Dva psychologické slovníky

Důležitou příručkou každého vědního oboru je jeho příslušný slovník. Je vždy především sbírkou dané vědní terminologie. Proto je jeho sestavení, které vychází ze srovnávacích studií reprezentativních cizojazyčných slovníků daného oboru, velmi náročné. Slovník musí poskytovat všechny důležité termíny daného vědního oboru, musí být terminologicky dostatečně diferencovaný, nesmí být směšován s encyklopediemi a termíny, které přináší, musí být pregnantně vymezeny. V psychologii, kde se stále objevuje velká nejednotnost ve vymezování klíčových pojmů (např. motivace, myšlení, osobnost) a kde velmi často chybí jejich přesné definování, je sestavování slovníku zvláště obtížné. Od r. 1993 měli zájemci o psychologii k dispozici dobře sestavený a obsahově bohatý slovník Pavla Hartla, který vyšel v několika dotiscích a byl velmi oblíben nejen u psychologů, ale i u příbuzných oborů. Nyní vyšla podstatně rozšířená verze tohoto slovníku, jehož spoluautorkou je Helena Hartlová, manželka P. Hartla. Téměř současně vyšel v nakladatelství Vodnář psychologický slovník Bohumila Geista. Oba slovníky nepochybně znamenají obohacení české psychologické literatury. Snesou srovnání s reprezentativními cizojazyčnými slovníky (např. se stále vydávaným německým slovníkem F. Dorsche nebo s anglickým nedávno znovu vydaným slovníkem A. S. Rebera). Také Geistův slovník je značně rozšířeným vydáním jeho psychologického slovníku z r. 1970, který tehdy vyšel jen jako účelová publikace.

Srovnáme-li slovník manželů Hartlových s Geistovým slovníkem, všimneme si především zásadního rozdílu formálního: slovník manželů Hartlových má asi dvanáct tisíc hesel, tj. téměř šestkrát tolik co slovník Geistův, z toho téměř dvě stě hesel hlavních v rozsahu delšího odstavce. Na rozdíl od Geistova slovníku není k heslům připojena bibliografie, avšak ke slovníku manželů Hartlových je připojen obsáhlý přehled základních údajů o významných českých, slovenských a světových psycholozích. Skromně zde není uvedeno jméno P. Hartla, který ovšem mezi nejvýznamnější české psychology patří. Slovník manželů Hartlových je také terminologicky diferencovanější: např. termín agnozie je spojen s osmi dalšími rozlišujícími hesly, jako např. agnozie ideační, agnozie asociativní a další. V Geistově slovníku nacházíme pouze heslo agnozie, které všechny její varianty nevyčerpává. Mnoho hesel Geistova slovníku je podáno velmi obsáhle. Ve slovníku manželů Hartlových mají větší rozsah pouze klíčová hesla (osobnost, psychologie, učení). V tomto slovníku je také u každého hesla uveden jeho anglický název. Koncová bibliografie zahrnuje jen vybraná díla lexikální a encyklopedické povahy, zatímco Geistův slovník je ukončen přehledem převážně knižní bibliografie v rozsahu sedmdesáti šesti stran. Velkou předností slovníku manželů Hartlových je, kromě pečlivé terminologické diferenciace, pregnantní formulování pojmových významů hesel, které vyplývá jednak z dlouholeté úspěšné pedagogické činnosti P. Hartla, jednak z překladatelské činnosti H. Hartlové.

Čeští psychologové, pracovníci profesí pomáhajících lidem, pedagogové a další zájemci o psychologii měli až do prvního vydání psychologického slovníku doc. Hartla v r. 1993 jen Stručný psychologický slovník (1986, slovenský překlad ruského originálu z r. 1985) a co do počtu hesel velmi redukovanou knihu Psychologie. Lexikon základních pojmů W. Smidbauera (překlad německého originálu, který vydalo nakl. Naše vojsko r. 1994). Nyní mají k dispozici dva informativní slovníky, které přinášejí rozsáhlý přehled odborné psychologické terminologie. Slovník manželů Hartlových je svým velmi zdařilým způsobem zpracování určen širokému okruhu zájemců a odborným pracovníkům plně nahradí i cizojazyčné reprezentativní psychologické slovníky.