Invazní slunéčka jsou tady!

Slunéčko Harmonia axyridis pochází z východní Asie. Pro své nadprůměrné schopnosti likvidovat mšice (velkou žravost, polyfágii) a jiné biologické vlastnosti, zejména vysokou plodnost (2000 vajíček za život), se stalo oblíbeným přirozeným nepřítelem škůdců, který bývá vysazován v rámci integrované ochrany zemědělských plodin v Severní Americe a v západní Evropě. Do Severní Ameriky bylo zavlečeno v osmdesátých letech 20. století. Po úspěšné aklimatizaci se lavinovitě rozšířilo po celých kontinentálních Spojených státech a v jižních oblastech Kanady, tak jako asi deset let před ním evropské nejhojnější slunéčko sedmitečné, Coccinella septempunctata.

Slunéčko Harmonia axyridis je nyní v Americe nejhojnějším druhem v mnoha společenstvech na zemědělských půdách, kde funguje skutečně účinně proti škůdcům, ale i v přirozených biotopech, odkud vytlačuje původní americká mšicožravá slunéčka, např. dříve hojné druhy Adalia bipunctata a Coccinella novemnotata. Kromě mšic je schopné hubit i další hmyz včetně konkurentů, jako jsou vajíčka a larvy jiných druhů slunéček. Na některých skupinách rostlin napadených specializovanými druhy mšic, např. na jehličnanech, je H. axyridis méně účinným predátorem než specializované druhy slunéček.

V podzimním období, kdy je nedostatek mšic, hledají slunéčka náhradní zdroje potravy, například sladké ovoce. Přitom se mohou dostat ve větším počtu do hroznů vinné révy, s nimiž jsou sklizena. Protože jako všechna slunéčka obsahují na obranu proti predátorům hořké alkaloidy a zapáchající metoxypyraziny, kazí chuť vína (Vesmír 83, 609, 2004/11).

Další nepříjemností je, že se tato slunéčka na zimu shlukují na nápadných místech v krajině. V Asii si vybírají skalnaté vrcholky, kde zalézají do štěrbin. Na amerických prériích jsou to pak domy farmářů, kde štěrbinami v okenních rámech po stovkách zalézají do pokojů a obtěžují obyvatele. Jsou zaznamenány i případy alergických reakcí na tato slunéčka. Vedle těsnění a chemických prostředků, jako jsou insekticidy a repelenty, se uvažuje o pastech, které by lákaly slunéčka ze širšího okolí.

Také v Evropě se (bez ohledu na americký odstrašující příklad) slunéčko Harmonia axyridis vypouštělo na pole nebo alespoň do skleníků, odkud ale spolehlivě unikalo do volné přírody. Začátkem 21. století bylo rozšířeno v Německu, Holandsku, Francii a Belgii, ale ve větším počtu se vyskytlo až v roce 2004. Tehdy také překonalo Lamanšský průliv a 19. září bylo poprvé zaznamenáno v Británii. Díky výborně organizovaným místním amatérským entomologům je dobře mapováno rychlé šíření slunéčka po Anglii (www.harlequin-survey.org/).

V březnu 2007 se v Bruselu sešla skupina asi 30 entomologů z deseti evropských zemí a založila organizaci pro výzkum invazního slunéčka Harmonia axyridis, která spadá pod IOBC (Mezinárodní organizaci pro biologickou ochranu). Mimo jiné připravují speciální číslo časopisu Biocontrol výhradně o slunéčku Harmonia axyridis.

Jednoduché a jednoznačné určení je ztěžováno tím, že H. axyridis mívá vícero zbarvení. Kromě nejběžnější formy succinea s červenými krovkami, ozdobenými až 19 černými skvrnami, existuje téměř čistě červená forma (obrázek 1) a několik forem černých s několika červenými skvrnami. Pohlaví lze od sebe odlišit podle zbarvení horního pysku (samice ho má černý, samec bílý). Larvy jsou ve zbarvení konstantní a snadno identifikovatelné (obrázek 2 a obrázek 3). Kukly jsou polymorfní, částečně zřejmě v souvislosti s teplotou prostředí v době kuklení (obrázek 3).

Sám jsem nalezl slunéčko Harmonia axyridis v Kanadě v roce 2000, v Německu (Porúří) v letech 2005 a 2006, v Holandsku v roce 2006. První nálezy v České republice jsme zaznamenali r. 2006 v okolí Prahy a Plzně. V květnu 2007 jsme našli jednu oplozenou samici v Českém středohoří a jeden pár v Českých Budějovicích. A pak se začaly scházet desítky hlášení.

Abychom (podobně jako v západoevropských zemích, kde se slunéčko šíří již několik let) poznali postup šíření, jeho oblíbené biotopy či druhy potravy a dokázali předpovědět jeho pozitivní vliv třeba při ochraně sadů, nebo naopak negativní vlivy na původní druhy hmyzu a přímo na člověka, prosím, oznamte každý nález invazního slunéčka v České republice našemu pracovišti v Českých Budějovicích (http.//zoo.bf.jcu.cz). Nebudete-li si jisti určením, zkuste pořídit digitální makrofotografii nebo pošlete sesbíraná slunéčka v malé lahvičce.