Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Extrémní touha po čistotě znečišťuje řeky

Bílina – stále jedna z nejšpinavějších řek v zemi
Publikováno: Vesmír 86, 249, 2007/4
Obor: Ekologie

Starý Most musel v minulosti ustoupit těžbě uhlí. Tyto významné zásahy se dotkly i řeky Bíliny, která původně protékala středem královského města. Na několika místech byla přeložena a v oblasti Ervěnického koridoru teče dokonce několik kilometrů potrubím (viz obr.). Řeka Bílina byla už od čtyřicátých let minulého století kontaminována odpady z chemických výrob na Mostecku a Ústecku (viz Vesmír 73, 558, 1994/10). Významné bylo především fenolové zamoření, které se projevovalo intenzivním zápachem. Přestože se v řece zabydlují i druhy vyžadující čistší prostředí (rybáři zde chytili úhoře), kvalita vody není stále uspokojivá. Při vyšších průtocích se začnou ze dna zvedat jemnozrnné látky pocházející z chemických a elektrárenských provozů.

V horním úseku nad Jirkovem splňuje kvalita vody dokonce kritéria pro kojence. Od Jirkova níže se však znečištění výrazně zvyšuje mikrobiálně, obsahem amoniakálního dusíku i nízkou koncentrací kyslíku. V některých místech je znečištěna velmi silně (až V. třída znečištění). Samočisticí schopnost je omezena také nízkým průtokem, značné množství vody totiž na Mostecku z Bíliny odebírá Chemopetrol, a. s.

Bílina se vlévá do Labe v Ústí nad Labem, kde dlouhodobě dosahuje nejhoršího znečištění. Obsah rtuti se po ekologizaci ve Spolchemii podařilo razantně snížit. Kvůli špatné kvalitě vody v Bílině se rovněž upustilo od plánu napouštění jezera Most z tohoto zdroje. Jezero Most je projektováno na místě likvidovaného lomu Ležáky a jeho rozloha by měla být 311 ha s maximální hloubkou 75 m. Jezero bude nakonec plněno průmyslovým vodovodem z Ohře, na který bude napojen trubní přivaděč.

O krmení vodního květu
Na znečištění vodních toků se však nepodepisuje pouze průmysl a zemědělství. Svým dílem přispívá každý z nás. Až budete nešťastně hledět na zelenou vodu, ve které jste se chtěli vykoupat, zkuste se zamyslet, zda vodní květ „nekrmíte“ také vy. Používáním prášků obsahujících fosfáty totiž přispíváme k růstu zelených řas a sinic (tzv. eutrofizaci), a tím k znečištění vodních toků. V takové vodě je pak málo kyslíku pro vodní organizmy, koupat se v ní je nebezpečné, hrozí alergické reakce, popř. i vážné poškození zdraví. Běžné prací prostředky obsahují až 14 různých látek, které se po vyprání prádla dostávají do odpadní vody a do životního prostředí (viz tab.). Při výběru pracího prášku bychom měli kromě jeho ceny, výhodnosti balení a kvality také zvažovat, co způsobí v životním prostředí.

Konec fosfátových pracích prášků
Ekologické poradny, zejména jihočeská Rosa, léta doporučovaly používání bezfosfátových pracích prostředků. V některých státech byla výroba fosfátových prášků zakázána a po dlouhé době se k tomuto rozumného kroku rozhodla i ČR. Loni ministr životního prostředí podepsal nařízení, podle něhož nesmí být prášky s fosfáty, resp. s obsahem fosfátů vyšším než půl procenta, od 1. října 2006 v prodeji. Bezpochyby jde o jeden z důležitých kroků snižujících znečištění českých vod.

Čistota nade vše?
Podle amerických výzkumů se na znečištění vodních toků podílí ve velké míře obliba antimikrobiálních mýdel, šamponů a čisticích prostředků. Na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru sledovali osud triclocarbanu, látky používané v přípravcích s antimikrobiálním účinkem, během jeho průchodu čističkou odpadních vod. Jak známo, v biologickém stupni čištění odpadních vod se využívá schopnost mikroorganizmů rozkládat organický odpad. Antimikrobiální přísady obsažené v mýdlech a řadě čisticích prostředků však zahubí i tyto užitečné organizmy. Menší část těchto přísad opustí čističku a vodními toky se dostává dál až do potravinových řetězců. Větší část zůstává přítomna v kalech. Podle údajů Národní akademie věd USA se 60 % pevného odpadu z amerických čističek dostává jako hnojivo na pole a další obdělávanou půdu (viz on-line rubriku časopisu Environmental Science and Technology, duben 2006).

Problematiku využití čistírenských kalů na zemědělské půdě u nás ošetřuje vyhláška č. 382/2001 Sb. Kaly s nejnižším obsahem škodlivin mohou být použity buď přímo k hnojení polí, anebo k výrobě kompostů, a potom k hnojení či využití při rekultivaci. Kaly s vyšším obsahem škodlivin se ukládají na skládky, nebo se spalují. Kritériem pro zařazení kalu je mikrobiální znečištění, obsah těžkých kovů, obsah PCB a také obsah látek označovaných AOX (halogenovaných organických sloučenin). Do poslední skupiny by spadal výše zmíněný triclocarban, který se chemicky velmi podobá nechvalně proslulým PCB. Nicméně je pravděpodobné, že se s antimikrobiálním mýd lem v jiné podobě ještě setkáme.

Podle Rolfa Haldena z univerzitního Centra veřejného zdraví v Baltimoru je na celé záležitosti tragikomické to, že (podle jím provedených testů) nás antibakteriální mýdlo neumyje o nic lépe než mýdlo obyčejné, a je tedy naprosto zbytečné.

Návrat k valchám? Není nutné.
Po přijetí vyhlášky MŽP, která zakazuje uvádět fosfátové prací prostředky na trh, by si možná laik mohl myslet, že všechny prostředky na trhu jsou již „ekologické“. Přestože obsah fosforu byl tím nejdůležitějším kritériem pro posouzení ekologické šetrnosti pracího prostředku, existují i další zásady pro výběr prášků a praní v nich:

  • Správně dávkujte. Čím tvrdší voda, tím vyšší dávka.
  • Silněji zašpiněné prádlo předem namočte, skvrny odstraňte dle starých osvědčených receptů.
  • Prádlo nepředpírejte. Ušetříte tak vodu, energii i prací prášek.
  • Plně využívejte kapacitu pračky.
  • Při nákupu nové pračky se zajímejte o její energetickou úspornost (energetický štítek).
  • Nepoužívejte univerzální prací prášky, vybírejte prášky na bílé a barevné prádlo.
  • Za vysoké teploty perte jen výjimečně (pro miminka či pro nemocné).
  • Nepoužívejte zbytečné avivážní prostředky. Příjemně měkké prádlo získáme rovněž sušením venku.
  • Dávejte přednost prostředkům se značkou „Ekologicky šetrný výrobek“.

Z ekologického hlediska jsou nejvhodnější takzvané kompaktní prací prostředky, kterých je na tuzemském trhu stále nedostatek. Jsou bezfosfátové, ale neobsahují ani plnidla. Dále existují tzv. stavebnicové prostředky, kdy se základní složka prostředku doplňuje podle typu prádla a prací teploty. Ty jsou nabízeny zatím zejména v síťovém prodeji.

Pro bílé prádlo se užívají prostředky, které obsahují navíc optické bělicí látky, překrývající nažloutlý nádech prádla. Ty se většinou obtížně rozkládají. Asi málokdo ví, že prádlo po nich není čistší, ale jen zářivější – mění lom světla na textilu. Pro vlastní praní nemají tedy význam. Podobného efektu lze dosáhnout i sušením na sluníčku.

Od doby, kdy se začaly používat avivážní prostředky, podstatně vzrostl počet onemocnění ekzémem. Navíc způsobují značné znečištění životního prostředí. Při jejich používání zvyšujeme i podíl obalů v odpadech.

Literatura

pubs.acs.org/journals/esthag/index.html – on-line rubrika časopisu Environmental Science and Technology: Popular antibacterial soap ingredient’s presence in environment could be cause for concern, Science News – duben 2006
hydro.chmi.cz/ – mapový server Českého hydrometeorologického ústavu, úsek hydrologie
www.voda.mze.cz/ – vodohospodářský informační portál VODA
indikatory.env.cz/ – indikátory životního prostředí
www.ekospotrebitel.cz/p05-praci-prasky.html – průvodce ekospotřebitele – prací prášky a mycí prostředky

Soubory

článek ve formátu pdf: 200704_V249-250.pdf (267 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky