Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Impakt faktor lepší než stranická legitimace

Publikováno: Vesmír 86, 749, 2007/12

Za několik málo let se bude mladá generace udiveně ptát, jak je možné, že akademická obec (univerzitní především, ale také neuniverzitní) systematicky nepromýšlela problémy kontinuity a diskontinuity totalitního období na univerzitách s obdobím po listopadu 1989. Zdá se, že aspoň téma hodnocení vědecké tvořivosti v nové koncepci řízení akademické sféry zabralo a také na stránkách Vesmíru vyvolalo živou diskusi.

Stanovisko vyjádřené Zdeňkou Petákovou v říjnovém čísle je velmi cenné, neboť vystihuje postoje nezanedbatelné části naší akademické pospolitosti. Pocit ohrožení, který autorka tak dobře vystihuje, je spojen s nebezpečím, že staré dobré časy, které autorka pamatuje před čtvrt stoletím, jsou problematizovány. Píše: „…při vzpomínce na staré profesory… z dob před čtvrt stoletím. Jejich vědecká práce přirozeně vyplývala z čistého zájmu o věc. Kolegy… nepokládali za soupeře…“. Toto vyjádření rezonuje s názorem mnoha pracovníků univerzit, kteří na období před dvaceti pěti lety neshledávají nic zásadně špatného, a proto také trvají na tom, že není co podstatného měnit.

Nevím, na které škole studovala autorka příspěvku, ale moje zkušenost ze studií v té době je zcela jiná. Většina profesorů (a profesorek), které jsem v té době znal, založila svou akademickou kariéru na členství v KSČ (nebo na spolupráci s StB), někteří přitom byli dobrými odborníky ve svém oboru. Skutečně vynikající badatele jsem však potkával spíše na docentských a ještě častěji asistentských pozicích – na kterých byli trpěni a někdy opravdu statečně chráněni svými „zasloužilejšími“ nadřízenými profesory (a profesorkami). Nechápu dost dobře, jak autorka může o období, kdy řada mladých lidí z politických důvodů ani nesměla studovat obor svého zájmu, natož v něm udělat kariéru, psát jako o žádoucím čase nezištné badatelské spolupráce generací. Studovali jsme v té době na fakultách ne-univerzity, které byla násilím vnucena univerzalita vědeckého komunismu. Bylo by skvělé, kdyby také rozhovor o IF vedl k hlubšímu pohledu na minulost i přítomnost našich akademických obcí. Přiznejme si, že univerzitu pořád ještě nemáme a v reálné postmoderně možná ani mít nemůžeme.

Soubory

článek ve formátu pdf: 200712_V749-750.pdf (172 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky