Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Dvě mouchy jednou ranou: umělé prvky číslo 118 a 116

Publikováno: Vesmír 78, 413, 1999/7
Rubrika: Aktuality

se podařilo připravit fyzikům Lawrencovy berkeleyské státní laboratoře v Kalifornii krátce poté, co v Dubně úspěšně připravili prvek s atomovým číslem 114 (viz Vesmír 78, 171, 1999). K experimentu, jehož úspěch nikdo nepředpokládal, popíchl berkeleyské fyziky Robert Smolanczuk, teoretický fyzik ze Soltanova ústavu pro jaderná studia v Polsku. Tvrdil, že pravděpodobnost rozpadu jádra, které vznikne sloučením jader kryptonu a olova, je nižší, než předpokládala konvenční teorie atomového jádra.

Jak prohlásil šéf týmu: „Vypadalo to nepravděpodobně, avšak zdálo se, že provedením experimentu nemáme co ztratit.“ Jedenáct dní bombardovala jádra kryptonu olověný terčík a fyzikové pečlivě vyhledávali ve změti vzniklých částic potenciálně zajímavé atomy. Za těch jedenáct dní našli tři jádra s atomovým číslem 118! Ta se rozpadají vyzářením částice alfa a dávají vzniknout dalšímu do té doby neznámému jádru s číslem 289116173. I toto jádro se dále rozpadá a vzniká jádro 285114171 atd. Patnáctičlenný tým neměl nejjednodušší práci: jádru 293118175 trvá průměrně pouhých 0,031 ms, než se vyzářením částice alfa změní na jádro 289116173 .

Science 284, 1751, 1999

Phys. Rev. C59, 2634, 1999

Soubory

Článek ve formátu PDF: 1999_V413-414.pdf (415 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky