mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Impakt faktor

Ad Z. Petáková, Vesmír 86, 605, 2007/10)
 |  6. 12. 2007
 |  Vesmír 86, 749, 2007/12

K příspěvku paní RNDr. Zdeňky Petákové k diskusi o účelnosti hodnocení vědecké práce pomocí impakt faktoru bychom rádi řekli pár slov. Předně, často slýchaný názor, že scientometrická hodnocení vědecké práce jsou bezúčelná, zaznívá z řad těch, kdo v rámci zavedeného systému hodnocení pravidelně obsazují poslední příčky. Je pochopitelné, že každý propaguje ten systém, který nejvíce vyhovuje jemu, s poukazem na to, že aktuální systém je chybný, protože nezohledňuje další a další rozměry vědecké práce. Velmi často se poukazuje na pedagogický aspekt nebo na regionální charakter vědecké práce. Ano, pedagogická činnost je stejně důležitá jako činnost vědecká a výchova mladých vědeckých elit by měla být samozřejmou činností vědecké instituce. Žehrání na regionální charakter práce ale není na místě. Pakliže má práce regionální charakter, a nutno říci, že v řadě vědeckých disciplín jsme odkázáni na zpracování konkrétního, tedy „regionálního“ problému, řešme jej takovým způsobem, aby zajímal světovou vědeckou komunitu, tedy aby měl světový dopad, a jsme zas u slůvka dopad, impakt. Budeme-li takový problém řešit „po našem“, vystavujeme se riziku, že to nebude nikoho zajímat, a tedy práce bude mít dopad pouze místní, vzhledem k zostřujícím se hodnotícím kritériím, o kterých tu teď debatujeme, možná i osobní.

RNDr. Petáková jde ještě dále a shledává v zostření hodnotících kritérií důvod snížené natality uvnitř německé vědecké komunity, když uvádí: „Počet tichých obětí přístupu kladoucího nepřiměřený důraz na výkon je skrytý. V Německu na třicet procent vědeckých pracovníků nemá a nechce mít děti (Hahne 2007).“ A dále pisatelka přirovnává účinek tvrdých hodnocení ke genocidě. Tady musíme upozornit na existenci logického klamu v její argumentaci, označovaného jako argumentum ad consequentiam, argument poukazující na důsledky (Koukolík a Drtilová, 2002). Autorka tohoto názoru vychází z toho, že vědec, který se chce podřídit přísným hodnotícím kritériím, se zavře ve své laboratoři, tiše zde bádá a vzdoruje svému přirozenému pohlavnímu pudu, což v konečném důsledku může vést až k vážnému poškození genofondu lidstva. Toto považujeme za poněkud odvážné tvrzení. Tak jednak bychom rádi upozornili na onen přirozený pud, který občas i vědce z laboratoří vyžene, ale zejména si položme otázku, zda ti, kdo se uchýlili k vědě, již dopředu neplní svůj osobní zakódovaný program. Tedy položme si otázku, zda oněch třicet procent vědců nežije solitérně jednoduše proto, že chce, a vzhledem k tomu, že takový vědec nemá rodinu, má pak více času na vědu, a potom je pravidelně umístěn na předních příčkách hodnocení. Jistě by to byl zajímavý námět na sociologickou studii, ale vraťme se k impakt faktoru.

Fakt, že vědecká práce by měla být vědecky hodnocena, je součást Mertonových kritérií vědy (opět Koukolík a Drtilová, 2002). V současnosti existence internetu výrazně zrychlila komunikaci, a tím i zpětnou vazbu uvnitř vědecké komunity. Publikuje se jistě nebývale mnoho, vznikla řada vědeckých časopisů a usnadnil se též způsob komunikace s jejich redakcemi. Mnozí, kteří se pohybují na hranici přijatelnosti jejich prací časopisem, často rezignují na publikační aktivitu s různými odůvodněními na nesmyslnost hodnocení a tak dále.

Chtěli bychom říci, že nesouhlasíme s polemikou o tom, zda je třeba hodnotit vědeckou práci, či nikoli. Veďme debatu v rovině konkrétních hodnocení a jejich případných úprav. Vědecká práce je a musí být hodnocena vědecky. Vědecká práce je do jisté míry soutěž, je to soutěž myšlenek a přijatá publikace širokou vědeckou světovou komunitou je vrcholnouo dměnou vědcova úsilí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bibliometrie

O autorech

Vladislav Chrastný

Michael Komárek

Aleš Vaněk

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...