Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Ekologické pokusy ve střední době kamenné

Publikováno: Vesmír 74, 333, 1995/6

Vesmír: MUDr. J. Vácha v eseji 74, 348, 1995/6 říká o vědě, že "usuzuje v podstatě stejně jako mladá dáma, která potkává při známé cestě do práce nápadně často jistého sympatického mladého muže: za tak vysokou častostí setkání možná něco vězí". V roce 1952 jste spolu s Františkem Proškem publikovali nálezy z převisu v Zátyní u Dubé. Loni a letos v blízkém okolí objevil a společně s Vámi vykopal Jiří Svoboda další tři převisy s podobnými nálezy. Vězí za tím něco?

V. Ložek: Dnes je tato krajina pískovců a písků velice chudá jak po botanické, tak po zoologické stránce. Zátyní - stejně jako další zmíněné další převisy - poskytlo velice bohaté nálezy měkkýšů a zčásti i obratlovců, o nichž není jasné, jak by v tomto prostředí mohli žít. V archeologickém kontextu je tam jedna fáze reprezentovaná střední dobou kamennou (mezolitem), tj. dobou lovců a rybářů, druhá kulturou lužickou, tedy rolníky a pastevci. Prvá spadá na počátek klimatického optima holocému (tj. doby poledové), druhá do konce tohoto optima. Vtip spočívá v tom, že podle nalezených ulit plžů tam kdysi muselo být dostatečně vlhko a mnohem bujnější vegetace než dnes. Jsou tam skalní druhy, o nichž si nedovedeme představit, že by dnes mohly žít na pískovcových skalách, takže musíme předpokládat, že v té době musely být okolní pískovce aspoň trochu vápnité.

Později, směrem k dnešku, nastal zvrat přírodních poměrů, takže kdysi poměrně bohatá krajina se změnila v chudou pískovcovou "pustinu", kde roste jen borovice, borůvky, vřes. Dnes v Zátyní žije 5 druhů plžů, tehdy jich tam však žilo 39. Nabízí se hypotéza, že se něco stalo. Po lužické okupaci zřejmě došlo ke zvýšené erozi a denudaci. Z toho by šlo soudit, že při degradaci krajiny sehrál roli lidský zásah. Ta shoda je v každém případě zajímavá.

Určité náznaky obdobných změn jsou i na Pálavě. Ukazuje se tak, že všelicos zajímavého se dá objevit i v krajinách, od nichž jsme si zatím mnoho neslibovali. Botanik Jiří Sádlo zde třeba objevil močál "U smrkové studánky", který je pozoruhodný tím, že ač rovněž leží v kyselém prostředí kvádrových pískovců, je sám vápnitý, takže se na něm mohly částečně zachovat fauna i flóra, doložené fosilními nálezy z převisů. Plyne z toho: i v pravěku nastávaly změny v úživnosti krajiny. Těžko to srovnávat s ekologickými krizemi dneška, podmíněnými hlavně rozvojem průmyslu, ale byl to lidský zásah, po němž následovala změna krajiny k horšímu.

Doklady o pravěkém osídlení známe i z jiných pískovcových krajin, např. z Českého ráje. Loni objevili strážci CHKO Labské pískovce osídlený převis na Brtnickém potoce, kde Slavomil Vencl z Archeologického ústavu AV ČR našel tutéž situaci.

Vesmír: Koncem doby bronzové a počátkem doby železné najdeme stopy osídlení v krajinách, kde dnes trvalá sídliště nejsou. Nesvědčí to o tehdejším přelidnění?

Ložek: Takových příkladů je mnoho, třeba i na Slovensku, jak potvrzují nálezy sídlišť ve značných nadmořských výškách (nad 1 400 m.) Lze to vysvětlit dvojím způsobem: Buď tlakem přelidnění, nebo tlakem vnějšího prostředí, a nejspíš obojím. Mohla klesnout úrodnost a destabilizovalo se podnebí, 500 let bylo převážně sucho. To může být příčinou i pohybu etnik. Dnes na srážkový deficit (např. na jižní Moravě) můžeme reagovat změnou druhu osiva. To v pravěku ještě nebylo možné, takže reakcí zřejmě byla stupňovaná pastva, což je doloženo na Pálavě a ve Slovenském krasu. Poučení, které z toho plyne, je zřejmé: svými zásahy do přírodního dění naši předkové provedli dlouhodobé a velkoplošné ekologické pokusy, jejichž výsledky by měly být vážným mementem dnešku.

Diskuse

Žádné příspěvky