Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Fullereny i na Pravčické bráně?

Publikováno: Vesmír 77, 549, 1998/10
Obor: Geologie

V. Cílek říká, že uvítá jakoukoliv zprávu o stopách blesku, jako je zmíněný „ohnivec“. Možná, že by stálo za to prozkoumat stopu poměrně starou, ale zcela jistě mimořádnou. Stopu po blesku, který uhodil do pískovcové věže zvané List na Hrubé skále u Turnova 7. 6. 1969. Ten den tam bylo poměrně husto horolezců. Asi ve 14 h přišla malá místní bouřka. Musel jsem odjet dříve, a tak jsem sledoval osamělý mohutný cumulonimbus nad Hrubou skálou už z dálky. Trochu škodolibě jsem si pomyslil, že toho kamarádi stejně moc nevylezou, protože bude pršet. Netušil jsem ovšem, k jak tragické události dojde. Náhlý prudký déšť zahnal skupinu horolezců do úkrytu pod skalní převisy pískovcové věže zvané List. Dvě dívky ani nestačily slanit až dolů a zůstaly v jeskyňce asi 5 m nad zemí. Jeden z prvních blesků zasáhl sousední, o něco vyšší věž zvanou Větrník, přeskočil na List a sjel do země. Následky byly katastrofální. Jedna z horolezkyň ve zmíněné jeskyňce a jeden kamarád dole pod převisem byli mrtvi a ostatní skončili s různými stupni popálení. Po rekonstrukci se ukázalo, že stupeň postižení spíše záležel na tom, jakému krokovému napětí byl kdo vzhledem ke své poloze vystaven, než že by blesk „vběhl“ pod převis. Oba mrtví zaujímali polohu vleže a byli tedy vystaveni největšímu krokovému napětí.

Blesk vypálil na povrchu skály několik cest širokých 10–20 cm. Na některých místech odprýskla jen povrchová krusta, jinde byl skelný povrch. Okolo skály byla spousta pískovcových úlomků. Místy cesta tvořila korýtko až 5 cm hluboké. Uvedené dráhy vedly do země poměrně daleko od úkrytu horolezců, což podporuje hypotézu, že úrazy byly vyvolány krokovým napětím a ne přímým výbojem. Snad by se dráha dala najít ještě dnes, existuje řada pamětníků. Zřejmě muselo jít o blesk zcela mimořádný. Kdo se pohybuje po skalách, ví, jak často bývají vrcholy zasaženy bleskem. Kdyby takové stopy zanechal třeba každý desátý blesk, musela by většina pískovcových věží viditelně ubývat v časových horizontech mnohem kratších, než jsou geologické.

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1998_V547-549.pdf (130 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky