Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Hluboké změny ve výrobě a spotřebě energií

Charakteristika 21. století?
Publikováno: Vesmír 85, 18, 2006/1

Ze šesti miliard lidí mají zhruba dvě miliardy pohodlný a stálý přístup k energii, další třetina má k ní přístup omezený a poslední třetina – celé dvě miliardy lidí – v podstatě nemá přístup k elektřině, a tedy ani k moderním službám, které jsou na ní závislé.

Spotřeba energie roste. V rámci České republiky i v rámci EU roste také závislost na dovozu energií (v současnosti EU dováží asi 50 % energie a odhaduje se, že tento podíl v rozmezí let 2020–2030 stoupne na 70 %; ČR dnes dováží asi 41 % energie a roku 2030 jí bude dovážet asi 58 %). Dostupnost bezpečných, udržitelných a konkurenceschopných zdrojů energie je však podstatná pro ekonomický růst, prosperitu i kvalitu života. Jestliže Evropané mají tyto nároky, pak Evropská unie stojí před úkolem zajistit dodávky energií, a přitom dodržet dost vysoké standardy ochrany životního prostředí.

„Nejde o to, že nebude energie, ale že nebude přijatelné životní prostředí, tj. že vyčerpáme kapacitu atmosféry, vod, půdy a bioty vyrovnat se s účinky spojenými se získáváním energie, jejím transportem a užitím bez nepřijatelných důsledků pro úroveň lidského života,“ říká John Holdren z Harvardovy univerzity.

Silným motivem pro výzkum a vývoj v oblasti energetiky je vědomí, že globální ekonomika bude ohrožená, pokud bude doprava závislá na ropě. Experti upozorňují, že přechod od ropy k jiným zdrojům energie nemusí být nutně bez otřesů a pravděpodobně už vůbec nebude v cenách tak nízkých, jakým se těší uživatelé ropy dnes. Rovněž tak vědomí, že celosvětově závisí polovina všech pracovních míst na zdrojích, jež jsou ovlivňovány klimatickými změnami, znepokojuje nejen vnímavou veřejnost, ale i vládní struktury. Co se týče možných změn klimatu, osciluje veřejné mínění od odmítavých postojů až po silnou podporu neodkladných opatření, či dokonce násilných akcí.

Ukazuje se, že omezení emisí v rámci snah zmírnit globální oteplování (či dokonce mu zabránit) je obtížnější, než evropští optimisté v Kjótu předpokládali. Průzkumy veřejného mínění (Eurobarometr) ukazují, že pro 65 % Evropanů by byla jaderná energie přijatelnou volbou, jestliže se úspěšně vyřeší problém jaderného odpadu.

Evropská komise předložila roku 2000 „zelený“ dokument „K evropské strategii bezpečného zajištění energie“. Jaderná energie hrála v této diskusi důležitou roli. Jeden ze závěrů diskuse zněl, že jaderná energie má být jednou z možností pro budoucnost. V Evropské unii je kolem 150 jaderných reaktorů, které produkují přes 35 % elektrické energie. Protože jaderná energie neprodukuje oxid uhličitý, odpovídá to 300 milionům tun oxidu uhličitého ročně, jimiž by jinak zatížila životní prostředí výroba této energie z fosilních paliv. Jestliže chceme uspokojit požadavky na výrobu „nezávadné“ energie, nemohou být jaderná energie a nové obnovitelné zdroje energie vnímány jako rivalové.

Odhaduje se, že do výzkumu a vývoje energetiky bude v příštích dvou desetiletích investováno přes 1500 miliard dolarů. 1) To je spolu s předchozími úvahami více než dostatečný důvod k tomu, aby byla výzkumu v této oblasti věnována systematičtější pozornost v příštích číslech Vesmíru.

Začneme rozborem energetických potřeb z hlediska České republiky, abychom měli vodítka pro perspektivy jednotlivých technologií. Dalšími tématy budou perspektivy jednotlivých technologií výroby energie včetně odpadů z těchto technologií a vedlejších účinků.

Jedno z témat bude věnováno iniciativě zvané „Fórum 4. generace“. To je iniciativa koordinující strategii, priority a metodologii výzkumu technologií jaderných reaktorů. Členy této iniciativy jsou Argentina, Brazílie, Euratom, Francie, Japonsko, Jihoafrická republika, Jižní Korea, Kanada, Velká Británie, Švýcarsko a USA. Formálně byla založena v květnu 2001. Iniciativa se shodla na šesti konceptech pokročilých reaktorů, které by měly být vyvinuty v období 2010 až 2030. Čtyři z těchto technologií mají umožňovat termochemickou produkci vodíku.

Důležité je začít. Prezident Kennedy rád citoval jednu historku o francouzském maršálovi L. H. G. Lyauteyovi. Když maršálův zahradník namítal, že strom, který má zasadit, pokvete až za celá desetiletí, maršál mu přikázal: „V tom případě jej zasaďte hned!“

Reformy energetického hospodářství od vyhledávání paliv přes jejich těžbu, výrobu a přenos energie až k trhu s elektrickou energií vycházejí z velmi rozdílných výchozích technologických, geofyzikálních a sociálně ekonomických podmínek, z rozdílně formulovaných priorit a jsou různě motivovány. Jedním z hnacích momentů významného podílu zásahů do energetické politiky států i nadstátních systémů je falešná představa o schopnosti trhu nahradit koherentní energetickou politiku, nebo dokonce strategii. Spolehlivá energetika je klíčovou podmínkou hospodářské a politické stability státu, dodávka energie jako veřejná služba je neopomenutelná, energii nelze nahradit ničím jiným, a proto trh s elektřinou nikdy nebude „standardním trhem“, obvyklým pro ostatní komodity.

Většina zemí v současné době směřuje k uplatnění trhu v elektroenergetice různou rychlostí a různými způsoby, ale s využitím subsidiarity, tj. při rozumném a zdůvodněném zachování výhod pro národní hospodářství.

Strategicky nejdůležitější otázkou je, zda politicky deklarované a prosazované záměry reforem energetiky budou skutečně dosaženy na úrovni a v kvalitě, kterou předpokládá politická moc. V tomto směru nejenže neexistují záruky, ale již dnes existují závažné pochybnosti a očekává se, že k současným problémům přibudou další.

Představy formulované světovými renomovanými organizacemi, jako jsou EPRI, WEC a OECD, vykreslují problémy světového energetického hospodářství ostře, analyticky a vědecky odůvodněně – výrazně ostřeji než národní energetické strategie.

Zdánlivě je nepochopitelné, proč první vládou, která vypracovala strategický dokument zaměřený na dlouhodobý energetický program, byla právě exekutiva USA. Proč vedení nejvýznamnější světové ekonomiky, založené na svobodě podnikání, vypracovalo dlouhodobý plán závazný prakticky pro všechny resorty? Důvod byl prostý: obavy ze stoupající závislosti na dovozu paliv a obavy o energetickou budoucnost hospodářství USA, na níž závisí hospodářská i politická stabilita.

Petr Otčenášek

Mezi nejvýznamnjší dokumenty zamené na dlouhodobé zabezpeení spolehlivých dodávek energie, poznání podstatných problém a korigování minulých chybných hodnocení a z nich petrvávajících nereálných stanovisek patí:

  • National Energy Policy USA (May 2001),
  • Zelená kniha jako podklad EU „K evropské strategii pro zabezpeení dodávek energie“,
  • francouzská „Étude économique prospective de la filičre électrique nucléair“ (2003),
  • „Strategy of nuclear power development in Russia in the first half of the 21st century“ (2003),
  • White Paper GB,
  • korejský dokument KAERI.
  • Petr Otčenášek

    Soubory

    článek ve formátu pdf: 200601_V018-019.pdf (239 kB)

    Diskuse

    Žádné příspěvky