Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Hafo a hafol

 |  14. 4. 2005
 |  Vesmír 84, 186, 2005/4

V jazyce mládeže je dnes populární expresivní výraz slangového charakteru hafo – množství něčeho, někdy i přebytek (bylo tam hafo lidí, přišlo mi hafo mailů, mám hafo starostí). Buď se neskloňuje, nebo se skloňuje podle vzoru město (přišel jsem s hafo lidmi či s hafem lidí). Odkud podivné slovo pochází, to žádný z uživatelů neví.

Je české, nebo cizí? Hledejme něco podobného v domácích slovnících: V moravských dialektech se vyskytoval hafol ve významu chomáč, chuchvalec (z něm. dial. HanfelHandwoll – hrst), též hafel, hafok, hafolec. Podle údajů Českého jazykového atlasu tyto dialektizmy znamenají chumáč, trs, popř. množství (ovoce). Ve spisovné češtině by tomu odpovídala přehršel (zprvu množství, které se vejde do hrsti, později množství blíže neurčené), v angličtině handful (plná hrst). Lze tedy předpokládat, že výraz hafo vznikl na Moravě? Pro tento výklad by svědčilo i jeho zahrnutí do Velkého slovníku hantecu (FT Records, Brno 2000). A proč se toto slovo těší mezi mladými takové oblibě? Je úsporné a nahrazuje hned několik neutrálních slov, jako jsou spousta, hodně, příliš.

Krom toho je neotřelé, tudíž uživateli umožňuje vysokou míru sebevyjádření. Podobně motivované jsou patrně v jazyce mládeže posuny ve významu slov hustýdrsný (film), jimiž lze vyjádřit krásný, úžasný, skvělý, nádherný, dojemný stejně dobře jako ošklivý, děsný, odporný, strašidelný. Mým cílem není hájit expresivní slova slangového charakteru, rozumět jim ale můžeme. Tím spíš, že sami používáme nejedno slovo, které spadá spíš do oborového slangu než do odborné terminologie v pravém slova smyslu. (Naše řeč 87, 270, 2004/5)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Loucká

Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...