádražím, honosným vilám se momentálně dostává zvýšené péče.

Po náročné obnově vily Tugendhat a jejím zapsání na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO v roce 2001 následovala rekonstrukce vily Stiassni od předního brněnského architekta Ernsta Wiesnera pro účely současného Metodického centra moderní architektury. Tuto dvojici luxusních rezidencí zpřístupněných veřejnosti doplní v létě i o něco méně známá vila Löw-Beer. Její význam však vyplyne z pohledu na její situování v rámci brněnské čtvrti Černá Pole na dnešní ulici Drobného, bývalé Parkstrasse. Odtud se táhl stoupající pozemek rozsáhlé zahrady až do místa, které dnes korunuje vila Tugendhat. Její majitelka Greta Tugendhat byla rozená Löw-Beer a v rodinném domě na Parkstrasse strávila své dětství.

Sousedství obou domů se společně užívanou zahradou dokládá těsné soužití všech generací v rámci rodu, ale ještě více dokumentuje základní generační konflikt. Ten se doslova zhmotnil v obou stavbách, které tak reprezentují vývoj nároků na komfort, reprezentaci a intimitu v rámci odlišných architektonických stylů. Vila Löw-Beer se datuje do roku 1903, kdy si ji ve formách florální secese nechal vystavět továrník Moritz Fuhrmann, od nějž dům o deset let později zakoupil Alfred Löw-Beer. Původní architektonický návrh patrně vypracoval Alexander Neumann, ale vila prošla v třicátých letech modernizací podle projektu architekta Rudolfa Baumfelda. Celková dekorativní opulence secesního domu se stala východiskem pro představu novomanželů Tugendhatových o radikálně redukovaných formách jejich sídla a potřebě prostoru. Těmto přáním dal Mies van der Rohe tvar. A současné Brno se postupně učí vsazovat tato monumentální díla do širšího kontextu doby jejich vzniku.

Soubory

článek ve formátu pdf: V201506_370-372.pdf (442 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky