Komerční prezentace
Registrace uživatele

Přihlašte se k odběru informací, novinek, získejte přístup do diskuzního fóra.

Vesmír č. 10
Vesmír č. 10
Toto číslo vychází
2. 10. 2017
Novinky
Zdarma jedno celé číslo Vesmíru v pdf.
• Říjnové číslo Vesmíru
reklama

Dvě knihy o vzájemném ovlivňovnání organizmů

Publikováno: Vesmír 80, 704, 2001/12
Rubrika: Nad knihou

CARL ZIMMER: Parasite rex. Inside the bizarre world of nature’s most dangerous creatures

Free Press 2000, ISBN 0684856387, 298 stran; 245 stran vlastního textu, slovníček odborných termínů, poznámky k jednotlivým kapitolám s odkazy na odborné publikace, seznam odborné literatury (21 stran, asi 275 položek), rejstřík (10 stran); 16 křídových tabulí s 35 zajímavými fotografiemi, účelně doplňujícími vlastní text


Kniha shrnuje, co je z hlediska laika v moderní parazitologii nejzajímavější. Ukazuje, jakým způsobem, jak často a jak účinně paraziti ovlivňují a řídí biologické vlastnosti svých hostitelských organizmů. Jednotlivé kapitoly objasňují, že mnozí paraziti dovedou podle svých potřeb regulovat nejen imunitní systém hostitele, ale i způsob, jímž hostitel využije získané živiny (zda je investuje především do rozmnožování, nebo do růstu a regenerace vlastního organizmu), a u živočišných hostitelů často významně ovlivňují i jejich chování.

Právě této manipulační aktivitě jednotlivých druhů parazitů věnuje autor značnou pozornost. Předkládá čtenáři řadu konkrétních příkladů, kdy parazit ve svém hostiteli vyvolá vzorec chování, jímž si hostitel uškodí (například povede k jeho ulovení dravcem) a parazitovi prospěje (například zvýší pravděpodobnost jeho přenosu na další hostitele). Zimmer uvádí i nejnovější výsledky práce českých autorů, které ukazují, že se objektem podobné manipulační aktivity parazitů v některých případech stává i člověk (viz Ukaž mi své parazity a já ti povím, kdo jsi, Vesmír 78, 667, 1999/12). Další témata, kterým autor věnuje značnou pozornost, jsou: klíčový význam parazitů ve fungování mnohých suchozemských i vodních ekosystémů (především z hlediska zachování jejich biodiverzity a produktivity), zvláštnosti životního prostředí parazitů (především jeho různorodost, a přitom naprostá předvídatelnost) a z nich vyplývající zvláštnosti jejich ekologických strategií, zvláštnosti evolučních procesů probíhajících v systémech parazit-hostitel.

Kniha je velmi čtivá, látku nepředkládá jako souhrn jednotlivých vědeckých faktů, ale spíše jako systém vzájemně tematicky a logicky provázaných příběhů. Z věcného i formálního hlediska obsahuje minimum chyb. Domnívám se, že najde své čtenáře především mezi zájemci o biologii a medicínu, přičemž zaujme jak úplné laiky, tak absolventy příslušných oborů vysokých škol.


WILLIAM C. AGOSTA: Thieves deceeivers and killers. Tales of chemistry in nature

Princeton Univ. Press 2000, ISBN 0691004889, 256 stran; 219 stran vlastního textu, slovníček odborných termínů (6 stran), doporučená literatura (5 stran, asi 40 položek), rejstřík (8 stran); 15 kreseb vytvořených na počítači patrně podle fotografických předloh


Kniha se zabývá chemickou komunikací a jinými formami chemicky zprostředkovaných interakcí mezi organizmy. Upozorňuje na řadu zajímavých biologických jevů vyskytujících se v přírodě. Neobsahuje faktické chyby a zabývá se zajímavou problematikou, ale přesto ji nepokládám za příliš zdařilou. Text je dosti nesourodý a chybí mu nosné ústřední téma. Patrně jím měla být úloha chemie v ekologických a etologických interakcích mezi organizmy, avšak způsob, jímž je kniha napsána, je v tomto ohledu nešťastný.

V jednotlivých kapitolách jsou probírány (bez většího ladu a skladu) jednotlivé biologicky zajímavé jevy, přičemž role chemie ve výkladu se omezuje na to, že je nakonec uveden chemický název látky, která příslušnou interakci zprostředkovává. Jestliže má být jednotícím tématem knihy úloha chemie v biologických interakcích, potom bych očekával, že autor soustředí svou pozornost na diskusi o jiných problémech, například: Proč daný druh využívá ke komunikaci právě tuto chemickou látku (je to dáno jejími fyzikálněchemickými vlastnostmi, nebo jinými faktory)? Jak si ji syntetizuje? Jaké další úlohy má daná látka či její receptor v organizmu? Má komunikace charakter oboustranně výhodné výměny informace, nebo spíše jedinec, který daný signál vysílá, manipuluje příjemcem?

V porovnání s dílem Parasite rex se tato kniha již na první pohled zdá být dosti odbytá. Seznam odborné literatury je zcela nedostatečný (obsahuje asi 40 odkazů, kniha Parasite rex je doplněna 275 odkazy), obrázky v knize ilustrují spíše možnosti (a záludnosti) počítačové grafiky (například možnost beztrestně porušit autorská práva fotografických předloh), než že by jakýmkoli užitečným způsobem doplňovaly text. Pro odborníky je kniha víceméně neužitečná, většinu laiků patrně příliš nezaujme (navzdory matoucímu bombastickému titulu).

Soubory

Článek ve formátu PDF: 2001_V701-708.pdf (560 kB)

Diskuse

Žádné příspěvky