Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Faraon „včelařem“?

První egyptská vyobrazení včely

Publikováno: Vesmír 93, 504, 2014/9
Obor: Historie

Nejstarší dochovaná vyobrazení včely (Apis mellifera lamarckii) se bezprostředně vztahují k egyptskému vládci, který se jako král Horního a Dolního Egypta tradičně označoval Ten, který náleží ostřici a včele (Vesmír 93, 234, 2014/4). Prvním, kdo použil tento titul, byl kolem roku 3000 př. n. l. Den – významný panovník 1. Dynastie, jemuž se během padesátileté vlády podařilo rozhodným způsobem upevnit formující se egyptský stát.

Zobrazení včel z období Denovy vlády (obr. 2) se nacházejí na různých kamenných, dřevěných, hliněných, kostěných a slonovinových předmětech, pocházejících většinou z jeho hrobky v posvátném hornoegyptském Abydu (dnešní Arábě el-Madfúně). Naopak posledními nositeli zmíněného egyptského královského titulu byli římští císaři Dioklecián (284–305) a Maximinus Daia (305–313). V jejich případě se však tento titul psal hieroglyfickou značkou představující sluneční kotouč se dvěma kobrami považovanými za ochránkyně krále. Původní způsob psaní (tedy ostřicí a včelou) naposledy použil císař Commodus (180–192).

Hieroglyfická značka představující včelu byla již v době 1. dynastie také součástí psaní tří významných úřednických titulů: nositele pečeti krále Dolního Egypta, tesaře krále Dolního Egypta a služebníka krále Dolního Egypta. Zatímco tesař dolnoegyptského krále měl na starosti kácení stromů a jejich přepravu do sídelního města a dodávání různých druhů dřeva pro stavební účely a stavbu lodí, nositel pečeti byl jako vůbec nejdůležitější královský úředník odpovědný za zásobování paláce tuzemskými i dováženými potravinami (obilím, chlebem, masem, ovocem, zeleninou, olejem, pivem a vínem), spravoval státní finance a plnil úlohu kancléře. Mezi nositeli pečeti nejvíc proslul věhlasný mudrc a lékař Imhotep, považovaný za stavitele nejstarší stupňovité pyramidy panovníka Necericheta Džosera (okolo 2700 př. n. l.) v Sakkáře. O existenci Imhotepa, který byl později ztotožněn s řeckým bohem lékařství Asklépiem, se přitom dlouho pochybovalo, dokud nebyl r. 1926 nalezen v Sakkáře podstavec Džoserovy vápencové sochy, na němž bylo uvedeno Imhotepovo jméno a tituly (obr. 5). Na prvním místě je zmíněn právě jeho titul nositel pečeti krále Dolního Egypta.

Úzká souvislost mezi včelou a Dolním Egyptem (a tedy i dolnoegyptským králem) se obvykle vysvětluje rozšířením včel a intenzivním včelařstvím v nilské deltě, což vedlo již v rané dynastické době k tomu, že se včela stala heraldickým symbolem severní části země. Chov včel je ostatně dodnes soustředěn právě do této oblasti (obr. 1, 3 a 4).

Jiný (a dnes zcela zapomenutý) výklad podal egyptský učenec Hórapollo, který žil na přelomu 4. a 5. století. V koptštině (posledním vývojovém stupni egyptštiny) vydal pozoruhodný dvoudílný spis Hieroglyphica, v němž se zamýšlel nad významy jednotlivých hieroglyfických značek, přičemž mnohé z nich určil správně. Jeho spis se však dochoval pouze v řeckém překladu, který byl objeven teprve r. 1419 na ostrově Ándros. O hieroglyfické značce představující včelu Hórapollo uvedl (I, 62):

„Když chcete zobrazit lid oddaný králi, namalujete včelu. Neboť ona má jako jediné ze všech zvířat svého krále, kterého následuje celé včelstvo, právě tak jako lidé poslouchají krále. S dobrotou medu a silou žihadla tohoto zvířete se odkazuje na to, že král je dobrotivý a zároveň horlivý, což se týká spravedlnosti a správy.“

Hórapollo se tedy domníval, že egyptské označení vládce bit („včela, včelař, med“) vzniklo z představy, že včely poslouchají svého krále, stejně jako lidé. Nic na tom nemění mylné určení mužského pohlaví včelí královny (oplozené matky), jehož se předtím drželi i slavní antičtí autoři jako například Aristotelés, Vergilius nebo Plinius Starší.

V poslední době i tak někteří egyptologové zpochybnili geografický aspekt titulu král Dolního Egypta, když se opírají o etymologii tohoto slova (na základě srovnání s berberskými, kušitskými a čadskými jazyky) a vykládají zobrazení včely nikoli jako symbol Dolního Egypta, ale jako označení krále ve významu „velkého, silného muže“. A nechybí ani názor, že výraz bit by se měl chápat přímo ve významu „včelař“, což by potom odráželo úlohu faraona jako žijícího boha odpovědného za hospodářskou prosperitu celé země a její efektivní správu. Věřme, že nám objevy dosud neznámých písemných a ikonografických pramenů a další bádání pomohou zodpovědět i tuto otázku.

Soubory

článek ve formátu pdf: 201409_504-505.pdf (492 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky