Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Howard M. Temin /1934–1994/

Publikováno: Vesmír 73, 293, 1994/5
Rubrika: Aktuality

9. února 1994 zemřel na adenokarcinom plic profesor onkologie na Wisconsinské univerzitě, virolog Howard M. Temin. Jeho „boj proti všem“ krásně popisují J. Závada a V. Vonka v knize „Záhada rakoviny“ (Mladá fronta, Praha 1984). V polovině 60. let přišel totiž s myšlenkou, že při reprodukci onkovirů se RNA nejprve přepíše do nové molekuly DNA, ta se začlení do buněčné RNA (provirus). Když už je provirus zabudován do chromozomální DNA, buněčné enzymy jej replikují spolu s vlastní DNA. Do té doby většina molekulárních biologů a genetiků považovala za svaté, že genetická informace putuje pouze z DNA přes RNA do proteinů.

Nedůvěru a kritiku vědecké obce provázely i neúspěšné pokusy prokázat tuto hypotézu experimentálně. Existenci enzymu pro obrácený přepis – reverzní transkriptázy – se Teminovi podařilo prokázat až r. 1970, konkrétně pro kuřecí retrovirus (Nature 226, 1211, 1970). Současně s ním to potvrdil i D. Baltimore pro retrovirus myší leukemie. Význam reverzních transkriptáz byl již r. 1975 oceněn Nobelovou cenou (sdíleli ji s ním D. Baltimore a R. Dulbecco). Bezprostředně po objevu reverzních transkritptáz byly objeveny i lidské retroviry, viry leukemie (HTLV-I a HTLV-II) a HIV.

Temin byl jedním ze vzácných badatelů. V době, která se zalykala řečmi o týmové práci a megaprojektech, Temin sázel na jednotlivce a na jejich tvořivost. Právě tak zůstal čistým akademickým badatelem v době, kdy je normální, že úspěšní badatelé v biomedicíně se pouštějí do podnikání. Když se jej Robert C. Gallo zeptal proč, Temin odpověděl: “Musí existovat alespoň jedna kontrola všech těch jejich experimentů.″

Nature, 368, 17, 1994

Diskuse

Žádné příspěvky