mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Egyptská mumifikace má neolitické kořeny

 |  1. 10. 2015
 |  Vesmír 94, 535, 2015/10

Pouštní podmínky vytvářející přírodní mumie zřejmě kdysi inspirovaly staré Egypťany toužící po zachování lidských i zvířecích těl k vytvoření umělé mumifikace. Dosud se předpokládalo, že umělá mumifikace se začala rozvíjet až s postupující starou říší (někdy před 2500 př. n. l.) a že během předdynastického, natož neolitického období probíhala pouze přirozená mumifikace ostatků uložených do jam v horkém a suchém písku. Zdá se však, že tento předpoklad vychází z nedostatečných poznatků – k zatím nejstarším chemicky zkoumaným pohřbům totiž patřily nálezy z druhé poloviny staré říše (cca 2200 př. n. l.).

Skupina australských a britských vědců se tyto skutečnosti rozhodla změnit a podrobila chemickým rozborům řadu vzorků lněných textilií i dalších materiálů uložených v Boltonském muzeu počátkem 20. století. Nálezy pocházejí z hrobů na dvou známých lokalitách Horního Egypta (Badári a Mostagedda) a jsou datovány radiokarbonovou metodou do období badárské kultury v pozdním neolitu a do první poloviny nakádské kultury v předdynastické době, přibližně do období 4500–3350 př. n. l.

Analýza odhalila množství chemických látek ze směsi, do které byly namočeny lněné obvazy. Hlavní složku pravěkého mumifikačního mixu tvořily živočišné a rostlinné tuky, představující patrně rozpouštědlo pro další látky; přesnější původ sterolů se však většinou nepodařilo určit. V hrobech badárské kultury byly ovšem nalezeny také mastné kyseliny typické pro živočišné houby. Doklady využití mořských organismů pak v předdynastickém období v podstatě mizí, což může souviset se změnou životního stylu a nižší mobilitou obyvatel v tomto období (badárská kultura – nomádští pastevci, nakádská kultura – usedlí zemědělci) i s rozvojem mumifikačních metod. Ve vzorcích z obou časových fází byly dále objeveny rostlinné vosky, pryskyřice jehličnanů, stopy aromatických silic, přírodní ropa mořského i terestrického původu nebo rostlinné sacharidy. Textilie tak byly impregnovány různými antibakteriálními složkami, které měly zabránit rozkladu těl.

Mumifikace zřejmě probíhala i na dalších předdynastických pohřebištích – stopy pravděpodobných „pryskyřic“ jsou hlášeny například z nekropole elity v Hierakonpolis (Nakáda II, 3600–3400 př. n. l.), kde byly vzorky obvazů podrobeny mikroskopickému průzkumu. Zdá se tedy, že pro bližší informace o vývoji uchovávání těl zemřelých ve starém Egyptě, ústící v tzv. pravou mumifikaci s odstraňováním vnitřních orgánů a vysušováním těla ve směsi natronu, bude třeba chemicky analyzovat nálezy z více pravěkých pohřebišť. Nedávné výzkumy pak každopádně posouvají počátky umělé mumifikace v této zemi mrtvých minimálně o 1500 let dříve oproti původním předpokladům. (PLoS ONE 9(8): e103608. doi: 10.1371/journal.pone.0103608)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeňka Sůvová

Mgr. Zdeňka Sůvová (*1978) vystudovala zoologii na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Zabývá se archeozoologií a paleoekologií, a to v prostoru evropském i blízkovýchodním.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...