Aktuální číslo:

Eye tracking

Od duševního zdraví k umělecké intenci

Pavel Kozelka, Petr Adámek, Dominika Grygarová

| 7. 1. 2016

| Vesmír 95, 28, 2016/1

| Téma: Hlava

Lidské oko je jedním z nejdůležitějších smyslových orgánů. Samo slovní spojení „podívat se na něco“ není pouze apelem k zaměření pohledu kamsi, obsahuje v sobě též návrh k prozkoumání či poznání. Podobně metoda eye trackingu neboli měření očních pohybů neposkytuje pouze informace o tom, kam se kdo dívá, nýbrž i jak se dívá.

OKO SE NEUSTÁLE POHYBUJE, i během upřeného pohledu dochází k miniaturním vychýlením, která nejsme schopni v běžném kontaktu zaznamenat. Ale i tyto nejmenší pohyby jsme díky technologickému pokroku v posledních letech schopni měřit.

V eye trackingu se tradičně rozlišuje mezi sakádami, což jsou velice rychlé skokové pohyby oka, plynulými sledovacími pohyby, majícími za úkol udržet obraz pomalu se pohybujícího objektu v místě žluté skvrny na sítnici, a fixacemi, kdy oko zůstává relativně nehybné. Právě během fixací dochází k samotnému vizuálnímu vnímání, které je v okamžicích sakád potlačeno.

POHLED DO HISTORIE

Počátky dějin záznamu očních pohybů se datují do sedmdesátých let 19. století a jsou svázány s výzkumy nystagmu (nekontrolovaného kmitavého pohybu očí) a čtení. Průkopníky v tomto ohledu byli L. É. Javal, E. Hering a M. Lamare. První exaktní metodu schopnou mechanicky zaznamenat pohyby oka zavádí E. Huey (1908): k zornici oka připevnil kovovou jehlu, která mechanicky zaznamenávala pohyb oka na papírový pás. Elegantnější alternativu, stále však pod anestezií, představili F. A. Trendelenburg a W. Marx (1911) – jehlu nahradili zrcátkem připevněným na kontaktní čočce a jeho odraz zaznamenávali na světlocitlivý papír. Neinvazivní, avšak méně přesné metody využívající sekvenční fotografie se vyvíjely paralelně, postupem času se však frekvence záznamu snímků a přesnost zvyšovaly: při vyhodnocování byla sledována tečka běloby, později rtuti, aplikovaná dobrovolníkovi do oka, a od padesátých let i na čelo kvůli korekci pohybů hlavy.

Moderní přístroje jsou již zcela neinvazivní díky využití infračervené kamery snímající odraz IR paprsku od různých povrchů oka. Dnes, na začátku 21. století, dokážeme v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ) díky modernímu přístroji (EyeLink 1000 Plus, SR Research) získat videookulografický záznam oka v různých podmínkách, dokonce i během vyšetření pacienta magnetickou rezonancí. Vysoké vzorkovací frekvence (až 2000 Hz) nám dovolují zkoumat i miniaturní pohyby jako tremor, drift či mikrosakády.

EYE TRACKING V PSYCHIATRII

Mechanismy řízení a průběhu očních pohybů jsou zapojeny do širokého procesu kognitivního zpracování informací. V posledních letech dochází na poli eye trackingu ke snaze identifikovat abnormality ve vzorcích okulomotorického chování tak, aby bylo možné odhalit neuropatologii duševních poruch a onemocnění.