Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Ekonomické souvislosti vědecké práce

Cyklotronová radiofarmaka
Publikováno: Vesmír 87, 168, 2008/3
Obor: Fyzika
Rubrika: Glosy

Po politických a ekonomických změnách roku 1989 byli vědečtí pracovníci konfrontováni s ekonomickými předpoklady své činnosti. Začali psát grantové žádosti a netrpělivě čekali na výsledky grantové soutěže. Už daleko méně bylo zvykem se zamýšlet nad možnými ekonomickými dopady vědecké práce.

V Ústavu jaderné fyziky AV ČR, kde provozujeme cyklotron U120M, se ekonomické souvislosti dostaly do popředí okamžitě. Přestože jaderní fyzikové provádějí na cyklotronu zajímavé experimenty s významnou mezinárodní účastí, bylo možné – i s podporou grantů – zajistit využití cyklotronu jen přibližně z jedné čtvrtiny. Bylo nám jasné, že nechat toto zařízení, v naší republice unikátní, zahálet po většinu roku by byla škoda. Proto jsme přikročili k výzkumu a vývoji radiofarmak a po úspěšném zaregistrování prvních z nich i k jejich výrobě a zásobování našich i zahraničních nemocnic. Radiofarmaka vyráběná na cyklotronu se používají nejčastěji pro diagnózu závažných onemocnění, kdežto radiofarmaka vyráběná na atomovém reaktoru k jejich léčbě. Poněvadž v řežském areálu jsou k dispozici dva reaktory, podílíme se také na výzkumu a vývoji terapeutických radiofarmak.

Výroba cyklotronových radiofarmak má některé zvláštnosti sovisející s krátkým poločasem rozpadu vyrobených iontů. Například nejčastěji používané radiofarmakum 18F-deoxyglucose má poločas rozpadu jenom 109 minut, to znamená, že při zásobování vzdálenějších nemocnic je třeba vyrobit větší množství radioaktivního izotopu 18F, kterým se značí molekuly glukózy. To se samozřejmě projeví i při výpočtech ceny přípravků. V současné době vyrábíme ještě dvě jiná radiofarmaka a připravujeme další.

Od letošního roku pracují ústavy Akademie věd ČR v režimu Veřejných výzkumných institucí, které si mohou zakládat dceřiné společnosti. Ty se budou zabývat výrobou a prodejem zboží, které vzniklo v důsledku úspěšného výzkumu a vývoje v mateřských ústavech.

K dalším úkolům vědeckých ústavů patří vytvářet podmínky pro vznik malých firem, které budou využívat výsledky výzkumu a vyvíjet vlastní výrobky. Samozřejmě jde zpravidla o špičkové technologie. Zejména krátce po vzniku těchto malých firem je pomoc zavedené vědecké instituce důležitá pro vytvoření infrastruktury malé firmy a její přežití.

Měli jsme štěstí, že krátce po roce 1989 se vrátili z úspěšné zahraniční pracovní cesty mladí fyzikové a chemici, kteří chtěli i na domácím pracovišti pokračovat ve svých výzkumech separace izotopů pomocí laserového paprsku a získané velmi čisté látky používat k výrobě léčiv. K tomu bylo zapotřebí zakoupit vhodný laser a vyčlenit nevelkou budovu, kde si mladí vědci vybudovali laboratoř, v níž se zabývali separací izotopů a holografií. Brzy se objevily první výsledky v podobě hologramů zobrazujících různá umělecká díla. Ukázalo se však, že skloubit práci v oblasti základního výzkumu s výrobou a prodejem hologramů bylo nemožné.

Proto se tato skupina rozhodla založit nevelkou firmu na výrobu hologramů pro záznam uměleckých děl a pro ochranu dokumentů a opustit Ústav jaderné fyziky AV ČR. Firma si počínala velmi dobře, stala se nositelem světových patentů, mimo jiné na holografické prášky, a dnes je součástí mezinárodní společnosti OPTAGLIO.

Soubory

článek v souboru pdf: 200803_V168-169.pdf (247 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky