Hygienická zařízení pro kosmonauty

Odpověď na tuto otázku není zcela jednoduchá, protože existuje více způsobů, které závisí na tom, v jaké fázi kosmického letu se kosmonauti právě nacházejí. Píši jen o tom, jak to vypadá v současnosti, v době začátků kosmických letů byla situace mnohem komplikovanější.

• Během startu, prvních oběhů kolem Země a také během návratu na Zemi jsou kosmonauti v transportní lodi Sojuz oblečeni v lehkých skafandrech Sokol, které mají uvnitř plastové pytlíky. Do nich je zavedena cévka, kterou mají kosmonauti zasunutu do močového měchýře. Moč odtéká přímo do pytlíku. Podobně je tomu i v případě výstupu do volného kosmického prostoru. Nepředpokládá se, že by v té době šli kosmonauti na velkou stranu, pro případ nouze mají ve skafandru plenky.
• Při pobytu v transportní lodi bez skafandru konají malou potřebu do odsávacích nástavců, jimiž je mírným podtlakem vzduchu odsávána moč do sběrné nádoby a odtud vypouštěna mimo loď. Co se týče velké potřeby, dnes zřejmě kosmonauti používají podobný způsob, jaký byl zaveden na lodích Apollo, tj. mají pro ten případ plastové pytlíky se ztuženým plastovým okrajem, který slouží jako „obruba“ nočníku. Do pytlíku je předem přidána chemikálie, která brání hnití výkalů a dezinfikuje je. Použitý pytlík se zalepí a umístí do odpadků.
• Na palubě raketoplánu a na kosmické stanici ISS je kompletní záchod, který se trochu podobá záchodům ve vlacích a letadlech – má na dně záklopku, jíž se hermeticky uzavírá. Prkénko je na rozdíl od pozemských záchodů profilováno pro co nejlepší dosednutí (jakési sedlo). Pro malou potřebu jsou vpředu před prkénkem hadice s individuálními nástavci, po několika dnech se z hygienických důvodů vyměňují. Samozřejmě jsou tvarově jiné pro muže a pro ženy. Moč se opět mírným podtlakem odsává do sběrné nádrže. Z raketoplánů se čas od času, když se nádrž naplní, vypouští moč do kosmického prostoru. Ze stanice se moč nevypouští, skladuje se, aby se neznečišťovalo okolí. Oblak vypuštěné moči by mohl rušit vědecká pozorování, popřípadě znečistit přístroje umístěné vně stanice.

Před odletem nákladních lodí Progress, které mj. vozí na stanici v nádržích systému Rodnik vodu, se po přečerpání vody do nádrží pitné vody na stanici naopak moč ze stanice přečerpá do vyprázdněných nádrží po vodě. Po odletu je Progress naveden do zemské atmosféry, kde shoří a moč se rozptýlí nad Tichým oceánem.

Velká potřeba se vykonává víceméně běžným způsobem, kosmonaut sedí na prkénku. Opět se zapne odsávání, které strhává exkrement do záchodu. Další osud výkalu je trochu jiný v raketoplánu než na stanici. Raketoplán má v příslušné nádrži rotor (v podstatě lopatkové kolo), který zajistí, že se exkrementy odstředivou silou „přilepí“ na válcové boční stěny nádrže. Po vykonání potřeby se záchod hermeticky uzavře a nádoba s výkaly se odvětrá do vakua; exkrementy se částečně vysuší a ztvrdnou. Na kosmické stanici ISS je ve zvláštní nádrži roztok kyseliny chromsírové (silné oxidující žíraviny). Po vykonání potřeby automatický dávkovač přidá troška roztoku k exkrementům; ty se rozloží a rozpustí. Vše se pak shromažďuje v odpadní nádrži podobně jako moč. Podrobný popis palubního záchodu na raketoplánu najdete na webové adrese: www.spaceflight.nasa.gov/shuttle/reference/.... Připojuji také obrázek se schématem záchodu v raketoplánu.