Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Hongkong nad zemí

Publikováno: Vesmír 95, 182, 2016/3
Rubrika: Architektura

Walter Benjamin zkoumal ve svém slavném textu Paříž, hlavní město devatenáctého století pasáže tohoto města světel, tedy jakési umělé, kryté ulice, v nichž se nejčastěji nacházely obchody, a popisoval i společenský dopad tohoto nového – vpravdě moderního – městského světa. Výhodou pasáží proti ulici bylo, že lidé toto prostředí lépe ovládali: nepršelo tam ani nesněžilo, bylo možné je vhodně osvětlit, a tak skutečně fungovalo jako lidmi vytvořený vlastní svět. Není divu, že taková místa přitahovala pozornost těch, kdo nejvíce žili městem: pařížských flâneurů, bloumajících po městě.

Přibližně o sto padesát let později se lze setkat se snahou, která má velmi podobný dopad na prožívání města. Pokud již chodník nestačí a venkovní klima je tropické, může být odpovědí snaha navzájem propojit jednotlivé klimatizované prostory domů pomocí mostů, „pasáží“ visutých nad ulicí. Když se Paříž převede ad absurdum, vznikne Hongkong s jeho elevated ground, vyvýšenou úrovní pro chodce, komplexním, jakkoliv neúplným propojením města na úrovni prvního (či výjimečně i vyššího) patra.

Jde o to, že v nejzahuštěnější a také nejdražší části města Hong Kong Island, která sestává téměř jen z výškových budov, začala postupně vznikat mostní propojení jednotlivých mrakodrapů, aby uživatelé nemuseli vycházet ven na přelidněné chodníky a přecházet rušné ulice. Postupně se tato síť cest rozšiřovala, až obsáhla velkou oblast centra ostrova, a stále se rozrůstá. Z přístavního mola trajektů tak lze projít několika desítkami městských bloků a stovkami budov a dostat se do rozličných koutů města, aniž by se člověk dotkl země, zastavil ho semafor, ohrozilo ho auto. Většina novostaveb se přizpůsobila a utvořila „obchodní pasáž“, která je visutými tunely napojena na další pasáže. Pomocí eskalátorů a schodišť je tato pěší síť propojená se zemí a s metrem, jehož jednotlivé stanice také roztahují kilometry chapadel podzemních koridorů do neuvěřitelně vzdálených míst. Výsledkem je ztrojení úrovně: podzemní rovina s metrem, koridory a podchody, původní terén s chodníky a vyvýšená úroveň mostů či tunelů. Celek se zdá být městem, jaké tu ještě nebylo.

Pro obyvatele i návštěvníka vzniká nová zkušenost. Prochází-li ve vyšší úrovni, má ulici pod sebou jako na dlani a zároveň je součástí „nekončícího interiéru“ města v „budově bez konce“. Interiéry nebývají sice umělecky nejhodnotnější, je to však svět lidí, lidem určený a jim uzpůsobený. Je plný obchodů, restaurací, jídelen i nejrůznějších služeb, a ať již to chápeme jako pozitivum či ne, je téměř celý klimatizovaný. I zde tedy hraje roli skutečnost, že člověk toto prostředí lépe ovládá a přizpůsobuje svým potřebám.

Důvody, proč investoři neváhají svou stavbu zapojit, jsou praktické a komerční, a jistě tato skutečnost nevznikla kvůli novému prožívání města. Pařížské pasáže se však koneckonců také nestavěly flâneurům k vycházkám… Právě oni se však s novým prostředím výjimečně sžili, porozuměli mu a vyjádřili ho. Zdali bude něco obdobného platit i o dnešním Hongkongu, zatím nikdo neví, jisté je, že zde již vzniklo dosti nově pojaté velkoměsto nabízející člověku novou zkušenost, a ta si, doufejme, najde nové vyjádření kulturou, uměním.

Bez avantgardních manifestů se tu uskutečňuje vize některých modernistů o městě, jež bude cele dílem člověka, který už ani nebude „chodit po zemi“. Přes veškerou lidnatost Hongkongu a mimořádnou koncentraci lidí i všeho, je toto město pro lidi a celý systém zvýšených úrovní to dobře ukazuje.

Obrázky

Soubory

článek ve formátu pdf: V201603_182-184.pdf (532 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky