mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Hustota lidské populace a biodiverzita

 |  3. 7. 2003
 |  Vesmír 82, 403, 2003/7

V Evropě je druhová bohatost cévnatých rostlin, obojživelníků a plazů, savců a ptáků vyšší v místech s větší hustotou zalidnění. Vztah však není úplně lineární – největší bohatství druhů je tam, kde je středně husté lidské osídlení. V oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva, jako jsou průmyslové aglomerace na jihu Anglie, země Beneluxu nebo severní Itálie, je druhová rozmanitost živočichů a rostlin chudší, přesto je tam druhů více než v těch nejřidčeji obydlených územích. Tato zjištění lze vysvětlit několika způsoby: Jednak by mohlo jít o náhodnou souvislost, což je však nepravděpodobné, protože v podobném vztahu je diverzita organizmů a hustota lidské populace i v Africe a v Severní Americe. Další vysvětlení se týká rozmanitosti prostředí – krajina osídlená lidmi nabízí pestřejší mozaiku než třeba téměř nedotčená severská tajga, přičemž je známo, že počet druhů s mozaikovitostí prostředí stoupá. Asi nejzajímavější hypotéza upozorňuje na historické aspekty vývoje osídlení a geografických areálů organizmů. V ledových dobách nacházeli lidé, rostliny a živočichové útočiště před nepříznivým klimatem ve stejných místech a právě v těchto glaciálních útočištích se dodnes mohla udržet jak vysoká biologická diverzita, tak vyšší hustota zalidnění. Podobný obraz ovšem poskytuje i vztah diverzity, počtu obyvatel a produktivity prostředí, kdy nejvíce lidí i druhů žije v nejproduktivnějších oblastech, které se zároveň překrývají i s glaciálními útočišti. Jako poslední možné vysvětlení se uvádí přímý vliv lidí na organizmy – v obecně dosti zalidněné Evropě mohou přežít jen ty druhy, které byly vůči různým tlakům vyvolaným lidskou činností odolné. Pak nepřekvapí, že právě oblasti, kde je lidí více, hostí i větší množství těchto druhů. (Global Ecology and Biogeography 12, 5–12, 2003)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...